Jiří Suchý napsal dopis Pavlu Bobkovi
Milý Pavle Bobku, tak jsem se o sobě dočetl v časopise Instinkt několik zajímavých skutečností, které měly jednoho společného jmenovatele – nebyly pravdivé. Znám Vás příliš dobře, než abych Vás podezíral z nějakých nešlechetných záměrů, určitě jste odpovídal na otázky tak, jak jste měl za to, že je to správné. Bohužel jste vycházel z informací, kterých se Vám dostávalo pouze z jedné strany, a ze skutečného pramene jste nečerpal nic.
Viliam Sivek - Hrdinové, o kterých se neví: Ludyše Zajícová-Siveková
Ono totiž dostat možnost setkat se s tak mimořádnou podnikatelskou osobností není zas až tak snadné. A když jsem se pak navíc dozvěděl, že tématem našeho rozhovoru by měla být maminka pana Siveka, která je nositelkou našich a francouzských nejvyšších státních a válečných vyznamenání a držitelkou Francouzského válečného kříže s palmou, Zlatého řádu Slovenského národního povstání a vojenských řádů za statečnost a za odvahu, nebylo nad čím váhat.
Dobromila Lebrová: Caspar David Friedrich, německý romantický malíř
Jméno tohoto malíře je pravděpodobně pro mnohé naprosto nové; a přes to se jedná o malíře, i když německého, který často maloval českou krajinu. Svými obrazy zachytil krásu romantických krajin jeho doby - například Českého Středohoří, Krkonoš, Saského Švýcarska nebo Rujany. Sám měl k české krajině velmi těsný vztah, který sám vyjádřil v jednom svém dopise: „V Čechách se cítím doma, jako bych se zde narodil…"
Dobromila Lebrová: Franz Lehár, rakouský skladatel maďarského původu
Franz Lehár byl především skladatelem lehčího žánru, tj. operet, písní, valčíků a pochodů. Jeho zaměření vycházelo především z toho, že jeho první uplatnění bylo ve vojenské kapele, čemuž pak odpovídal jeho celoživotní žánr. Jeho původ odpovídal onomu proplétání národů a národností v rakousko-uherské říši - jeho otec, také jménem Franz Lehár (1838 - 1888) pocházel ze severní Moravy a byl původně sklář, později vojenský hudebník...
Pavel Loužecký: Už jste viděli dinosauří park?
Pokud náhodou nebudete mít co dělat a rodina vás bude mořit, že chtějí jet někam na výlet, pak mám pro vás skvělý tip: DINO PARK v Plzni. Já jsem ho absolvoval se svojí rodinou a věřte - STOJÍ TO ZA TO! DinoPark je součástí Plzeňské ZOO. DinoPark je součástí Plzeňské ZOO, ale můžete ho navštívit i samostatně. Hned u vchodu vás čeká první překvapení (navíc se zvukovými efekty)
Olga Szymanská: "Jsem absolutní vůle"
Narozen 22. srpna 1878 v rodině mlynáře, živícího se úředníka advokátní kanceláře v Domažlicích a regionálního politika a stoupence T. G. Masaryka. O filozofii se Ladislav zajímal od mládí. Ze zdejšího gymnasia byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii: Na přání otce přestoupil na gymnasium v chorvatském Záhřebu (1896), odkud se po půl roce vrátil domů.
Ondřej Suchý: Zita Kabátová, jedna z hvězd mého života
27.4.2010 oslaví paní Zita Kabátová neuvěřitelné 97. narozeniny! || Poznali jsme se v době, kdy jsem každý týden ve Svobodném Slově otiskoval kreslené vtipy s myší tématikou. Měla je ráda a tak mě od počátku začala oslovovat Myšáčku. Dokonce se naučila kreslit myši podle těch mých! Paní Zita – což se neví – byla totiž kdysi zručnou malířkou porcelánu! Chodila dokonce do kursů, kde se před válkou učilo na porcelán malovat.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (16)
♦ Národ potřebuje mučedníky, aby se mohl občan doma, v teple u kafíčka, při televizi radovat, že není mučedníkem. ♦ Od té doby, co se zdražily pohřební služby, nebojím se hřbitovů. Vím, že se tam nedostanu. ♦ Hloupí lidé nadávají všemu, co se jim nelíbí, ačkoli jim to neškodí. ♦ Slušný člověk o své slušnosti nemluví. Stejně by říkal jen to, co uzná za vhodné.
Marie Formáčková: Lucerna a Ema Destinnová
Palác Lucerna je dodnes magickým místem, který je Mekkou snad pro každého umělce. Vystupovaly jich tam tisíce, a to od začátku minulého století, kdy byl palác otevřen. Jako první se o kulturu v Lucerně staral Bedřich Spurný, který do Velkého sálu přivedl Emu Destinnovou, Enrica Carusa, Arthura Toscaniniho, Maurice Chevaliera, Jaroslava Kociána, Jana Kubelíka, Johanna Strausse, Fjodora Šaljapina, Jarmilu Novotnou a mnoho, mnoho dalších.
Olga Szymanská: Muchův odkaz
Nejvýznamnější umělec secese (nazývána též Le style Mucha), určující vývoj české malby té doby, přišel na svět 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Do vídeňské malířské dílny divadelních dekorací nastoupil po nepřijetí na pražskou Akademii výtvarných umění. Pro hraběte Khuena vyzdobil jídelní sál v Hrušovanech a interiéry zámku Gandegg nedaleko italského Bolzana. Studoval na mnichovské Akademii (1885 – 1887), po odjezdu do Paříže na Akademii Julian.
Milan Turek: Slavnostní pečení – korýtka dílem čertovským
Slavnostně nazdobená tabule, někdy i skromnější sváteční stůl v šestinedělí, při rodinné oslavě, Vánocích a Velikonocích, svatební hostině či hodech nebo výročí nemohou být bez skvoucích se a vůni šířících korýtek. Tajuplný recept, kouzelné nářadí a složitá příprava vytvářejíi z pečení korýtek na Moravském Slovácku zvláštní obřad. Korýtka se pečou jen v několika vesnicích a už třeba ani v Hodoníně recept není znám.
Olga Szymanská: Dobrodružství
Před lety jsem dostala knihu Svíce dohořívají anemohla se od ní odtrhnout. Později jsem viděla pořad v pražské Viole pod stejnojmenným názvem a titul jsem vzala do ruky podruhé. Při hovorech s přáteli o literatuře jsem se do něj začetla znovu. Vždy jsem cítila, že je pro mne dobrodružstvím – dodnes v něm odkrývám stále nové polohy.
Dobromila Lebrová: Josef Matěj Navrátil, malíř
Někteří o něm prohlašují, že byl prvním českým realistickým malířem. Ale pokud bychom se více zahloubali do jeho prací, zjistili bychom, že jeho dílo ovlivňovaly různé styly a slohy jeho života. Realistické byly jeho obrazy především z divadelního prostředí, které byly dílem už zralého umělce. Původně vycházel z komorních rokokových obrazků malíře Norberta Grunda (1717 - 1767), ale ovlivnilo ho také italské rokoko i biedermeier.
Olga Szymanská: Dominik Duka - "Žít v pravdě"
Dosavadní historie, i historie katedrály byla psána jako dějiny sporů a válek v kontextu ideologických výkladů dějin. Je naším úkolem dnes, i v této zemi, změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů. …“ Slova dominikánského duchovního, provinciála České provincie Dominikánů (1986 – 1998), 24. biskupa královéhradeckého, apoštolského administrátora litoměřické diecéze (2004 – 2008), 36. arcibiskupa pražského a primase českého DOMINIKA DUKY.