Jaromír Matoušek: Vzácný triptych Klanění tří králů na Pražském hradě
V Obrazárně Pražského hradu mohou návštěvníci až do 1. května 2011 spatřit zrestaurované malířské dílo, vzácný triptych Klanění tří králů. Jsou to tři deskové malby, které jsou ve sbírkách Pražského hradu už více než 300 let. V hradních invertářích je triptych poprvé doložen roku 1685. Jak se ale na Hrad dostal, to bohužel nevíme.
Milan Turek: Kytička pro Miloše Kirchnera
Dnes už nezbývá než vzpomínat. Jsou lidé, s nimiž se rozloučíme, aniž bychom to čekali, aniž bychom tušili, že náhle odejdou. Miloš Kirchner, fotograf, ještě nedávno vystavoval v Německu, Polsku, Jablonci. Jednu z výstav měl také v Liberci. Potěšit se v předvánočním čase pohledem na nádherné scenérie, básně psané objektivem jabloneckého fotografa Miloše Kirchnera bylo hezkým zážitkem při návštěvě výstavy jeho fotografií v Turistickém informačním centru v Horním Hanychově – Liberci, v roce 2004.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (53)
Protože jsme se v rodině nedopracovali ani k jachtě, ani k soukromému letadlu, mohu dále vzpomínat pouze na zkušenosti s nejrozšířenějším dopravním prostředkem – osobním automobilem. První jsem vyženil v prvním manželství a byla to Tatrovka z roku mého narození! Byla docela zachovalá a jako důkaz svých technických „znalostí“ mohu uvést, že pro mne nejzajímavější byl fakt, že to auto mělo podél dveří stupátka!
Nedělní chvilky s poezií .... Martin Kulhaj
Narozen 17. dubna 1979 v Zábřehu na Moravě, absolvent SPŠ Šumperk, nyní žijící v Praze, zaměstnaný u jedné velké telekomunikační firmy. „Polibek MÚZ …“ jsem pocítil +/- 12. listopadu 2008, od tohoto dne psaní „textíků“ radost snad nejen mně přináší :-) Dosud např. na www.cestydusi.cz vydáno 113 textů mnou zapsaných. Dále v roce 2009 účast v literární soutěži O ŠUMPERSKÉHO HAVRANA.
Jan Drocár: Pojďme naplnit katedrálu
V neděli 6. února 2011 o 11. hodině dopolední v předvečer 700. výročí korunovace Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny (7. února 1311) na místě jejího konání v Katedrále sv. Víta na Pražském hradě sejdou se současní potomci prvního Lucemburka a poslední Přemyslovny a další hosté k děkovné výroční mši svaté, kterou bude celebrovat Mons. Dominik Duka OP arcibiskup pražský a primas český.
Nedělní chvilky s poezií .... Pavel Jonák
Jednoho dne jsem se narodil, a tak žiju. Myslím, že to bylo něco víc jak před šestadvaceti lety v Mostě a Severní Čechy mě nikdy neopustily, zatímco já je opouštím neustále. Po několika létech hledání se, jsem zjistil, že se jen tak nenajdu. Tak jsem odešel po strojní průmyslovce z nedostudované plzeňské strojní fakulty a dal se ke komediantům. V Národním divadle jsem byl v kulisách, někdy pod nimi, ale většinou schovaný, neviditelný.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (51)
Kocourkovské poměry v naší lidové armádě mohu dokumentovat i dalšími příhodami. Koncem října 1958 jsem nastoupil jako svobodník aspirant na půlroční prezenční službu do Bratislavy, kterou jsme jako budoucí hlavní město Slovenska měli bránit protiletadlovými kanóny. Protože v tom podzimu protáhli vojenští páni některým vojákům „prezenčku“ o pár měsíců, nějak se pro mne nenašla prázdná postel, a tak jsem až do Vánoc spal na madraci na ústředně. Teprve po Novém roce jsem byl převelen do kasáren v Pezinoku.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (20)
Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich.
Nedělní chvilky s poezií .... Michal Pokorný
Michal Pokorný: „Pocházím z Prahy a celý život bydlím ve Vršovicích. Teprve nedávno jsem vystudoval hospodářskou politiku a logistiku na VŠE a jeden rok jsem k tomu učil na obchodní akademii. Snad mám tak trochu renesanční povahu, protože mne kromě ekonomie baví přírodní vědy, ale i malířství, psaní, cestování, sport a v poslední době mne zaujalo sestavování rodokmenu. Už od dětství mě zajímají zvířata, především ta neznámá, exotická i dávno vyhynulá. Proto se často objevují i na mých obrazech.
Nedělní chvilky s poezií .... Drahomír Kvasnička
Drahomír Kvasnička: „Jsem adolescent ve středním věku, tělem blíž k hrobu, duší k mléku. Jsem teenager s blyštivou pleší, archanděl Páně, co rád hřeší. Jsem puberťákem bez polucí, pořád bych chtěl – ale – kruci… Jsem pacient, jenž místo léků zvolil si život na útěku…“
Honza Roušar – Jarmila Moosová: Točí se to dokola...
Když jsem byla malá, chtěla jsem být zpěvačkou. Na malé dřevěné stoličce jsem stávala v koupelně před zrcadlem a do dřevěné rukojeti od švihadla zpívala úryvky známých písní. Tuto moji vášeň však provázel nekonečný splín, že jsem se nenarodila na tom správném místě ve správném čase. Že karty jsou rozdány a bůhví co v tom všem ještě vězí. A vůbec, že všechny veřejně známé hudební osobnosti nejsou obyčejnými smrtelníky. Možná proto jsem od života dostala příležitost být při tom, když se rodí hvězda: hudební skladatel, kytarista a zpěvák HONZA ROUŠAR.
Miroslav Vejlupek: Na parketu TCS Louisiana
Je tomu zhruba dvaadvacet let, kdy Sylva Štajerová přišla s myšlenkou založit ve městě na Otavě taneční country soubor. Bylo to v časech, kdy v Čechách gradoval trend country a kdy v hlavním městě založil Josef Bonuš dnes už věhlasnou skupinu Dvorana Praha. Tu v Písku tenkrát pojmenovali Oklahoma.
Pavel Novotný: Nedokončená cesta do Klátovce
…Slovo dalo slovo a jakkoliv jsem měl dost srovnávacích materiálů vymínil jsem si, že mě bude Mistr kovářský sedět ke skicování. Alfred Habermann přijel do Prahy, Andulce přivezl vykovanou růži a s roztomilou galantností starého barda jiné doby se jí dvořil po výtečném obědě. Pak jsme si dali dezert a malá koule sýra spolu s moravským červeným mělo být tím, co ho udrží na židli, ale stejně jsem ho musel korigovat.
Nedělní chvilky s poezií .... Robert Poch
Robert Poch začínal jako amatérský skladatel a textař písní, ale již jeho básnická prvotina, sbírka Platinové barvy (tiskem 2002, Veduta) získala ocenění v literární soutěži Mělnický Pegas. Vydal pak i povídkový soubor Vzduchoplavci (2005, Zlín), novelu Špinavá holka a soubor hororových povídek Mrtví se přicházejí někdy rozloučit (oboje 2007, Librix.eu), sci-fi povídka Lidojedi letos zvítězila v soutěži Sci-fi poviedka roku 2010 a s Robertovou další povídkou Lovec vyšly ve sbírce Sci-fi poviedka 2010 (Pectus). V současné době žije a tvoří v Šumperku, věnuje se literární činnosti a studiu na Ostravské Univerzitě.