Ivo Fencl: Bob Hurikán, Rikatádo, Pobožný střelec a Dějiny trampingu

Josefů Peterků bylo moc, ale jen jednomu říkali kamarádi Bohumil. A čtenáři Bob. Anebo rovnou Bob Hurikán.Narodil se ve znamení skopce 21. 4. 1907 a stal se nejen autorem prvních českých Dějin trampingu, ale i tvůrcem populárních kovbojek na popředí s legendárním Pobožným střelcem. Přezdívku Hurikán získal Josef už ve dvacátých letech podle stejnojmenné posázavské osady. A zda byl skaut, jak se mě včera ptal jeden mladý člen této organizace?

Ivo Fencl: Pokus o návrat do dětství…

Jedna naše výprava byla „pražská“ (lanovka, Petřín, Hrad, zámecké schody, plavba po Vltavě z Kampy ke Štvanici a zpět, Karlův most a Staroměstská mostecká věž se svými pavouky), ale já se vás pokusím zaujmout putováním po zdejším okolí. Bydlím v Plzenci od narození, a tak mám tendenci vodit děti tam, kam jsem chodíval sám.

Egon Wiener: Pošmourná | Pošta | Za plotem

Co se vám vybaví, když se řekne pošmourná? Obec v Polabí, kde slunce nesvítí? Je to možné, asi ano. Bude to o počasí. Pošmourný. Slovo jako zvonek od kapličky, mrak, co odkudsi připutoval mezi ploty zpoza humen a usadil se v teple vysoko na obloze. Je léto, teplo, pošmourno. Bude pršet. Je vlastně před deštěm a něco spadne s oblohy. Počasí už není tak krásné jako předevčírem, ale dosud se nic nestalo. Jen je pošmourno.

Táňa Arťušenková: Sto devatenáct dnů na kajacích

Cesta dvou odvážných mořeplavců z Čech po čtyřech měsících skončila v neděli 29. července 2012. Natalie Maděrová, rodačka z Ostravy, je první Češka, která se svým manželem Michalem z Nového Města pod Smrkem obeplula na kajaku Velkou Británii. Úspěšnou plavbu dokončili v neděli po 119 dnech v jachtařském klubu v Gravesendu. Jejich dobrodružství začalo 1. dubna a za tu dobu zdolali na mořských kajacích 3 500 kilometrů.

Ernest Kolowrat v Radiožurnálu Českého rozhlasu

Hostem Václava Žmolíka byl Ernest Kolowrat, potomek staré české šlechtické rodiny a spisovatel, autor knih Zpovědi lehkovážného šlechtice, Zpovědi nevědomého hříšníka a Zpovědi českého Američana. Proč v posledních letech nenapsal žádnou novou knihu? Proč se po listopadu 1989 nevrátil natrvalo do Čech? A co pro něho znamená být šlechticem?

Mojmír Soukup: Lze zachránit Mrtvé moře?

Mrtvé moře umírá. Zní to jako paradox, neboť je od pradávna mrtvé a života je v něm celkem nepatrně. Víc než života je v něm solí a to přibližně devětkrát víc než v ostatních mořích. Co se tedy děje? Proč je Mrtvé moře tak slané a proč se nám po desítky let ztrácí před očima? Geograficky vzato toto moře není mořem, ale jezerem. Zůstane však jezerem či mořem nadále, když se jeho plocha tak rapidně zmenšuje?

Blanka Kubešová: Můj černý den

Z nuceného vyčkávání plného naděje, že snad „přece jen odejdou“, byly týdny a měsíce. Stýskalo se mi po domově, po drahé Praze a po rodičích tolik, že nebýt zprávy, že přijedou za námi, rozběhla bych se domů. Jak dobře se pamatuju na první studený, holý byt v Torontě, když jsme se konečně přece jen s těžkým srdcem rozhodli požádat o nechtěný azyl!

Jiří Suchý: Otázky pro Jiřího Krampola (VŠECHNO JE JINAK!)

Pane Krampole, ve Vašem oblíbeném listě AHA jste mě označil za podrazáka. Pořád vám leží na srdci, že jsem se po listopadovém převratu s vámi rozloučil – to podle mě, vyhodil na dlažbu podle vás. Jako by mi to divadlo patřilo, dodáváte. Rád bych vám položil několik otázek.

Jan Řehounek: Najdete tu Slovensko v polabské nížině

Bílá chalupa se stodolou, kolem sad, v mělkém údolíčku políčka se zeleninou, na stráni veliké ořešáky, na loukách za stavením stádo ovcí a koz, kolem nějž pobíhá černobílý pes. Slečna u prodejního okénka v přízemí dvoupatrové dřevěné hranolové věže nabídne měkkou slovenštinou hrudkový ovčí sýr, bryndzu, jehněčí klobásky, případně zeleninu či brambory v bio kvalitě.

Miroslav Sígl: O mladém knížeti z barokního zámku v Hoříně

Není jediné zahraniční turistické návštěvy na Mělníce, aby se někdo z přítomných nezajímal o slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze (1908 -1935), který v tak mladém věku tragicky zahynul se svou „bugattkou“ na berlínské závodní dráze Avusu. Jeho životopisná data najdou návštěvníci na fresce rodokmenu v mělnickém zámku a snad jednou bude jeho slávu více připomínat i barokní zámek v Hoříně, jakmile se dočká své obnovy a svého otevření.

Ladislav Gerendáš: O divácích a trémě

Často se nás lidé ptají, zda máme na jevišti trému. Odpověď není jednoduchá... Máme. Intenzita trémy je totiž závislá na velikosti zatížení umělce, na stupni jeho připravenosti k výkonu, na jeho momentálním zdravotním stavu ...

Olga Wister: Čím jsem se provinila...?

Náhle však kolona zastavila, asi pro zácpu v křižovatce, a z jednoho džípu vyběhl oficír, který se přihnal k mé nic netušící osobě a jal se mne doslova táhnout k autu. Vše proběhlo velmi rychle. Ale v tom okamžiku však se vedle mne objevil mladý muž, který skutečně ostře zakročil, postavil se nekompromisně tomuto poručíkovi do cesty a hnal ho zpět k jeho vozu...

Ing. Arnošt Bednář: Bitva o Kleť

Z archivu vzpomínek příslušníků 51. msp na srpnové události r.1968. Obsazujeme vrcholek hory Kleť. V akci jsou obrněné transportéry - přísně tajné! Stáváme se ochránci pracovníků československé televize - studio Praha. Převlékáme je do vojenských uniforem, zajišťujeme spojení. 21.8.1968 ve 23:00 hod. zahajuje vysílání "Studio Praha" - z Kletě. I Rusové prý mají rozkaz " obsadit Kleť".

Vladimír Vondráček: Pět písmen a dvě číslice

Centrum Prahy, olepené neskutečně invenčními plakáty, z části už strhanými, jsem si prošel jen jednou a návrat naší unesené reprezentace z Moskvy jsem už zažil mezi přáteli v Praze. Dojemný byl Dubčekův projev, po kterém jsme si uvědomili, že opět sklapla klec! S ohledem na malé děti i na staré rodiče jsme o emigraci vůbec neuvažovali, ale odešlo mnoho našich kamarádů.