Motto (Jitka Dolejšová)

Obraz je příběh, obraz je báseň,
jen místo pera štětec v ruce tančí…
Obraz je otisk člověčí.
Co Kdosi viděl a neviděl, slyšel a neslyšel.
Co prožíval a jak žil.
Co hledal a nacházel, nebo nikdy nenašel.
Niterní pocity, pravdy a omyly.
Smutky, křivdy, pochybnosti.
Lásky, vášně, tajemství.
Sny a touhy.
To vše je schované v obraze.
To vše je obraz.

Můžete vstoupit bez klepání, nemusíte čekat na vyzvání – už teď jste vítáni…
Zastavte se na chvíli, uklidněte mysl a otevřete duši.
Vnímejte krásu obrazu a nechte jej na sebe působit.
Vtiskněte si obraz do srdce nebo jej vložte do přihrádky svých vědomostí.
Všímejte si celku i detailů a dívejte se dle libosti – nikdo vás nebude rušit. Tato galerie je pro Vás otevřena non-stop.

Přeji Vám příjemné zážitky při každém setkání s obrazem.

Jitka Dolejšová

Setkání s obrazem (17) Charles-Francois Daubigny

„Není možné se zmýlit ani o hodinu v tom, kdy pan Daubigny maluje. Je to malíř jedné chvíle a jediného dojmu.“ (Odilon Redon)

Seina v Besons

Z obrazu vyzařuje poklidná síla. Dílo bylo namalováno u řeky nedaleko vísky Besons, která leží severně od Paříže. Zobrazuje každodenní scénu u Seiny – pradleny na břehu řeky. Dokonalost zobrazení krajiny může pocházet pouze bezprostředního pozorování.

Pole v červnu

Panenský ostrůvek u Besonsu

Jezírko

Daubignyho nejkrásnější díla pocházejí z let 1864–1874, většinou jde o pečlivě ztvárněné krajinky se stromy, řekami, jezírky apod. Pozorný divák si může všimnout, že často jsou na vodních plochách či v jejich blízkosti namalovány kachny. Traduje se, že čím více kachen malíř ve svém díle ztvárnil, tím považoval obraz za kvalitnější a zdařilejší.

Charles-Francois Daubigny (1817–1878)

Umělecký směr: realismus

Francouzský malíř a grafik. Rád maluje v plenéru, okouzlují ho zejména potoky, řeky, rybníky, ale i moře. Měl dokonce plovoucí ateliér – loďku „Le Botin“, se kterou vyjížděl po Oise, Seině a Yonně a maloval říční krajiny. Patřil k nejvýznamnějším představitelům barbizonské školy a tzv. intimní krajinomalby. Od raných krajin tmavého koloritu došel v pozdním období až k volnému skicovitému rukopisu, postihujícímu ve světlých barevných skvrnách světelnou a vzdušnou náladu říčních krajin.