Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: Veselý skřítek Robert Vano
Jeho rodiče pocházeli z Maďarska, on se narodil v Nových Zámcích na Slovensku, v devatenácti odešel do Ameriky, kde prožil dlouhá léta svého života a když se vrátil, zůstal už nadobro v Čechách. Před časem mu zavolala jedna redaktorka ze Slovenska a povídá: „Já bych s vámi ráda udělala rozhovor, ale vím, že se necítíte být Slovák.“
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (12)
Po newyorské ulici jde pružným krokem mladý muž, jako by se pohyboval v rytmu písně, která se mu honí hlavou. Je sobotní podvečer, za chvíli mu končí pracovní doba v obchodě s barvami a laky, kde je druhým prodavačem. Má pocit, že mu patří celý svět. Na chvilku se zastaví v jednom krámku, aby si zamluvil módní košili, a pak se vrací do obchodu. Marně tam — ostatně jako vždy — požádá jeho majitele o zálohu na pondělní výplatu a pak utíká domů. Hádka s rodiči, kteří si stěžují na drahotu i na to, že jejich syn chodí pozdě domů, je na denním pořádku. Tony, neboť tak se onen synek jmenuje, má však v hlavě už jen a jen dnešní večer.
Ondřej Suchý: Gabriela Míčová - první představitelka Lídy Baarové
„Role Lídy Baarové je pro mě v současné době v Divadle Komedie asi nejnáročnější. Celé představení táhneme s Martinem Pechlátem sami, navíc nehrajeme v dialogu, ale vedeme dva monology, což je pro mě vždycky těžší. Jsem ráda, že toto představení vzbudilo tak velký zájem jak u diváků, tak u odborné kritiky. Inscenace Goebbels / Baarová byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za rok 2009 dokonce hned ve třech kategoriích: inscenace roku, nejlepší ženský herecký výkon a nejlepší mužský herecký výkon, za který nakonec Martin Pechlát cenu získal.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (42) Ljuba Hermanová
„No, řekněte, jak bych mohla opomenout umění kulinářské, když knihkupci a nakladatelé přes celou tu obrovskou záplavu nejrůznějších kuchařek a knih o jídle i nadále prahnou po tom, aby se k vaření, pečení, smažení (a posléze ke stolování) znovu a znovu vyjadřovali známí lidé různých profesí. Jsi-li zpěvák či herec, tím líp!“ zdůvodňovala kdysi Ljuba Hermanová, proč v knížce jejích vzpomínek nesmí chybět také kapitola o umění kulinářském. Několik jejích receptů nebude chybět ani zde. Zdůvodnění mám prosté – o jídle jsem si s Ljubou poprvé povídal už v roce 1968, kdy jsem ji zpovídal coby „mladý novinář“ pro zvláštní tiskovinu – Pionýrské noviny!
Ondřej Suchý: Co Raoul Schránil o svých ctitelkách neprozradil
Listoval jsem předválečnými i válečnými ročníky časopisu Kinorevue a hledal v nich alespoň náznak nějakého užšího vztahu, který by mohl mít Raoul Schránil s některou ze svých filmových partnerek či kolegyň. Nic podobného, co zde naznačovaly např. snímky Svatopluka Beneše s Adinou Mandlovou (leckdy s mnohovýznamným popiskem) se ovšem v článcích a glosách o Raoulu Schránilovi vyčíst nedalo.
Ondřej Suchý: Kdo byl Oldřich Dědek alias Oldřich Horský?
Nebude prvním, koho z výrazných představitelů malých filmových rolí představuji jako „hvězdu mého života“. Přiznám se, že trvalo hodně dlouho, než jsem si dal dohromady, že komik, který mě v mých sotva patnácti letech rozesmál až k slzám svým vystoupením v pražské Lucerně, je totožný s jedním z trojice „rádců“ starého krále v Pyšné princezně, anebo s excentrickým bubeníkem a hráčem na pilu Karlíčkem Kalouskem v Hudbě z Marsu.
Ondřej Suchý: Proč plakal Ladislav Pešek
Jestliže ve třicátých a čtyřicátých letech prožil Ladislav Pešek jako filmový herec své nejplodnější období, v letech šedesátých a sedmdesátých jej naopak čekalo období na filmové role chudé. A to i vzdor tomu, že právě tehdy už v mnoha divadelních postavách dokazoval na naší první scéně, že je Mistrem první velikosti. V Národním divadle působil bezmála půl století a s přibývajícím věkem zde slavil stále větší a větší úspěchy.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (40) Oldřich Nový
Bránil se označení komik. „Komik,“ říkal, „je herec s přirozeným darem či talentem vzbuzovat u lidí výbuchy smíchu – já byl šťastný, když se při mých výstupech diváci alespoň usmívali.“ Byla to nemístná skromnost, to všichni víme. Kdo však poznal pana Oldřicha Nového osobně, věděl, že mu v některých názorech nelze odporovat. Úzkostlivě dbal o svůj obraz, který si přál, aby o něm v paměti lidí zůstal. Na každou ohlášenou návštěvu (neohlášené u něho, zvláště v pozdním věku, nepřicházely v úvahu!) byl pečlivě připraven.
Jiří Suchý: K pravdě a lásce se nelze než přihlásit
Jsem jeden z mnoha občanů, kteří se příliš v politice nevyznají a potřeboval bych, aby mi někdo vysvětlil odpor některých politiků k tomu známému sloganu „pravda a láska“. Měl jsem za to, že obě tato slova mají pozitivní význam a že každý slušný člověk bez rozdílu se k nim musí hlásit. A poslední dobou se setkávám s jakýmsi názorem, že jsou směšná, a že do politiky nepatří.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (38) Petr Popper
12. září 2007 jsem dostal mailovou poštou dopis. Dostávám hodně dopisů, které začínají velmi podobně a končívají obvykle žádostí o nějakou informaci. Tenhle dopis měl však pro mě překvapivý a radostný závěr – ostatně, přečtěte si ho: „Vážený pane Suchý, ačkoliv Vás neznám osobně, dovolte, abych Vás nejprve velmi uctivě pozdravil, a to z toho důvodu, že píšete hodně a velmi o Leonidu Jengibarovi, a to takovým způsobem, že je jasné, že jste se s ním osobně znal a že Vás jeho umění hodně oslovovalo.
Ondřej Suchý: Co prozradily noční hovory s Jiřinou Štěpničkovou
Když mě začátkem osmdesátých let fotograf Svatopluk Sova (který si kvůli svému ošuntělému baloňáku říkal Colombo, zatímco jeho pravá přezdívka byla – vzhledem k jeho titěrné postavě – Kilo) neustále pronásledoval s návrhem, ať s ním sepíšu paměti jeho vrstevnice a kamarádky Jiřiny Štěpničkové, příliš jsem se k tomu neměl. Ne, že by mě taková práce nezajímala, ale měl jsem v té době (podobně, jako mám dodnes) rozdělaných několik jiných projektů a práci na takové knížce bych už nezvládl.
Ondřej Suchý: Ať žije Hanka Brejchová!
Před časem jsem navázal po mnohaleté odmlce e-mailovou korespondenci s kamarádem Petrem Adlerem, někdejším redaktorem Mladého světa a spolupracovníkem Miloslava Šimka, žijícím a pracujícím jako novinář v Kanadě. Petr Adler, rovněž kamarád Hanky Brejchové ze šedesátých let, tedy z dob, kdy jsme byli nejspíš všichni nejšťastnější...
Jiří Suchý: Jedna vzpomínka z dětství - LUPINO LANE
Kolik mi tak mohlo být let? Pět? Tak nějak. Pět mi bylo, když jsem objevil dva báječné muže: Laurela a Hardyho. V sedmi jsem pak viděl ponejprv Charlie Chaplina - to jsem ještě netušil, že koukám na geniálního člověka - byla to pro mě sympaticky směšná figurka, něco jako Mickey Mouse.
Ondřej Suchý: Proč se Jaroslav Marvan nezastal Vlasty Buriana
Předesílám, že následující řádky v žádném případě nechtějí snižovat velikost hereckého umění Jaroslava Marvana! Byl mimořádně skvělým českým hercem. A i když prý nesnášel označení komik, pro mnohé – a pro mě zvlášť – jím byl, dokonce jedním z nejlepších! Nejsem jistě sám, kdo s ním má na videu řadu filmových komedií. Dodnes se s potěšením k mnohým vracím, i proto, že je komikem mého dětství (Dovolená s Andělem, Haškovy povídky, Anděl na horách, Hudba z Marsu).