Publicistika – Komentáře
Vladimír Vondráček: Úvaha vážná i nevážná na téma dilema
Podívejme se ale do svých luhů a hájů, jak své dilema - zda jít dále, či zůstat v okolí Řípu -vyřešil náš praotec Čech. Nevím, nevím, zda správně usoudil, že nám, jeho potomkům, bude stačit mléko a strdí, kterýmižto dary přírody krajina vůkol prý oplývala, a že nám nebudou chybět třeba vyšší hory nebo moře? No – musíme mu opustit, každý máme nějakou tu chybičku, že?
Eva Rydrychová: Zlá matka cenzorka
Je sobota odpoledne. Po dobrém obědě se celá rodinka sejde na gauči před televizním přijímačem. Tupě zíráme do svítícího obdélníku a sotva vnímáme děj. Když tu nás na veřejnoprávním kanále vytrhne z myšlenkového vzduchoprázdna reklama. Reklama na zvýšení erotického prožitku pomocí jakýchsi pilulek. Spadne mi čelist v údivu na prsa, která si podle následující reklamy mám potírat přípravkem na zpevnění.
Milan Dubský: Dopuštění kohosi a čehosi
Celebrity netvoří dějiny, ačkoliv si to dost velká část této nehomogenní skupiny myslí. Aniž bych podceňoval úlohu osobnosti v dějinách, dějiny pouze osobnosti netvoří. Dokonce ani jejich větší část Dějiny tvoří občané, lidé, kteří žili a žijí, my současníci. Jsme schopni říci jací jsme, o co nám jde, o co usilujeme, kam kráčíme, co chceme vykonat?
Vlastimil Marek: Trojí zápor aneb nic není nemožné
Po zvolení Terminátora guvernérem Kalifornie odpověděla česká konzulka, komentující tuto událost i možnost dalšího postupu Arnoldova svalnatého, leč původem rakouského těla až na post prezidenta USA pro Český rozhlas typicky česky. „Tady už několikrát i v této souvislosti padl výraz Everything is possible, tedy Nic není nemožné.“
Naděžda Munzarová: Plameny svobody na Seině
Na konci ostrova Alée des cygnes (Labutí aleje) ve směru toku řeky Seiny v Paříži stojí už přes sto let originál sochy - symbol svobody - jejíž čtyřicet šest metrů vysokou kopii darovala Francie r.1886 New Yorku k výročí založení USA. Do podstavce byla vtesána slova na uvítanou příchozím do Nového světa, toužícím po možnosti svobodně dýchat.
Libuše Čiháková: Andělé nemusí mít křídla ...
Vždycky jsem si přála potkat anděla. Protože jsem ale hledala bytost s křídly, dodnes se mi to nepoštěstilo. Ani mě nenapadlo, že je denně vídám kolem sebe. Nemají křídla, nejsou pohlední, mnohdy ani moc čistí, dokonce bývají i mdlejšího rozumu. Nedávno jsem zapnula televizi ve chvíli, kdy promítali film „Hodina klavíru“.
PhDr. Miloslav Rejzl: Važme si krásného rodného jazyka
Čeština vyspěla už za vlády posledních Přemyslovců. Císař Karel IV. ji povýšil dokonce na jazyk diplomatický. Ve středověku se ze všech slovanských jazyků jen čeština stala rozšířeným spisovným jazykem, vládnoucím dostatečnou slovní zásobou pro úkoly umělecké, náboženské, administrativní i vědecké. Jeden čas byla čeština dokonce i úředním jazykem sousední říše polské. Ovlivnila tak vytváření spisovné polštiny a působila zčásti i na jazyky ruské.
Egon Wiener: Stalo se u nás doma
Albrecht z Valdštejna byl důsledný a brzy z Jičína dorazil ferman i jistý farář Andreas Stomaeus, který si nijak nezadal s knížetem sedícím v Jičíně a v Praze, pokud zrovna nebojoval jinde. Tak tenhle farář se pochlubil obecenstvu při kázání, že vybral už přes 2000 zlatých. A to neměl dělat…
Vlastimil Marek: EMA MÁ MASO
Spory kolem nových slabikářů, a zároveň ohledně „rovnosti“ mezi muži a ženami (z nichž některé protestují proti způsobu, jakým jsou prvňáčci „vychováváni“ k názoru, že „máma má maso, vaří a uklízí, zatímco otec sedí na gauči a čte si noviny“) vyprovokovaly bývalého politika a úspěšného podnikatele M. Macka k sarkastickému fejetonu, ve kterém navrhuje slabikáře (s obrázky Milana Knížáka) ještě více „zesoučasnit“: „Máma má auto. Táta má kroužek v nose. Sestra točí porno. Bratr prodává extázi. Teta je tetovaná. Děda je estébák.“
Miroslav Sígl: Kampak na nás s krizí…
Nouze mi dala odvahu a přiměla, abych psal verše…S tím by Horatius dnes neuspěl, ale co my víme, jak šla tenkrát poezie na odbyt?! Pro nás je spíše typické staré české přísloví o tom, že nouze naučila Dalibora housti. Za pravdu mi dal hned jeden z prvních vystavovatelů veletrhu pro plnohodnotný aktivní život For Senior (Pražský veletržní areál Letňany 5. – 8. března), kterého jsem oslovil.
Vlastimil Marek: Tlupa šimpanzů
Zoologové zase zjistili, že když jedna skupina opic (v tomto případě se jednalo o malpy) dostane svou odměnu, zatímco jiná ne, vyvolá to bouři protestů: malpy z druhé skupiny byly ošizeny! Co se stane, když velké skupině mladých potomků nedávných imigrantů z Afriky a arabských zemí dovolíme chodit kolem výkladních skříní, překypujících nejnovějšími
Vlastimil Marek: NIKDY NENÍ POZDĚ
Nikdy není pozdě navázat hlubší vztah s dětmi, se kterými si (a kterým) jako rodiče nerozumíte. Vážené a nedoceněné ženy - matky, které dnes, když čtete o přirozených porodech, máte tendenci přece jen se v hloubi duše vinit za to, že jste při porodu svých dětí před deseti, dvaceti či třiceti a více lety více nebojovaly za lidštější a přirozenější přístup k porodu a svému děťátku, vy jste bez viny.
Olga Wister: Krutý rok, na který nikdy nezapomenou...
Manželé Pořízkovi se rozhodli odjet do Švédska, ale svou malou dcerušku ponechali u rodičů na Moravě. Důvod byl pochopitelný, chtěli malou holčičku ušetřit tvrdého začátku emigrace a domnívali se, že jako rodiče mají právo si dítě vyžádat. Velmi se však zmýlili, neboť veškeré legální pokusy a způsoby o vydání dítěte ztroskotaly.
Vlastimil Marek: Infozávislost
Tvrdím již mnoho let, že my lidé jsme tvorové nehotoví, v tomto smyslu nepřipravení na takové jevy a způsoby vnímání, jako je třeba symfonická hudba, film a televize, nebo atomová energie. Dnes, jak tak koukám kolem sebe a jak prožívám svá vlastní zklamání, nemohu nepřipojit ještě jednu závislost: závislost na informacích.