Olga Szymanská: Kupec Benátský
Srovnání Fiorentinovy povídky se Shakespearovým dramatem dokazuje, jak literární předloha zaostává za charakteristikou hereckých postav. Vdova v povídce je pohádkovým archetypem oproti čarodějné svůdkyni Porcii. Žid Shylock v konfrontaci s knižní postavou tu září jako hvězda. V Shakespearově podání je málokterá jeho tak výkladově problematická jako Kupec Benátský.
Miroslav Sígl: Kam zajít a být okouzlen
Všichni jsme čtenáři, ne každý vyhledává knihy technické, odbornou literaturu (ale pozor, sem patří také architektura, památky a péče o ně, atd.), ale přesto vám všem doporučuji návštěvu, které nebudete litovat. Rázem se ocitnete v moderním nevyumělkovaném, ale důkladně promyšleném kulturním prostředí, jaké vás obklopí ve zcela nedávno otevřené Národní technické knihovně v Praze – Dejvicích.
Jiří Suchý: Návod k použití Semaforu (1/3)
Nevím, koho by bavilo opakovat pořád tytéž pravdy - nejspíš nikoho. A přece žijou mezi námi jedinci, které tento trpký úděl postihuje téměř denně. Například já. Jmenuju se Jiří Suchý a věřím, že se tak budu jmenovat ještě nějaký čas. V roce 1959 jsem založil divadlo Semafor a vlastně jsem ani na to nebyl sám - pomáhal mi právník Jiří Šlitr.
Dobromila Lebrová: Auguste Renoir, francouzský impresionistický malíř - 90. výročí úmrtí
Pojem „impresionismus“ vznikl podle názvu obrazu francouzského malíře Clauda Moneta (1840 - 1926) „Impression, soleil levant“ (Dojem, východ slunce), který znázorňoval mořskou krajinu při východu slunce - na základě kritiky z r. 1874 od francouzského novináře, malíře, dramatika a kritika Louise Leroye (1860 - 1935), neboť slovo „impression“ znamená nejen „dojem“, ale také podkladový nátěr na plátně.
Olga Szymanská: Kája Saudek and 60´s
V dobách socialismu měl komiks, zvaný „literatura negramotných“ dost zavilých kritiků. Jediný český komiksový výtvarník, jehož díla byla srovnatelná se špičkou „imperialistického Západu“, byl KÁJA (Karel) SAUDEK. Dnes se tomuto žánru věnuje sice řada domácích kreslířů, ale pomyslné žezlo mu dodnes žádný z nich nevzal. „Saudek je nejzásadnější český komiksový výtvarník, jeho seriály mi jako chlapci otevřely dveře do úžasného světa, plného energie, nápadů, představivosti a nedostižného mistrovství,“
Dobromila Lebrová: Enrico Fermi, italsko-americký jaderný fyzik
Enrico Fermi se narodil 29. září 1901 v Římě jakožto nejmladší ze tří dětí Alberta Fermiho, vrchního inspektora Ministerstva spojů. Tatínek pocházel ze severní Itálie, která byla pod rakouskou správou. Jeho maminka - byla o čtrnáct let mladší než tatínek - se jmenovala Ida de Gattis a pocházela z Bari v jižní Itálii. Rodiče se z důvodů práce otce přestěhovali do Říma, kde se nedaleko nádraží Enrico narodil.
Olga Szymanská: "Maluj, co vidíš!"
Patří k hrstce terezínských dětí, které přežily válku. Tatínek Otto (zahynul v Osvětimi) pocházel z Pardubic, maminka ze Smíchova (1906 – 1990). Na Vysoké svátky brala dceru do synagogy. Umělecké sklony v rodině se dědí dodnes: její syn Jiří Hošek je známý virtuos a pedagog a zároveň duchovní otec a organizátor Nekonvenčního žižkovského podzimu.
Miroslav Sígl: O jednom stoletém divadle
Pozvali mne přátelé Mladé Boleslavi, abych s nimi shlédl čerstvě vonící z lisovny přivezené DVD k 100. výročí Městského divadla v tomto středočeském městě, a pohovořil si spolu s dalšími účastníky malé slavnosti. Seděl tam s námi také někdejší herec Národního divadla Luděk Munzar, který v mladoboleslavském divadle kdysi dávno začínal a o své „herecké štaci“ v tom filmu s dojetím vypráví.
Olga Szymanská: Významné jubileum Květy Fialové
„Květa Fialová je femme fatale českého herectví, ale také dáma s úžasnou životní filozofií a svérázným smyslem pro humor. Ve svém náhledu na svět inklinuje k východním filozofiím, její maminka byla budhistka, tatínek legionář a celý její život byl zcela výjimečný,“ (Petr Svojtka, umělecký šéf MDP). Květa Fialová získala první herecké zkušenosti v těšínském divadle. Po studiích na JAMU ji roku 1958 angažoval Jan Werich pro Divadlo ABC.
Dobromila Lebrová: Edwin Powell Hubble, americký astronom a astrofyzik - 120. výročí narození
Se jménem tohoto učence se potkáváme velice často, protože slýcháme k jakými objevům došlo prostřednictvím Hubbleova dalekohledu. - Edwin Powell Hubble byl astronom, který ve 20. století značně ovlivnil nazírání na vesmír. Často, především v anglických zprávách, můžeme číst, že „Hubble objevil...“, ale už se v dnešní době nejedná o to, co objevil slavný astronom, ale co zjistil dalekohled po něm pojmenovaný.
Jitka Dolejšová - Jarmila Moosová: 19 otázek pro...
A je to tady! Přirozeně, jako voda v řece plyne, doplula do jednoho z významných životních přístavišť, aby se zde krátce ohlédla za uplynulou cestou, a důkladnou bilancí osvěžila i posilnila před novou výpravou na její další úsek. Není nahodilé, že se té bilance chci účastnit. Před nedávnem jsem se jí sama za její asistence podrobovala.
Dobromila Lebrová: Josef Mocker, architekt a restaurátor - 110. výročí úmrtí
Dílo tohoto plodného a významného českého architekta vzbuzovalo a dosud vzbuzuje zcela protichůdné názory. Je to celkem pochopitelné - každá stavba je všem na očích a tak se k ní vyjadřují všichni - odborníci i neodborníci - a docházejí právě k těmto protichůdnostem od nadšení, až nekritického, po odsouzení - viz nedávné boje o knihovnu Jana Kaplického.
O prvním setkání přátel Pozitivních novin ve druhé pětiletce
Dlouho a napjatě očekávaná akce PRVNÍ SETKÁNÍ PŘÁTEL POZITIVNÍCH NOVIN VE DRUHÉ PĚTILETCE se uskutečnila ve středu na svatého Martina 11.listopadu 2009 v salonku kavárny BRESTO ve Štěpánské ulici 31 v Praze 1. Poprvé v historii Pozitivních novin se totiž konalo setkání nejen samotných autorů, ale také čtenářů těchto internetových novin. Ti tak měli mimořádnou možnost seznámit se s celou řadou známých i méně známých osobností z redakční stáje PN a - co je hlavní - slyšet na vlastní uši v jejich nezaměnitelném autorském podání povídky, básničky, písničky, texty či vyprávění.
Olga Szymanská: "O co jsem v životě zakop a co spadlo z nebe"
Tvořil fotografie, kresby, malby grafiku, plakáty a knihy. Na otcovo přání nejdříve vystudoval pedagogickou fakultu, aby měl „něco jistého“ Umělec, který by se letos dožil významného jubilea – JAROSLAV KREJČÍ (1929 – 2006). Na pedagogické fakultě UK v Praze se setkal s M. Salcmanem – nabádal studenty vnímat a používat kontrasty, valéry i vztahy, s jeho asistentem J. Helekalem – svěřencům odpřednášené vždy prakticky předvedl.