Lucie Tamášová: Prostor pro relaxaci a zamyšlení nabídne Park studií a reflexe
Parky studií a reflexe jsou místa po celém světě, která vznikla na základě potřeby lidí, jejich touhy po zamyšlení, rozjímání a meditaci. Jsou to místa otevřená všem. Navštívit je může každý, kdo se chce na chvíli zastavit, přemýšlet a meditovat o svém životě nejen v jeho každodenní rovině. Konat se zde však mají i nejrůznější semináře zaměřené na osobní rozvoj, workshopy, přednášky a další společenské akce.
Josef Zeman: Galerie kraslic – Libotenice
O obrovské síle tradice svědčí, že dnes, po 900 letech, se technika výzdoby kraslic na černém základě stále na Jižní Moravě používá. Děvčata obdarovávají mládence malovanými vajíčky za to, že je přišli vyšlehat pomlázkou spletenou z čerstvě nařezaného vrbového proutí. Míza z jarních proutků přechází na děvčata, aby jim dodala ohebnosti a svěží krásy po celý rok. Pomlázka je odvozena od slova pomlazení. Mládenci pak dostávají za vyšlehání malované vajíčka, to nejkrásnější od své milé.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (5)
Když jsem se v prosinci 1967 setkal s Martinem Fričem, dokončoval právě svůj — jak sám říkal — v pořadí už 86. film. Jmenoval se Nejlepší ženská mého života. Tenkrát jsem si zjistil, že počtem filmů je Martin Frič mezi režiséry ojedinělý případ. „To víte, že bych to chtěl dotáhnout na stovku,“ říkal mi s úsměvem. Bohužel, zůstalo jen u přání. Za devět měsíců nato Martin Frič zemřel... Kolik plánů zůstalo jen vyřčených? A kolik asi nevyřčených?
Olga Szymanská: Legendy magické Prahy v Laterně magice
„…Mým záměrem je vyznat se z lásky k místu, kde žiji, k městu, které má velikou magii pro každého, kdo je ochoten ji vnímat. Legendy magické Prahy stojí na principech Laterny magiky, jsou tu ale použity i prvky černého divadla, zvláštností je pět postav, které jsou dílem v černém a dílem ve zlatém, a vystupují tak, že někdy vidět jsou a někdy ne, je to zase trochu jiná forma černého divadla.“ (Jiří Srnec).
Jitka Vykopalová: Richard Haan získal uměleckou cenu Thálie
Pozitivní noviny upřímně gratulují všem oceněným umělcům ve všech kategoriích umělecké ceny Thálie za rok 2010. Obzvláště nás těší, že cenu Thálie v oboru opery v mužské kategorii získal Richard Haan, který má blízké přátele v řadách autorů a čtenářů Pozitivních novin.
Olga Szymanská: Idol z ticha
Od počátku osmdesátých let zaujímal Plieštik ve své sochařské generaci zvláštní postavení: svoje úsilí rozvíjel v rámci klasického konceptu a u vědomí kontinuity s domácí a evropskou tradicí. Ze svých souputníků dovedl nejdále polohu tzv. čistého sochařství, v němž navázal na linii českého moderního umění.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (56)
Rozhlas má pro mne jako meteorologa ale také svou druhou stranu. Díky své profesi s ním spolupracuji už od roku 1959, kdy vysílal mé první předpovědi počasí ve svých pravidelných zpravodajských relacích, tehdy samozřejmě pod pseudonymem – meteorologický ústav. Své inkognito ztratili meteorologové a s nimi i já nejprve v Čs. televizi v šedesátých letech a teprve asi o 15 let později v Čs. rozhlase.
Doc. Marie Málková - Zdeněk Pošíval: Laureátkou třikrát po sobě
Marie Málková se již ve škole se začala zajímat o hudbu, divadlo a literaturu, hrála v dramatickém kroužku, zúčastnila se s úspěchem celostátních recitačních soutěží. V rodném Vysokém Mýtě vystudovala gymnázium, poté absolvovala studium herectví na DAMU a nastoupila do Divadla Na zábradlí (1962-1968). Na této scéně se zařadila mezi mladé ženské opory hereckého souboru, vynikla ve hrách Václava Havla (Vyrozumění, Zahradní slavnost), uplatnila se i v kusech jiných autorů (Král Ubu, Proces). Po roce 1968 kvůli svým svobodomyslným politickým postojům opustila stálé angažmá a zůstala jako herečka na volné noze.
Olga Szymanská: Dialog
Výběrem z grafik Život Panny Marie a z mariánských motivů, jež díky tisku jednotlivých listů či jako knižní ilustrace se dochovaly do dnešní doby, pořadatelé dokazují vliv mistrova zobrazení světice pro dnešní dobu, ale již i za jeho života, kdy byly inspirací i pro umělce za hranicemi Německa. Koncepce děl – z grafické sbírky Nadace Konrada Liebmanna, spravované Nadací Dolní Sasko – klade důraz na osobitě ztvárněné portréty Panny Marie A. Dürera. A konfrontace se současnou tvorbou, týkající se mateřství, ženství a spásy, obohacuje o individuální vzpomínky na dětství, touhu po bezpečí a něze.
Jitka Dolejšová: Staroměstský orloj v Praze znovu ožije světelnou projekcí
Unikátní show se uskuteční v sobotu 5. března 2011 od 19 do 22 hodin. Desetiminutové projekce budou začínat vždy v půl a celou hodinu, hned po promenádě apoštolů. Show představí historii orloje od architektonického plánu přes kamenickou práci Petra Parléře až po umístění kalendářní desky od Josefa Mánese. Návštěvníci si připomenou dramatické události – např. husitské války, popravu pražských pánů a poškození orloje při osvobozování Prahy v roce 1945.
Jaromír Matoušek: Na Pražském hradě byl představen dotykový model Relikviáře svatého Maura
Ve Vladislavském sále Pražského hradu byl v úterý 22. února 2011 představen dotykový (haptický) model Relikviáře svatého Maura. Model je určen hlavně zrakově postiženým všech věkových kategorií, aby i oni měli tu možnost poznat onen historický skvost do všech podrobností. Také děti v předškolním věku určitě ocení tu možnost osahat si všech 14 sošek a 12 reliéfů, najdou tu také modely ostatků světců. Všechno je provedeno v měřítku 1:1.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (54)
Jsou ale i daleko menší a možná i zajímavější věci, než automobil, které tu zpříjemňují, tu naopak znepříjemňují náš život. Mezi ně patří věcička zvaná telefon, nejlepší to prý to dárek pana Bella našim ženám! A kupodivu i k této věcičce jsem našel jeden svůj krátký, už novější příspěvek do ankety nějakého časopisu.
Olga Szymanská: Nickyho rodina
Nový film Matěje Mináče ukazuje neznámá fakta a svědectví o záchranné akci, nemající v novodobé historii obdoby. Odhaluje peripetie osudů českých a slovenských dětí, které Wintonovou zásluhou přežily druhou světovou válku. A dokazuje, že příklad jediného člověka s pozitivním poselstvím dodnes velmi silně inspiruje mladé lidi po celém světě ke konání dobra.
Olga Szymanská: Baletní lahůdky
Balet FAUST - drama, vzniklé na podkladě slavného díla J. W. Goetha, jehož tvůrce Libor Vaculík na něm spolupracoval s osvědčeným choreografem Zdeňkem Prokešem. Děj současného představení v Národním divadle se odehrává ve dvacátém století; v době nástupu a vrcholu nacismu a v poválečném rozdělení Německa. Balet COPPÉLIA - s pohádkovou poetikou, rozmarným humorem a romantikou se na scénu Národního divadla dostává znovu po třinácti letech. Na pozvání P. Zusky s ním vystupuje baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni. Regionální tisk na něj pěl samou chválu.