Ondřej Suchý: A večer bude biograf (5)
Když jsem se v prosinci 1967 setkal s Martinem Fričem, dokončoval právě svůj — jak sám říkal — v pořadí už 86. film. Jmenoval se Nejlepší ženská mého života. Tenkrát jsem si zjistil, že počtem filmů je Martin Frič mezi režiséry ojedinělý případ. „To víte, že bych to chtěl dotáhnout na stovku,“ říkal mi s úsměvem. Bohužel, zůstalo jen u přání. Za devět měsíců nato Martin Frič zemřel... Kolik plánů zůstalo jen vyřčených? A kolik asi nevyřčených?
Olga Szymanská: Legendy magické Prahy v Laterně magice
„…Mým záměrem je vyznat se z lásky k místu, kde žiji, k městu, které má velikou magii pro každého, kdo je ochoten ji vnímat. Legendy magické Prahy stojí na principech Laterny magiky, jsou tu ale použity i prvky černého divadla, zvláštností je pět postav, které jsou dílem v černém a dílem ve zlatém, a vystupují tak, že někdy vidět jsou a někdy ne, je to zase trochu jiná forma černého divadla.“ (Jiří Srnec).
Nedělní chvilky s poezií .... Anna Bohuslavová
Anna Bohuslavová píše poezii i prózu, tiskem publikovala sbírku V polibcích zrcadel a texty ve sborníku Stavitelé chrámu poezie a Průvodce po Malostranských hřbitovech, mimo to fotografuje, kreslí a lepí koláže. Má ráda tmu brzo ráno než se rozední, nesnese televizi, zápach vaření a dlouhé vyspávání, neb "snít se má s otevřenýma očima" a je závislá na pěší chůzi. S dennodenním docházením tudíž nemá problém, neb narozdíl od Austrálie, kde nějaký čas žila, je pro ni v Praze všude blízko...
Jitka Dolejšová: Podejme ruku aneb Nikdo není daleko
Na začátku byl sólový nápad. Následovalo sborové nadšení, ochota a souhlas. Sbormistři dodali správné tempo a věci se daly do pohybu… Výsledkem je akce nanejvýš prospěšná - benefiční koncert pro Japonsko s názvem PODEJME RUKU.
Jitka Vykopalová: Richard Haan získal uměleckou cenu Thálie
Pozitivní noviny upřímně gratulují všem oceněným umělcům ve všech kategoriích umělecké ceny Thálie za rok 2010. Obzvláště nás těší, že cenu Thálie v oboru opery v mužské kategorii získal Richard Haan, který má blízké přátele v řadách autorů a čtenářů Pozitivních novin.
Olga Szymanská: Idol z ticha
Od počátku osmdesátých let zaujímal Plieštik ve své sochařské generaci zvláštní postavení: svoje úsilí rozvíjel v rámci klasického konceptu a u vědomí kontinuity s domácí a evropskou tradicí. Ze svých souputníků dovedl nejdále polohu tzv. čistého sochařství, v němž navázal na linii českého moderního umění.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (56)
Rozhlas má pro mne jako meteorologa ale také svou druhou stranu. Díky své profesi s ním spolupracuji už od roku 1959, kdy vysílal mé první předpovědi počasí ve svých pravidelných zpravodajských relacích, tehdy samozřejmě pod pseudonymem – meteorologický ústav. Své inkognito ztratili meteorologové a s nimi i já nejprve v Čs. televizi v šedesátých letech a teprve asi o 15 let později v Čs. rozhlase.
Olga Szymanská: Doteky věčnosti
S malířem Jiřím Johnem je spjata životem i umělecky. Ve výtvarném projevu je krásným ženským protipólem k Václavu Boštíkovi. Patří k umělkyním, jejichž dílo dýchá hloubkou a duchovností – ADRIENA ŠIMOTOVÁ. Při studiu na VŠUP v Praze se seznámila s budoucím manželem; s ním a s kolegy tvořila jádro skupiny UB 12. Od šedesátých let vystavovala samostatně i skupinově.
Nedělní chvilky s poezií .... Kamila Urbanová
Kamila Urbanová – po studiu Vysoké školy báňské v Ostravě, obor ochrana životního prostředí, pracovala jako samostatný odborný pracovník v chemické laboratoři, a až čas strávený se třemi dětmi na mateřské dovolené, ji inspiroval k literární tvorbě, nejdříve pouze pro děti. Píše nejen roztomilé říkanky, básničky a pohádky, ale také i básně a prózu pro dospělé. Své verše zatím psala pouze do šuplíku, první veřejnou prezentací je tedy tato na stránkách Pozitivních novin.
Doc. Marie Málková - Zdeněk Pošíval: Laureátkou třikrát po sobě
Marie Málková se již ve škole se začala zajímat o hudbu, divadlo a literaturu, hrála v dramatickém kroužku, zúčastnila se s úspěchem celostátních recitačních soutěží. V rodném Vysokém Mýtě vystudovala gymnázium, poté absolvovala studium herectví na DAMU a nastoupila do Divadla Na zábradlí (1962-1968). Na této scéně se zařadila mezi mladé ženské opory hereckého souboru, vynikla ve hrách Václava Havla (Vyrozumění, Zahradní slavnost), uplatnila se i v kusech jiných autorů (Král Ubu, Proces). Po roce 1968 kvůli svým svobodomyslným politickým postojům opustila stálé angažmá a zůstala jako herečka na volné noze.
Nedělní chvilky s poezií .... Marta Urbanová
Marta Urbanová narozená v souhvězdí ryb, posledního února, v minulém století roku 1939, v Malči u Chotěboře, kde na statku svého otce prožila dětství. Po studiu pracovala deset let v Praze, odkud se vrátila na Vysočinu. Publikuje od poloviny sedmdesátých let, vydala šest knížek poezie: Vizitka nepokoje, Pod křídly snu, Poezie měst, Rozpomněnky, Toulavé naděje a Pražské motivy, pověsti: Vysoký kámen na Pepereku a Pověsti Železných hor. Prózu: Příslib, Okamžik štěstí, Vteřinová noc. Povídky Souhvězdí lásek, Medonosky, Měsíční hory a pohádku Jak připlavali kapříci do Chotěboře, postřehy z cest a povídky publikuje na internetu (www.martaurban.cz).
Olga Szymanská: Dialog
Výběrem z grafik Život Panny Marie a z mariánských motivů, jež díky tisku jednotlivých listů či jako knižní ilustrace se dochovaly do dnešní doby, pořadatelé dokazují vliv mistrova zobrazení světice pro dnešní dobu, ale již i za jeho života, kdy byly inspirací i pro umělce za hranicemi Německa. Koncepce děl – z grafické sbírky Nadace Konrada Liebmanna, spravované Nadací Dolní Sasko – klade důraz na osobitě ztvárněné portréty Panny Marie A. Dürera. A konfrontace se současnou tvorbou, týkající se mateřství, ženství a spásy, obohacuje o individuální vzpomínky na dětství, touhu po bezpečí a něze.
Jitka Dolejšová: Staroměstský orloj v Praze znovu ožije světelnou projekcí
Unikátní show se uskuteční v sobotu 5. března 2011 od 19 do 22 hodin. Desetiminutové projekce budou začínat vždy v půl a celou hodinu, hned po promenádě apoštolů. Show představí historii orloje od architektonického plánu přes kamenickou práci Petra Parléře až po umístění kalendářní desky od Josefa Mánese. Návštěvníci si připomenou dramatické události – např. husitské války, popravu pražských pánů a poškození orloje při osvobozování Prahy v roce 1945.
Nedělní chvilky s poezií .... Luboš Branda
Luboš Branda je Svitavák, a to přímo rodilý (9.10.1975), ba pokud Svitavy na delší dobu opustil, pak zřejmě jen proto, že tam není vysoká škola, a tak informatiku a management studoval v Hradci Králové. Už v mládí mu učaroval svět sci-fi a fantasy, postupně se od Ferdy Mravence a Neználka, pročetl přes Alenku z planety země až k Ludvíku Součkovi a Robertu E. Howardovi, a když mu pak již čtení nestačilo, pustil se i do psaní (fanouškům těchto žánrů obzvlášť doporučuji povídku Satan zařval: „Drž hubu, Kowalski!!!“).