Motto (Jitka Dolejšová)

Obraz je příběh, obraz je báseň,
jen místo pera štětec v ruce tančí…
Obraz je otisk člověčí.
Co Kdosi viděl a neviděl, slyšel a neslyšel.
Co prožíval a jak žil.
Co hledal a nacházel, nebo nikdy nenašel.
Niterní pocity, pravdy a omyly.
Smutky, křivdy, pochybnosti.
Lásky, vášně, tajemství.
Sny a touhy.
To vše je schované v obraze.
To vše je obraz.

Můžete vstoupit bez klepání, nemusíte čekat na vyzvání – už teď jste vítáni…
Zastavte se na chvíli, uklidněte mysl a otevřete duši.
Vnímejte krásu obrazu a nechte jej na sebe působit.
Vtiskněte si obraz do srdce nebo jej vložte do přihrádky svých vědomostí.
Všímejte si celku i detailů a dívejte se dle libosti – nikdo vás nebude rušit. Tato galerie je pro Vás otevřena non-stop.

Přeji Vám příjemné zážitky při každém setkání s obrazem.

Jitka Dolejšová

Setkání obrazem (15) Theodore Rousseau

Duby v Apremont

Jedno z nejvýznamnějších malířových pláten. S minimálním využitím perspektivy dosáhl umělec naprosto dokonalého účinku rozlehlého prostoru, a to i přesto, že detaily nejsou vypracovány nikterak precizně. Mistrovsky vytváří dojem pohledu proti světlu – skupina dubů viděná ze směru, kam dopadá stín, se odráží na pozadí slunečného letního nebe. Atmosféra krajiny zalité sluncem dýchá autenticitou a radostí, kterou nijak nezmenšuje neobyčejně zdrženlivé použití barev.

Východ z lesa

Vypadá téměř jako negativ předchozího obrazu. Stíny stromů dosahují vskutku architektonických forem. Uprostřed se do otevřeného prostoru vlévá teplý proud oranžového světla zapadajícího slunce. Malíř zachytil náladu soumraku a dokonale přitom využil hry světla a stínu.

Lesní krajina se sluncem

Les je svět sám o sobě, skrývá svá tajemství, je záhadný. Kameny bizarních tvarů připomínají pohádkové příšery. Slunce se stěží prodírá bludištěm stromů. Unavená žena usedla na chvíli se svým nákladem dříví, aby si odpočinula. Les k ní promlouvá jazykem přírody, a ona naslouchá. A možná je to docela jinak – vždyť les může být i místem pro tichou modlitbu, a Bůh přece nebývá jen v kostele.

Theodore Rousseau (1812–1867)

Umělecký směr: Realismus, Barbizonská škola

Francouzský malíř, zakladatel barbizonské krajinářské školy, který ze zdravotních důvodů mnoho času trávil na venkově. Přitahuje ho zejména malování v plenéru, náměty hledá v okolí Paříže. Od romantického okouzlení přírodou přecházel postupně ke studiu krajiny v jejím přirozeném charakteru. Zprvu ho zajímaly malebné motivy, bizarně zkroucené stromy a efektní západy slunce, později se snažil postihnout listoví stromů jako malířský celek a hru světla a stínů. Později zjasnil svou paletu a všímal si proměn atmosféry. Jeho obrazy se dobře prodávaly. Finančně vypomáhal malířům, kterým se tolik nedařilo.