Dobromila Lebrová: Joseph Mallord William Turner, anglický malíř – 160. výročí úmrtí
Po prostudování životopisu tohoto umělce mě tak mimochodem napadlo, jak by při své povaze mohl tvořit, ba vůbec existovat v době, jako je dnešní. Když každý trochu známější člověk je pod drobnohledem bulváru. Jeho vrchní slupka navenek nedovolovala dostat se mu „pod kůži“. Ale tím víc vnitřně musel trpět! Nebyl vůbec přizpůsobivým člověkem, neumožňoval svému okolí, aby se stalo částí jeho života. Sám ale nestál o to, aby se mu okolní svět příliš vměšoval do jeho vnitřního světa. Jen někdy něco z něj ukázal ve svých dílech.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (20) Shirley MacLaineová
Dočetl jsem se, že křestní jméno dostala Shirley MacLaineová po Shirley Templeové. Stejně tak jako ona se proslavila, ovšem hereckému povolání - na rozdíl od bývalé americké velvyslankyně v Československu - zůstala věrná po celý život. Svým přístupem k životu prý okouzluje okolí a pro rady a pochopení si k ní chodí i mladší kolegyně Sharon Stoneová, Meryl Streepová anebo Diana Keatonová.
Olga Szymanská: Klenoty bulharských ikon XV.–XIX. století
Pozoruhodná kolekce z pokladů bulharské národní kultury může rozšířit znalosti milovníků umění a historie o kulturních, uměleckých a duchovních hodnotách bulharského území, spojených s byzantskými i slovanskými tradicemi Východu. Krásný dobový interiér Rožmberského paláce s intimním nasvícením souzní, jako dobové nástroje a hlasy reprodukovaného hudebního doprovodu, který výstavou provází.
Olga Szymanská: Pražské rokoko
Rokaj – bohatě členěný dekorativně „hravý“ ornament se zavíjenými rohy a mnoha detaily je znakem Rokoka, tedy základem pro název tohoto kulturního stylu 18. století. Ani obsahem, ani formou nezobrazuje velká témata. Charakterizuje způsob tehdejšího života vyšších vrstev, spojený s charakteristickou módou. S interiéry a jejich zařízeními, pojímanými jako umělecké celky s elegantně zdobným nábytkem, drobnými plastikami, dekorativními zrcadly a čalouněním. S reliéfy a nástěnnými malbami, později i s kameninou a porcelánem.
Dobromila Lebrová: Wolfgang Amadeus Mozart – 220. výročí úmrtí
Wolfgang Amadeus Mozart byl jedním z nejslavnějších skladatelů evropské hudby. Možná proto, že je jeho jméno tak obecně známé, je s jeho životem spjato mnoho legend a nepodložených tvrzení. Podstatnou zůstává především krása jeho hudby. Sám měl velmi zajímavý názor na to, jak vzniká a jak se projevuje genialita: „Ani výsostný stupeň inteligence nebo představivosti, či obojí dohromady neudělají génia. Láska, láska, láska je géniovou duší.“
Jaromír Matoušek: Vlasta Chramostová oslavila své 85. narozeniny na jevišti Národního divadla
Národní divadlo, 17.listopadu 2011 v 16.30 hodin.Krátce před oslavou odhalila herečka Vlasta Chramostová na prvním balkoně bronzovou bustu dramatika, filozofa a politika Václava Havla. Za chvíli už následoval na jevišti pořad, kdy oslavenkyně si sedla před hledištěm, které zaplnili její kolegové, přátelé, obdivovatelé a novináři. Hned po rozsvícení reflektorů ozařující uklánějící se herečku Vlastu Chramostovou,ozval se divadlem dlouhý potlesk publika, který nakonec přerušila sama oslavenkyně větou: „Komu to bylo?“
Olga Szymanská: Svatá Anežka Česká
Narodila se a žila zpočátku jako královská dcera. Brzy se však rozhodla pro život spojený se službou těm nejpotřebnějším. Řešila vztah svého rodového původu a vlastního smyslu života, spočívajícího v sebeobjevování. Nastolila otázku solidarity založením první soucitné péče na tehdejším českém území a svou autoritu užívala pro druhé. Z veřejné scény ustoupila, ale měla přirozený vliv: dopomohl například k rozhodnutí ukončit občanskou válku. V době braniborské okupace byla již sice nekorunovanou, přesto skutečnou královnou Přemyslovnou. Stála u zrodu nové kulturní epochy, v níž se měnilo postavení ženy.
Dobromila Lebrová: Ernst Florens Friedrich Chladni – 255. výročí narození
Ernst Chladni byl člověkem, jemuž se už v osmnáctém století podařilo „uvidět“ zvuk, a který své současníky šokoval tvrzením, že „kameny“ padají z nebe. Zkoumal totiž vibrace desek z různých materiálů a měřil rychlost zvuků v různých plynných médiích. Zabýval se výzkumem meteoritů. Bývá tedy nazýván jednak „otcem akustiky“ a jednak „otcem meteoritiky“.
Ivo Fencl: Před 160 lety se poprvé vynořil „ruský Cimrman“ Kozma Prutkov
Bylo to v roce 1851. V Rusku se tenkrát dočkala premiéry veselohra Fantazie od neznámého „Y Z“. O pár let nato získal neznámý i jméno: Kozma Prutkov. Ona hra byla, pravda, carskou cenzurou povolena, avšak jen dík shonu před tehdejším Silvestrem, a Mikuláš I. vytušil už během představení nějakou „nepřístojnost“. I odešel o přestávce. Závěrem komedie předstoupil pak před publikum i sám herec hrající hlavní roli, řka: „V takovém nesmyslu hrát nebudu.“
Olga Szymanská: Bohuslav Reynek
Pozemskou pouť grafika, básníka a překladatele Bohuslava Reynka ohraničovala léta 1892–1971 i místo jeho narození a skonu – Petrkov u Havlíčkova Brodu. Za studií na gymnasiu v Jihlavě docházel soukromě na kresbu a malbu, později zhodnocených v portrétní tvorbě. Ta ho přivedla ke skupině Osma i Skupině výtvarných umělců, k Tvrdošíjným.
Olga Szymanská: Adolf Chwala
Adolf Chwala (1836–1900) patřil ke generaci umělců studujících na pražské Akademii výtvarných umění v padesátých letech devatenáctého století u prof. Maxmiliána Haushofera. Pravděpodobně mezi léty 1863–1864 přesídlil mladík do Vídně, kde pokračoval v malířské kariéře. Jako mnozí jiní umělci před ním i po něm, zvolil si i A. Chwala v rámci tehdejší monarchie Vídeň za své město.
Dobromila Lebrová: Gottfried Wilhelm Leibniz, německý matematik a filozof – 295. výročí úmrtí
Těžko omezit všechny činnosti, které tento německý génius konal, pouze na oblast filozofie a matematiky. Dalo by se říci, že Leibniz patřil ke zbytku posledních polyhistorů, tj. těch, kteří obsáhli všechno ve své době dostupné vědění. Přispěl k vývoji fyziky, zkonstruoval předchůdce počítacího stroje. Byl logikem a závěry jeho bádání ovlivnily i další přírodní vědy – biologii a lékařství, psychologii. Zabýval se historií, ale nikoliv pouze evropskou, ale i čínskou, ale i paleontologií. Položil základy ke knihovnictví. Přispěl k rozvoji jazykovědy. Pracoval jako diplomat, právník, věnoval se politice i etice.
Miroslav Sígl: O jednom Sokolu tělem i duší
Abych připomněl ještě slova prezidenta Edvarda Beneše, která pronesl na jedné z poválečných přehlídek čs. legií v osvobozené vlasti: „Buďte nositeli Masarykových humanitních tradic a živým svědomím národa!“ Jsou povzbuzením i pro současné nositele legionářských a sokolských tradic v naší zemi, kteří jsou zapojeni do příprav významných sokolských událostí v příštím roce.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (16) Frunze (Frunzik) Mkrtčjan Mher
Jeho popularita přesáhla nejen hranice Arménie, ale celého někdejšího Sovětského svazu – byl oblíbený například také v Indii. Jmenoval se Frunze Mkrtčjan, kterému se familiérně říkalo Frunzik. I já mu tak mohl říkat. Osobně jsem se s ním poznal v Jerevanu, v roce 1979. Byl uznávaným hercem i dramatických rolí, mě ovšem zajímal jako komik. Když jsem o něm později psal, charakterizoval jsem ho jako „komika se smutnýma očima“ anebo jako „Friga z Jerevanu“ – výraz jeho tváře mi totiž připomínal hvězdu amerických filmových grotesek Frigo Bustera Keatona.