Publicistika – Co je psáno...
Petr Majer: Rozhovory na téma Česká republika má vlast – můj domov (2)
„Vlastenectví, patriotismus jsou jistě hodnoty, které lidem i národům pomohly přežít v těžkých dobách, byly jim inspirací a jistotou. Vlastenectví a patriotismus samozřejmě odlišuji od šovinismu a nacionalismu národoveckého typu. Ty naopak v historii způsobily jednotlivým lidem i celým národům hodně zla a bolesti. Hrdost na vlastní zem a lásku k ní také nechápu vyhroceně proti lidem jiného původu či národnosti.
Petr Majer: Rozhovory na téma Česká republika má vlast – můj domov (1)
„Za největší štěstí považuji to, že jsem přežil válku, že jsem si zachoval svoji čest, a že jsem splnil úkoly, které mi stanovila vojenská přísaha a na níž také spoléhala předválečná armáda Československé republiky. O nezbytnosti výchovy k vlastenectví a hrdosti na svou zemi jsem nepochybně přesvědčen. Vlastenectví je věcí dlouhodobé výchovy."
Ivo Fencl: 120 let po narození Agathy Christie připomeňme její detektivky podle citátů
Ozval se dlouhý zděšený vzdech a pak promluvily dva hlasy. Snad je to zvláštní, ale byly to dva citáty. David Lee řekl: "Boží mlýny melou pomalu…" Lydie roztřeseně šeptala: "Kdo by si to byl pomyslil, že ten stařec má v sobě tolik krve…" Vánoce Hercula Poirota. Ve středu 15. září 2010 tomu bylo sto let od chvíle, kdy se narodila nejúspěšnější autorka detektivek Agatha Christie a každý si jistě vzpomene, že její nejslavnější román je postavený na podivné říkance.
Miroslav Sígl: Lovci mamutů Eduarda Štorcha stále přitažliví
V příštím roce uplyne 130 let od narození našeho učitele, archeologa a spisovatele Eduarda Štorcha (1878 – 1956), který téměř čtvrtstoletí svého života strávil v Lobči na Mělnicku ve svém domku, pořízeném zde spolu s manželkou, pocházející z nedalekých Libovic. Ale už dávno předtím sem zajížděl, neboť zde objevil neolitické sídliště a velké množství nálezů, přičemž do záchranných prací zapojoval i své žáky. Ti hořeli touhou po poznání a objevování.
Josef Krám: Mozartův hrob, na který "se nechodí"
Našinec hledá zajímavosti všude, ale nenavštíví zapomenutý hřbitov Sankt-Marxer-Friedhof v odlehlé části Vídně tam, kde v těsné blízkosti - doslova - duní dálnice ve směru na jih Evropy. Na tomto hřbitově je přece ve společném hrobě pochován i Wolfgang Amadeus Mozart, největší skladatel všech dob a autor opery oper Don Giovanni, jež měla světovou premiéru u nás v Praze.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O artistech
Krom polonahých krasavic, opic, badatelů a arcivévodů byli oblíbeným Hlinomazovým tématem též artisté. Většinou v pruhovaném odění, které napovídá, že my, v podobě vězeňské bandy, jsme schopni se proplétat navzájem, a to všemi směry. V jednom z těchto velkých témat Mistr zapracoval do plátna skutečný deštník i s rukojetí, vybíhající z obrazu.
Eva Aichmajerová - Jarmila Moosová: Filipínské dobrodružství
Před pár týdny jste se vrátila z významné expedice Philippines 2006 – projektu skupiny českých profesionálních filmařů, fotografů a novinářů, kteří se zaměřují na přírodu a ekologii, s cílem představit Filipíny nejen jako turistickou destinaci, ale také jako kolébku mnoha zajímavých mořských živočišných druhů. Zároveň tak společnou prací poukázat na místa naší planety, kde ještě žijí živočichové, kteří stojí za povšimnutí, a především za uchování pro naše další generace. Co vás k této náročné cestě vedlo, dobrodružství?
Marie Formáčková: Lásky Zity Kabátové
Herečka Zita Kabátová netají svůj rok narození. Naopak, je na něj hrdá a říká: „Ať to někdo po mně zkusí!“ Pravdou je, že být v šestadevadesáti letech v takové kondici, v jaké je ona, to se opravdu hned tak někomu nepovede. Narodila se v roce 1912, tedy ještě za Rakouska-Uherska, prožila dvě světové války, zažila začátek rádia, televize a především filmu – ve více jak šedesáti hrála, poznala spoustu osobností, které zanechaly v historii výraznou stopu.
Vladimír Just: Vlasta Burian a sport ...
Kdykoli se píše o Vlastovi Burianovi, propírá se věčné téma Burian a sport. Není divu – sportovní výkony byly vždy Burianovi rovnocenné s výkony jevištními. „Hrál fotbal v nejlepších mužstvech, hraje tenis, jezdí s autem odvážně jako závodník, jezdí na koni a skáče přes překážky… Sport, tělesná námaha, otužilost a dravá chuť k životu spolupůsobí hybnou pákou při tvorbě Burianově na jevišti.“
Josef Čermák: Stavitel ing. Václav Kuchař
Jestliže architektura a stavitelství byly jeho životním údělem, Václav Kuchař vynikal i jinými talenty. Málokdo z nás na příklad věděl, že v mládí miloval divadlo (jako jedenáctiletý chlapec hrál dvořana v Lucerně (škoda, že jsme to nevěděli, Lucernu jsme v Torontu hráli několikrát, mohl si svoji roli zopakovat).
Václav R. Židek: Zastavení se Zuzanou Stirskou
Zpěvačku Zuzanu Stirskou jsem poznal osobně koncem listopadu minulého roku při benefičním koncertu Nadace na ochranu zvířat „Podejte pac“, kde zadarmo vystupovala se svými dětmi i se souborem „Gospel Time“, tak jako všichni umělci tohoto večera. Nebylo to však naše první setkání. To se uskutečnilo už několik měsíců před tím na vlnách internetu, kdy jsme si dopisovali ohledně přípravy tohoto koncertu.
Ivan Rössler: O nejpodivuhodnějším dobrodružství
21. června 2010 by se dožil spisovatel Mirko Pašek rovných sta let. Napsal několik desítek románů, ve kterých čerpal z náměrů, jež mu přinesly četné cesty do zajímavých zemí. Známé jsou třeba Vracím se z Babylonu, Adamův most, Lovci perel, Muž pro Oklahomu a mnohé další. Mám k tomuto autorovi specifický vztah. Před mnoha lety jsem si vzal jeho dceru Zuzanku za ženu.
Miroslav Sígl: Je máj – Máchova Lori je ospravedlněna
Náš velký básník se postupně té půvabné dívky zmocňoval kdykoliv a kdekoliv, při cestě k Milešovce, na Sněžku či do věží Kokořína. Polovinu rozkoše a polovinu odporu rád zdolával. Lori byla nešťastně šťastná. Co věděla o lásce mezi mužem a ženou? Co si mohla myslet o Karlu Hynkovi, který jí mnohokrát dal najevo, „že buď všechno, anebo nic...“
Zdeněk Miler – Jarmila Moosová: Krteček – to jsem vlastně já...
Setkat se tváří v tvář s panem Zdeňkem Milerem rovnalo se zázraku, když jsem s velkými rozpaky přijímala ruku, nabízenou ke stisku, s obavou, abych neposkvrnila cosi svatého. Bezmála dvě hodiny v jeho přítomnosti mě hladilo samo nebe. Sotva jsem pak dosedla na „polstr“ v autobuse, aby mě odvezl za další „prací“, hned jsem si chtěla pustit kousek záznamu.