Luděk Ťopka: Příběh od Žárského rybníka (1)

Bylo to asi tejden po soudu v Budějicích, když partajní předseda Nývlt odešel z hospody, kam chodil pravidelně na mariáš. Protože ale domů nedošel ani do půlnoci, šla si pro něj do hospody jeho žena a našla ho u kostela s kudlou v zádech. Přijeli novohradský policajti s doktorem, ale nezbylo, než konstatovat smrt následkem vraždy.

Anna Malchárková: Umělecky znemožnění

Hodinu před vystoupením jsme čekali na odvoz. Děvčata si zabalila do igelitu kousky špeku a tajně ho žvýkala. Chlapi usoudili, že vypít syrové vejce nebude zas až tak velký problém. Jsou chlapi, no ne? Pijí i odpornější věci než slizký vaječný bílek. Nažehlené a vyškrobené kroje zářily všemi barvami.

Jan Drocár: MURPHY - Síla podvědomí

Změňte způsob myšlení a změníte svůj osud! | Představa má větší cenu než tisíc slov. Vaše podvědomí skuteční každý obraz, který vírou zachytíte ve svém duchu. |Každá buňka, každý nerv, celá tkáň a sval mého těla se ihned očistí a vyléčí z každé nemoci. | Zdraví a rovnováha mého organismu se znovu zcela obnoví.

František Mendlík: Odměna za krádež v restauraci Šerák

Výpravčí Vašek Rambousek pamatuje osvětlení návěstidel a výhybkových těles petrolejem. Na stavědlech a traťových hradlech čistil komínky a doléval petrolej.Člověk snadno přivyká civilizaci. Pobyt na chatě bez vymožeností civilizace může být pro romantické duše zážitkem. Většina populace však raději vstřebává drsnou krásu přírody prostřednictvím televizní obrazovky.

Luděk Ťopka: Výlet do Novohradských hor

Můj průvodce odstavil tu motorovou plechovku na kraji polní cesty, přešli jsme silnici a usedli na lavici z dubového půlkuláče, kterou na břehu, právě proti částečně zalesněnému ostrůvku, postavil nějaký dobrodinec, nebo možná rybář. Jarda si zapálil cigaretu, a já uchvácen tou scenérií, jen zíral mlčky na tu hladinu, jemně čeřenou lehkým vánkem, a na několik kačen šmátrajících zobáčky pod vodou, zdvíhajíce přitom své zadečky v komických stojkách.

Jitka Dolejšová: Johannes Mario Simmel - Setkání v mlze

J.M. Simmela známe jako autora mnoha bestselerů. Tato knížka je však trochu jiná. Jde o soubor povídek. Povídek napsaných opravdu mistrovsky. Čtení Vás okamžitě vtáhne do děje – cítíte vůni rozkvetlé louky ...

Pavel Buňata: O nešťastnejch králíkách

Je mi upřímně líto statistika a jeho bezesných nocí, které musel probdít, než se mu podařilo předložil podložený údaj o tom, že kluci, co jsou na kluky, jsou jednoznačně promiskuitnější než kdejaký jedinec jeho rodné smečky. Kdyby místo šmírování jezdil na vandry a na chmelové brigády, pamatoval by stejně jako já kluky, co byli na holky, když teda nějaký holky zrovna byly po ruce.

Vladimír Kulíček: Nebezpeční faraoni v Čechách

V padesátých letech se rozmohli zejména v panelové zástavbě drobní mravenci, kterým podle odborného označení říkali faraoni. Lezli v bytovém jádru, ve spižírnách v potravinách, občas i v bytech ve velkém množství. Hodně se o nich psalo, hlavně, jak tyto nevítané hosty odstranit. Také můj kolega Pepíček si stěžoval, jak mnoho faraonů má v bytě. A tak se najednou na jeho stole ozval telefon.

Jitka Dolejšová: Setkání s kouzlem

Zákonitosti světa tomu chtějí, aby se tyto dva nesourodé páry setkaly právě pod mým oknem. Blondýna odměřeně pozdraví druhou ženu, ta pokývne hlavou, popřeje dobré jitro a usměje se. Honzík s Adamem se na sebe se zájmem podívají. A vtom se To stane. Naprosto jasně vidím modrou jiskru, která z té starší paní přeskočí na Honzíkovu maminku.

Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (5)

"Byl tady ten tvůj kamarád, co vypadá jako Jarka Adamcuj," zvěstovala mi babička, sotva jsem otevřel dveře. Ona si babička už nepamatuje lidi, a tak je připodobňuje k těm, které znala doma na vesnici. Ten Jarka Adamec byl hubenej, a tak ho napasovala na Peťana. "Nechal ti tady dopis," dodala. "Dopis? Odkdy si s Peťanem dopisujem?" vrtalo mi hlavou.

Jana Stuchlíková: Pramínek (nikoli vlasů)

Mám jeden malý pramínek, který mi vyvěrá tam někde uvnitř a voda z té studánky je nejen čistá a hladivá, ale i kouzelná a nebojím se říci, že je živá. Dává mi totiž sílu, když jí mám zapotřebí, byť je to jen letmá vzpomínka. Moji babičku, dokud žila, jsem měla velmi ráda a cítila jsem k ní veliké porozumění.

Helena Dohnalová: Do trepek!

Na přezouvání si stěžují převážně cizinci ze západu. Ještě jsem neslyšela, že by přezouvání kritizoval například nějaký ukrajinský dělník, čínský kuchař nebo vietnamský trhovec. Po příchodu do české domácnosti se údajně našinci vrhají návštěvníkům k nohám, sundávají jim boty a vnucují k nazutí nějaký druh domácí obuvi. Neváhají prý servat váženému hostu z nohou elegantní polobotky, které se tak úžasně hodí k šik obleku, a nazout mu pantofle z vietnamského tržiště

Iveta Kollertová: Jsem zase člověk

Ranní vzbuzení, odebrání krve a nastávající vizita. Páteční den se probíral jen pomalu, sluníčko se snažilo prorazit skrz žaluzie a bez úspěchu zmizelo za mrakem. Snídaně na vidličku se nekonala, sestřička mi naskládala tři misky vývaru a bylo po parádě. Upozorňuji šeptem okolí, že můj žaludek nepojme ani jednu misku, natož všechny tři.

Blanka Kubešová: Pěšáci mezi námi

Snad žádné veřejné oslavy nevyvolají tolik emocí jako udílení vyznamenání o výročí založení republiky. A snad každý má i svého tajného favorita. Někoho, o kom se domnívá, že by si zasloužil aspoň poděkování, nebo že zůstal nespravedlivě opomenut. Řadových pěšáků, kteří se v minulosti ve světě zasloužili o dobré jméno naší země, je bezpočet. Jedním z nich je i exilová básnířka a spisovatelka, paní Boženka Šamánková, která žila a pracovala v Austrálii a příštím rokem by oslavila své sté narozeniny.