Publicistika – Postřehy

Josef Duben: Proč (ne)číst knihy

A proč nečíst? Protože to je ztráta času? To by bylo trochu laciné, že? Lepší důvod proč nečíst knihy lze vidět v tom, že přece každý jsme knihou, zpočátku nepopsanou a každý si svůj příběh do velké míry píše sám. A výhoda je, že si ve svém románu můžeme i zalistovat nazpátek, můžeme se i zastavit na poslední stránce, tedy té, kterou máme zrovna rozepsanou.

To bych přece byla hloupá, ne?

Na semináři o respektování, jehož účastníky byli povětšinou učitelé, jsem prohlásila, že si asi budu muset jít do školy stěžovat, protože paní učitelky mému dítěti nadržují. Sklidila jsem bouři smíchu. Některé učitelky se smály málem až k slzám ...

Václav Čapek: Murphyho zákony

♦ Většina lidí si většinu lidí plně zaslouží. ♦ Co se nemůže pokazit, to se taky pokazí. ♦ Optimista se domnívá, že svět, ve kterém žijeme, je nejlepší ze všech možných. Pesimista se obává, že je tomu skutečně tak. ♦ Nic není tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá. ♦ Všechno stojí více času, než jsi předpokládal. ♦ Může-li se něco pokazit ze čtyř různých příčin a podaří-li se ti nakrásně všechny čtyři odstranit, v zápětí se objeví pátá.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (13)

Tu onde zaslechnete slovo nebo najdete v novinách větu, ze které by se málem zdálo, že některé lidi přímo rozjařuje představa, že nadešly nové časy a že tu je báječná příležitost s něčím zatočit nebo s někým zúčtovat. Když někoho vidím takto se rozkřikovat, nemohu se zbavit dojmu poněkud děsivého: že má vlastně radost z toho, co se stalo, a že se mu to jaksi hodí do krámu.

Naděžda Munzarová: Dopis Dantonovi

Dantone, nevím, zda před dvěma sty lety u vás existovalo slovo REVUE. Asi ano. My, cizinci jsme je od vás nedávno přejali. Asi se divíš proč, protože překlad toho slova je "přehlídka" a to existuje v každém jazyce. My to slovo v původním francouzském znění přejali proto, abychom odlišili jeho doslovný překlad od jiné podívané.

Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti vzpomínkové

Nutně se musím zmínit ještě o jedné skupině zbytečností, které se těm kamenným zdánlivě vzdalují pouze formou, ale obsahem se nápadně podobají. Splňují stejné atributy: Lahodí oku, jsou rovněž opředeny závanem dávných i nedávných vzpomínek, ani se nedají koupit v žádném supermarketu. Ano, jedná se o nádherné zbytečnosti, o které zavadíte doma pohledem.

Zdeněk Reich: Pašerákem proti své vůli

Tak jako tažní ptáci se vracejí rok co rok do svých rodných hnízd, i moje manželka a já se periodicky vracíme do míst, kde jsme se narodili, jen na rozdíl od těch okřídlených opeřenců tak činíme jen tak jednou za čtyři nebo pět let. Zdá se až neuvěřitelné, jak těch pár krátkých týdnů s dávnými přáteli rychle uběhne a už se dostaví doba, připravovat se na dlouhou zpáteční cestu.

Pavel Pávek: „Ježíši, voni mi to zase všechno sežrali…"

Jako mnohé další pokrmy je dršťkovka nejlepší druhý den; propojí se a vyváží všechny jemné proporce, polévka získá vyrovnanou harmonii a tu nejideálnější příchuť. Je ale na zemi málo lidí, kteří ji mohli okusit až druhý den. Ne, že by si kuchtík dělal starosti jako představitelé Evropské unie a chvěl se hrůzou, že dva dny uleželá polévka či dokonce guláš vyvolají po celém kontinentu epidemii.

Milan Dubský: Mocenské menšiny a různé pakultury

Stále agresivnější propaganda, propagace a marketing je vynořujícím se důkazem strachu o zisky, pozice, vliv a moc. Současný systém uspořádání společnosti nenachází další nové nástroje, aby mohl existovat v přijatelné a většinou společnosti akceptovatelné formě. Častěji se vynořují problémy, které současnými obvyklými metodami a opatřeními, jež používají státní aparáty, vlády a politika velkých firem, nadnárodních seskupení a monopolů, jejichž součásti mají různá jména, nejsou s to uspokojivě řešit...

STARVOICE – LATERNA MAGICA

Příležitost navštívit koncert japonské pěvkyně rozhodně nepatří mezi ty každodenní. Už sám tento fakt naladí člověka do gala, když se chystá strávit výjimečný večer ve výjimečném prostředí proslulého divadla Laterna Magica ...

Jitka Dolejšová: Pojednání o životě psavce

Psavec na úrovni, zvaný též psavec ušlechtilý, neřeší své slavné jméno ani profesionalitu. Píše, protože to umí, protože mu to jde a protože má co sdělit. Klobouk dolů před tímto vzácným druhem. A zvlášť, pokud za své honoráře dokáže uživit svoji rodinu. Psavec na úrovni bývá skromný a zamlklý. Umí naslouchat. Jde o druh ohrožený, a tudíž chráněný.

Karel Bůna: Blízké a přece neznámé

Když nám konečně po roce 1989 bylo umožněno volně cestovat, většina z nás směřovala někam na jih, za sluncem a teplým mořem. Kdo si dnes ještě vzpomene na oblíbené italské Bibioni, přeplněné našinci a s nápisy v obchodech „Prosíme Čechy, aby nám zde nekradli“.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (12)

Snad se mi to jenom zdá; ale mám silně ten dojem, že nastalo jakési ticho. Zdá se, že se před několika léty křepčeji a mohutněji mávalo perem, že bývalo hlásáno víc rozmanitých kulturních programů a duchovních cest a že vůbec bylo víc ochoty stavět se duchovně v čelo lidí a vyvádět je, jak se říká, ze zmatku doby. Kupodivu bylo to v době (jak vidíme) poměrného blahobytu a nemalého životního bezpečí.

Antonín Siuda: Můj stařičký "Trávníček"

Na podzim v roce 1951 byl vytištěn a dán do prodeje Slovník jazyka českého. Jako jediný autor je v něm uveden František Trávníček, což je od té doby zpochybňováno. Slovník má 1801 stránek a je uložen v jednom objemném svazku s plátěnou vazbou. Manipulace s ním je velmi rychlá a jednoduchá. Je to obyčejná knihařská práce, ale výjimečných řemeslných kvalit.