Publicistika – Historie
Michal Dlouhý: Škola - základ života
Dne 27. ledna 1927 se dostavil na četnickou stanici v Nymburce četník na zkoušku Ferdinand Zahálka, který se zde hlásil k nástupu do služby po absolvování školy četníků na zkoušku. Velitel stanice vrchní strážmistr Bedřich Hájek jej uvítal na stanici, zapsal si o novém četníku jeho údaje a ukázal mu, kde se má ubytovat s tím, že druhého dne jej začne seznamovat se služebním obvodem a chodem služby na stanici.
Michal Dlouhý: První krytí
Erární služební psi četnictva nesměli být bez zvláštního povolení ministerstva vnitra ani připouštěni ani kryti. Rovněž před krytím soukromých fen, jejichž používání ve službě bylo povoleno, bylo nutno vyžádat si souhlas ministerstva vnitra a udat přesná rodokmenná data psa, který má fenu krýti. Za zvýšený náklad na výživu feny v době vrhu a v laktační periodě byl majitel psa povinen odevzdat po odstavu mláďat pro služební účely četnické správě bezplatně jedno mládě.
Michal Dlouhý: PETAR
Své prohřešky však krátce na to odčinil dopadením nebezpečného lupiče Jaroslava Machotky, který působil převážně na strakonicku. O Machotkovi bylo známo, že chodí ozbrojen a že nebude váhat použít zbraň proti četníkům. Při jedné z obchůzek šli strážmistři František Hoření a Jiří Suchý s Petarem píseckými lesy směrem k Táboru. V jedné chvíli Petar zpozorněl a táhl svého vůdce k nedalekému houští.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak to bylo s Romulem a Remem
Tato legenda, či spíše pohádka, má na Palatinu i svůj hmatatelný důkaz – uchovala se tu bájná jeskyně (Lupercal), v níž vlčice údajně odkojila obě děti. Když Romulus a Remus odrostli, založili na Palatinu město – nedohodli se však na jménu těchto míst. Jak bývalo v antice zvykem, nechali rozhodovat nebeské ptactvo. Removi se objevilo šest supů, Romulovi dvanáct supů.
Miroslav Sígl: Už se zase mluví o Podkarpatské Rusi
12. března povolal Adolf Hitler maďarského vyslance v Berlíně a výslovně prohlásil: "V Praze stále panuje Benešův duch, čehož důkazem je mise generála Prchaly a poslední události na Slovensku. Tento stav nelze ponechat. Nechť Maďarsko samo o své vůli rozhodne, jak bude řešit otázku Karpatské Ukrajiny.
Jan Drocár: Věštba kněžny Libuše se naplňuje (2)
Pro Prahu příjezd Baracka Obamy samozřejmě není prvním setkáním s americkými prezidenty. Jak byla předtím jakákoliv návštěva zcela nemyslitelná, ve dvacetiletém období, které právě ubíhá od sametové revoluce, přijeli do Prahy všichni prezidenti USA, kteří nastoupili do úřadu. Ukázali jsme jim Staré Město, Malou Stranu a Karlův most s panoramatem Hradčan, vzali je na pivo do české hospody, zavedli na památná místa pro český národ.
Rudla Cainer: Žulový Stalin
Tragický příběh vynikajícího umělce, akademického sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu Stalinova pomníku na Letné, který se odehrával v pohnuté době tvrdého komunistického teroru padesátých let, je obsahem této knihy. Na pozadí skutečných událostí jsou v knize popsány skutečné osobnosti některých politiků a umělců.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (12)
Na sjezdu Italské komunistické strany v Bologni její předseda Luigi Longo rozhodně odsoudil sovětskou okupaci Československa a v souvislosti s tím zdůvodnil, proč už v roce 1943 byla rozpuštěna Komunistická internacionála, jejímž cílem bylo zredukovat všechno na nejmenšího společného jmenovatele na základě myšlenky politické a organizační jednoty.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Itálie viděná skrz slzy
A tak jsem tedy jel napotřetí, "v cizích službách", splnit svůj dávný sen. Jeho naplnění však přišlo přece jen trochu později, než bych očekával - v síťce přede mnou o tom vyprávěla taštička s léky - co kdyby mě vzaly ledviny, co srdce a co krční páteř, a co kdyby se objevilo něco docela nečekaného? Odjezd byl načasován skvěle - bylo září a vedra v Římě se už dávno umoudřila.
Egon Wiener: O skleničkách, ze kterých pijeme | O Textilaně
Má generace poznala tu první, nejoblíbenější skleničku od hořčice, skleničku, která se v nápojovém průmyslu stala legendou. Věřte, nevěřte, byl to nelehký boj vymýtit z československých domácností ,,hořčicový servis“. Noviny, rádio, kdekdo o tom tehdy mluvil a nic se nedělo. Národ pil stále z hořčicových skleniček. Vše se vyřešilo, když se začala hořčice prodávat v úplně jiné skleničce, ze které už pití nikomu nechutnalo. Tím byl ,,vyřešen“ poklesek našich rodičů ve vztahu k nápojovému sklu a přestali jsme být za barbary.
Olga Janíčková - Slavomír Pejčoch-Ravik: Ostrov Kilián / Jak se hledají poklady
Za mého dětství bývala léta spolehlivě žhavá. Všechny své prázdniny jsem prožila u řeky Ohře, vlastně v řece - od rána v plavkách, poslední koupel už za tmy, kdy voda byla teplejší než vzduch a plynula tiše. Od té doby řeku miluji. Snad proto mi kapitoly z vodního života maratonského otužilce Václava Židka zavoněly bahnem někdejších říčních tůní, kde za dne odpočívali sumci.
Christine Linder – Jan Maruška: Hraběnka Zedtwitzová z Moravan a Doupova se vyzná v kuchyni
Na vesnický zámek Linderů se paní Christine přistěhovala před třemi roky a pendluje mezi Finskem, Švédskem a Německem. Zedtwidzové jsou starým německým a českým rodem, o němž jsou zmínky ze 13. století. Dnes mají v českých zemích minimum majetku na Chebsku a Ašsku, většinou jsou nemovitosti ve zchátralém stavu. Zrestaurovaný zámeček v Doubravě u Aše dnes slouží jako stylová restaurace.
Michal Dlouhý: Četnické vánoce
Teplé počasí na podzim roku 1922 mělo za následek, že vánoční svátky byly toho roku na blátě. Bláto se lepilo na četnické boty, které bylo třeba každých pět kroků vykopnutím nohy dopředu zbavit nabalené hlíny. Četníci proto chodili i z krátkých obchůzek po Žitném ostrově značně utrmácení. Nejinak tomu bylo i na Štědrý den. Krajina byla dokonce zahalena hustou mlhou, že bylo vidět pouze na několik málo kroků.
Egon Wiener: 380 let libereckého Nového Města | Koberce
Před 380 lety vznikla první průmyslová zóna v Čechách – liberecké Nové Město. Nebylo v dějinách našeho kraje většího válečníka, generalissima, admirála, generála, polního maršála než libereckého pána, vévody frýdlantského, Albrechta z rodu pánů z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře převzal úhradou od vděčného císaře Ferdinanda II. řadu panství po potrestané odbojné šlechtě. Mezi jinými rovněž Frýdlant v Čechách a Liberec. Hlavním městem svého vévodství, vzhledem k rozporům se saským kurfiřtem Janem Jiřím, učinil ne příhraniční Frýdlant, ale Jičín, který je od Saska přeci jen dál.