Stanislav Moc: In vino veritas (2)
Míchání různých vín se v angličtině jmenuje blending, doslova míchanice či splynutí. V Minchinbury jsme také blendovali vína, ale hlavně proto, abychom dokázali udržet stejnou chuť, protože každý ročník byl přece jen trochu jiný. Dávno přede mnou, ba i před manažerem Donem, který také ve fabrice nebyl tak dlouho, namíchali v jednom tanku víno, které se jim moc nepovedlo.
Přání
Vstal o hodinu později, než vstával obvykle, ale den mu připadal stejný, jako předcházející dny. Přistoupil k oknu. Sníh byl špinavý a rozbředlý jako včera a teploměr za oknem měl stejně vyznačenou stupnici, jako každý den ráno. Nic nenasvědčovalo tomu, že jsou vánoce a že je dnes Štědrý den. Je to jako normální sobota, pomyslel si a začal se oblékat.
Ivo Fencl: Sněžná pohádka (2)
Ale sníh nepřestal hustě padat ani po obědě a sotva tatínek dojedl poslední kousek zelí a knedlíku, výmluvně začal pokukovat po tepané lopatě. "Na dvě hodiny lehnout!" poručily však děti nesmlouvavě. Byly tak vycepované ze školky. "Jako obvykle!" A šly řádit. Koulování v zákrutách chodbiček ale omrzelo. "Co radši proházet spojku k Jakubovi?" navrhl Marvin s výrazem tuneláře a Klárka se pro spojku nadchla. Děti tedy vyměnily polní lopatky za velikou tátovu lopatu a odhodlaně uchopily násadu - každý z jedné strany. Na jednom Marvinem pečlivě vybraném místě zaryly ostří do stěny a mnoho následujících minut zaujatě hloubily.
Milan Markovič: Do ktorej skupiny patríte?
Podľa spôsobu, akým nakupujeme vianočné darčeky, nás psychológovia delia do troch skupín. Takzvaní lovci perál nakupujú prezenty pod stromček v priebehu celého roka, takže v decembri si už lebedia. Plánovači si nákupy dôkladne premyslia, lenže stane sa, že nie vždy ich stihnú aj uskutočniť. No a potom tu sú ešte zúfalci, ktorí na poslednú chvíľu berú všetko, čo im príde pod ruku.
Luděk Ťopka: Podivní tvorové z jiného světa (4)
Jak dlouho jsem spal, nevím, ale byl to patrně jen lehký spánek, protože mne náhle probudilo krátké a blízké zavrčení motoru, pak zvuk způsobený dopadem nějakého tělesa a ticho. Vzápětí se ale rozlehl, lesem nářek. Vyskočím z lavice a s hrůzou čekám strašnou leteckou katastrofu, ale místo toho vidím, jak po Tomáškově hlavě leze ohromný černý brouk, roháč.
Ivan Kolařík: Nostalgická zastavení a český diplomat
Jak tak jdu k budce vedle parkovacího prostoru nemohu si nevšimnout nablýskané Hondy, která se vyjímá mezi zaprášenými obyčejnými auty. A ejhle! Honda má diplomatické číslo! A ještě jednou ejhle! Vedle čísla veliká značka CZ! “ No, tak to vidíš, takhle si bolševik-diplomat užívá na úkor pracujícího lidu,” řekl jsem si. “Však ti ukážu zač je toho loket!”
Elena Paclová: Láááska / Slůvko
Nejsem už nejmladší, v mém věku se citové vztahy už lehce nenavazují, přesto dnes hrdě říkám: Mám přítele! Když jsme se poprvé setkali, nebyl rád. Jeho rodina někam odjela a osud tomu chtěl, že byl nucen strávit tento čas v mé blízkosti. Mně se tento štíhlý, urostlý, mladý krasavec s plavnou chůzí zalíbil na první pohled a přiznávám, že jsem o jeho přízeň usilovala.
Milan Markovič: Tak ako vlastne?
Vždy som si vravel: keby už neplatila nijaká stará pravda, tak sa vždy ešte môžeme spoľahnúť na biblické sväté písmo, ktoré nám naši cirkevníci tlmočia od nepamäti. A tu zrazu závan neistoty: priamo z rezidencie zástupcov stvoriteľa na Zemi vychádza vyhlásenie, ktoré radikálne mení postoj Vatikánu voči evolučnej teórii: Čujte maloverní, dvestoročný pán Darwin má pravdu.
Emília Molčaniová: Ženích / Okno
„Máte to tu voľné?“ „Nech sa páči.“ Čo sa vypytuje, či nevidí, že som v kupé sama? Títo výrastkovia… No, má už nejakých 25 a bisťu, aj fešáčisko je. Sadol si oproti, skoro sa nám dotýkajú kolená, má nohy dlhé ako deň na Jána. Koľko má? 190 centimetrov? Vyberiem si z tašky knihu, to robí dojem, bude si myslieť, že som ešte študentka…
Jana Stuchlíková: Slova hýbají, příklady táhnou
A příklady? To je daleko silnější kalibr, než slova. Ve všech směrech. Dobrý příklad nás strhne, nadchne, vyvolává v nás pocit, že chceme také dokázat něco podobného, přinejmenším se nad ním zamyslíme a uznáme, že na tom něco je. A pak se někdy v budoucnu může stát, že docela podvědomě uděláme něco podle toho dobrého příkladu a teprve pak si uvědomíme, proč jsme se zachovali tak a ne jinak.
Miloslav Švandrlík: Vážený soudruhu instalatére! / Kajícník
Jistě jste nadšen tím, že člověk dobývá Vesmíru. Jak by na Vás, drahý soudruhu instalatére, nezapůsobilo veliké vítězství vědy! Vždyť doba, kdy staneme na Marsu nebo na Venuši je již na dosah ruky! Víte, že na Jupiteru je sto sedmdesát stupňů pod nulou? A že na Merkuru trvá den pouze 12 hodin?
Miroslav Sígl: Jaké je vaše životní krédo?
HLEDÁNÍ SMYSLU ŽIVOTA, snaha vytvořit si vlastní filozofii anebo řídit se filozofií jiné autority, víra v Boha, víra v život sám, víra v sebe samého - to všechno lze nalézt u osobností, které se veřejně vyjádřili o svém krédu. KRÉDO čili souhrn názorů či přesvědčení, založené na víře, má svůj původ v latině. Credo = věřím. To je počáteční slovo křesťanského vyznání víry, tak začíná modlitba.
Ivo Fencl: Byl jsem mladistvým vykradačem hrobů
„Dobrý den!" pozdravil jsem chirurga. Vynořoval se z temné hlubiny chodby, ale nebyl jenom chirurg, byl i čerstvý právník, obojí v jediné osobě. Plzeňský diplom ještě nezaschl, IQ 152 a přicházel. Kroky jako střely dum-dum se rozléhaly prastarou budovou Divadla plzeňské komedie, a když se tento "double doktor", známý jako QQ přiblížil, podal mi ruku teatrálně jak nějaký herec: "Netěší mě."
Antonín Suk: Opravdoví loupežníci
O „rezavých loupežnících“ už jsem už vyprávěl a o tom, že mě mladá maminka lákala z lesa domů výstřely z brokovnice také. A tak nyní musím splnit svůj slib z minula a povyprávět, jak to všechno souvisí. Někde tady nade vsí musela být famílie rezavých loupežníků. Jenže – kde? Pátral jsem já, hledal cestář i strýc Jirka – a výsledek žádný. Slepice z horní strany Vickovic se ztrácely napořád!