Publicistika – Historie
Josef Krám: Hrdinové, na které se nezapomíná
Jaroslav Šustr doprovázel naše paradezantní skupiny (vlevo jedna z nich) nad protektorát devětkrát (píše se v americkém článku), i skupinu ANTHROPOID. Ta byla vysazena spolu se SILVER A a SILVER B z letounu Halifax Mk. II L9613/NF-V, patřícímu 138. peruti pro speciální úkoly. Stroj odstartoval 27. 12. 1941 ve 22:00 a přistál v 8:19 na své základně Tangmere. Před seskokem podali členové Antropoidu Jaroslavu Šustrovi ruku a řekli, že brzy o nich uslyší; my víme, že se tato skupina nesmazatelně zapsala do událostí kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (16) Velké příběhy pro malé národy
Chceme-li se nyní zamyslet nad zvláštní povahou izraelské pospolitosti, budeme si muset připomenout jednu epizodu ze života krále Davida. Jak čteme v Písmu, ponoukal prý kdysi Satan toho znamenitého vladaře, aby si spočetl izraelský lid. Davidův synovec, vojevůdce Joáb, před tímto krokem varoval a říkal, že Bůh, ať je v zemi lidí kdovíkolik, přidá ze své vůle stokrát víc...
Olga Wister: Čím jsem se provinila...?
Náhle však kolona zastavila, asi pro zácpu v křižovatce, a z jednoho džípu vyběhl oficír, který se přihnal k mé nic netušící osobě a jal se mne doslova táhnout k autu. Vše proběhlo velmi rychle. Ale v tom okamžiku však se vedle mne objevil mladý muž, který skutečně ostře zakročil, postavil se nekompromisně tomuto poručíkovi do cesty a hnal ho zpět k jeho vozu...
Michal Dlouhý: Četnické kuchařky a posluhovačky
Kapitolou samou pro sebe byly četnické kuchařky. Četnická správa vědoma si rčení, že hladový četník nic nevypátrá, podrobně upravila v kasárním předpise stravování příslušníků četnického sboru. Výkonní četníci se stravovali na vlastní útraty buď mimo kasárny, nebo společně v kasárnách. Za účelem společného stravování měla být vyčleněna zvláštní místnost, v níž si jeho účastníci sami spravovali kuchyni a měli o tom vést záznamy o příjmech a vydáních.
Jiří Všetečka – Václav R. Židek: Očité svědectví „Pražského chodce“
21. srpen 1968 byl zvláštním dnem a myslím si, že můj život je do určité míry poznamenán tímto, a následujícími dny. Víte, to byla chvíle, kdy si člověk uvědomil mnoho věcí. Vše začalo vlastně tím, že jsem tenkráte dělal dlouho do noci fotografie a když jsem ulehl, tak hned zakrátko mne probudily tanky, protože bydlím na ulici, která vede z letiště do centra Prahy. No tak samozřejmě jsem si hned hodil foťák na krk a vyběhl do ulic fotografovat.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (8) - David králem / Vláda Šalamounova
David se dovídá o tragickém skonu vladaře od posla, který mu přináší Saulovu korunu a záponu, již nosil král na rameni. Bůh pak vyzval Davida, aby se vydal do judského Chebrónu (Hebronu); tam byl nový vládce Izraele pomazán na krále nad domem judským. V jižní části země kraloval David po sedm let a dalších třiatřicet let panoval pak v Jeruzalémě nad celou zemí.
Miroslav Sígl: Pražské jaro vrátilo baltským státům naději
K 50. výročí vyhlášení nezávislosti Lotyšské republiky v listopadu 1968 chtělo obyvatelstvo položit květiny na hroby tehdejších státníků (rok předtím se podobného aktu či „Vzpomínkového dne“, jak je opět uváděn v současném kalendáři, zúčastnilo 70 000 lidí). Avšak tentokrát už agenti sovětské KGB (výbor pro státní bezpečnost) tvrdě zasáhli. Několik prvních lidí, kteří chtěli zapálit svíčky, pozatýkali, studenty vyloučili ze škol, ostatní podrobili „sovětské převýchově“.
Jan Drocár: Zapomenutý šlechtic
Zajímavá osobnost s pohnutým životem, zásadový člověk a demokrat. Studoval českou řeč a literaturu, vystudoval práva, oženil se proti vůli a protesty knížecí rodiny se ženou nešlechtického původu. Byl štědrý k českým umělcům, pomáhal Boženě Němcové, Karlu Sabinovi a mnoha dalším. V jeho pražském paláci se scházeli čeští hudební skladatelé – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, spisovatelé a básníci Vítězslav Hálek a Karolina Světlá.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy - Josef a jeho bratři (4)
Krom toho se v těchto textech dočítáme ještě o jednom poznání, že jsme sami svého osudu tvůrci, o čemž jsme se v dějinách mnohokrát přesvědčili. „Když bylo stvořeno železo“, čteme, „zašelestily smutně všechny stromy a volaly: „Běda nám, teď vznikl nám krutý bezohledný nepřítel, který nás všechny vyhubí.“ Ale železo je chlácholilo, pravě: „Jsem vám nebezpečné, a přece se mne nemusíte lekati.
Jan Drocár: Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)
Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného.
Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Štábní strážmistr Arazim
Ústřední postavou seriálu je četník Karel Arazím, který se vypracuje z řadového četníka v hodnosti štábního strážmistra až na velitele pátračky v hodnosti vrchního strážmistra. Postupně se mi podařilo zjistit, že skutečný četník Arazím se jmenoval Josef Arazim, narodil se 20. listopadu 1898, to znamená, že dnešního dne je to právě 109 let od jeho narození.
Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Strážmistr Jarý
Vladislav Richard Jarý se narodil dne 19. ledna 1906, vyučil se jako zahradník a po vojenské službě u druhého hraničářského praporu nastoupil s hodností desátníka v roce 1929 k četnickému sboru. Po absolvování školy četníků na zkoušku v Praze vykonával službu na několika četnických stanicích v severních Čechách, na Četnické pátrací stanici v Litoměřicích a v polovině třicátých let nastoupil na funkci kancelářského pomocníka na Četnickou pátrací stanici v Hradci Králové.
Michal Dlouhý: Červené zápalky
Strážmistr Jaroslav Šiktanc z četnické stanice v Hradci Králové byl za svou pomoc Červenému kříži císařským zmocněncem pro Červený kříž v prosinci roku 1915 dekorován mírovou bronzovou Čestnou medailí Červeného kříže. Toto vyznamenání zřídil císař František Josef I. v roce 1914 u příležitosti 50. výročí podpisu Ženevské konvence, na základě které došlo ke vzniku Společnosti Červeného kříže.
Židé v boji
„Ptal jste se mně včera do telefonu, proč jsem odešel z Československa. Důvodů bylo několik a tenhle byl jeden z nich.“ Starý pán, se kterým jsem si dal v září devadesátého roku schůzku v hotelové kavárně v Tel Avivu, mi podal zažloutlý výstřižek z novin. Byl to článek z Práva lidu.