Publicistika – Rozhovory
Oskar Krause - Blanka Kubešová: 40 let GALERIE KRAUSE ve Švýcarsku
Obraz a výtvarné umění obecně hovoří k vnímavému člověku podobně jako dobrá kniha. Próza a poezie je naopak obraz, který svými představami stále dokreslujeme. V galerii Oskara Krause v Pfäffikonu v srdci Švýcarska se pojilo obojí, pořádaly se tu výstavy i večery prózy a poezie, a obojí tu našlo vnímavé návštěvníky i posluchače.
Iveta Kollertová: Rozhovor se zrcadlem aneb Zrcadlo, zrcátko, řekni mi...
Nastavuji den co den svou tvář pomyslnému zrcadlu a čekám. Netuším na co... snad na změnu barvy kůže, na jiný výraz v očích. Stále se mi ale vrací smutný odraz oteklých víček. Kolik mám času? Ráno co ráno jsem poslouchala, jestli se mi ozve vzdálený kukaččí hlas a počítala jsem... Člověk se upne i na maličkosti - dvojí kuknutí vám vaše zrcadlo rozbije na malé kousky.
Jiří Prášek - Miroslav Vejlupek: Také naše současnost bude jednou historií
Pane Prášku, zajímalo by mne, zda ředitel muzea musí mít vystudovánu historii, nebo zda se k takovému postu vypracoval z oborů příbuzných… | Ředitel muzea samozřejmě nutně nemusí být historik, ostatně historie je pouze část oborů, kterými se muzea zaobírají. Znám ředitele vystudované přírodovědce, geografy, učitele, ekonomy... Ptáte-li se na mě, tak já jsem vystudoval historii na filozofické fakultě brněnské univerzity.
Miloslav Vlk - Petr Pučelík: Být štastný neznamená dělat si, co chci
Od loňska je důchodcem, nebo chcete-li emeritním biskupem. Nebydlí již na arcibiskupství, ale v jednom z těch kanovnických domů za ním, ve kterém se nyní snaží vměstnat svou velkou knihovnu do menší. Devětasedmdesátiletý kardinál Miloslav Vlk působil v letech 1991 až 2010 jako 35. arcibiskup pražský a primas český. Volného času neměl nikdy nazbyt a nemá ho ani dnes, ale cítí se šťastným.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Rozhovor se zrcadlem (1/4)
Zatím zrál čas, nastal rok šedesátý osmý, Ota Šik, který se o mně dozvěděl, mě ze dne na den učinil svým tiskovým tajemníkem. První stránka v tisku, kterou jsem napsal od první do poslední řádky, zaútočila na komunistické dogmatiky. A potom příšla na řadu moje připravená knížka.
Martin Jára - Martina McLenehan: LOM otevřený mužům
Mám velice ráda muže. Abychom si rozuměli: jako lidský typ. Považuji je za zajímavé, přímé, velkorysé, schopné nadhledu a kdykoliv se mi podařilo skutečně se s některými spřátelit, objevila jsem bohaté vnitřní světy plné tužeb, starostlivosti, citovosti, někdy i křehkosti. Zaujalo mě proto, když jsem se dozvěděla o existenci Ligy otevřených mužů (LOM).
Milan Turek: Na kole s Luckou
Prostředí města ani venkovské komunikace jim příliš naděje na cyklistiku nedávají, snad na tandemu, ale že by existoval způsob jízdy na kole zrakově postižených samostatně, se zdá nemožné. Může to být až neuvěřitelné, že lidé takto handicapovaní si mohou užívat cyklistiku podobně jako lidé zdraví.
Vladislav Drahoš - Pavel Pávek: Rád putuji alespoň v duchu
Vladislav Drahoš, Plzeňák z Bánské Bystrice byl jedním z prvních seniorů, které oslovil projekt Pozitivních novin SENIOŘI K POČÍTAČŮM! Jeho písemnou reakci citoval Pavel Loužecký i ve vysílání České televize.
Milan Turek: Dovolená na kolech caravanu
Léto, které začalo vysokými tropickými teplotami, vylákalo nejméně milion našich občanů za letním odpočinkem. Na dovolenou vyjíždějí vlaky, automobily, letadly nebo i pěšky, ale intenzivní rozvoj prodělává i doposud u nás méně rozšířené moderní putování rodin s caravany a obytnými vozy. Zatímco Evropa zažívá intenzivní boom, a to nejen ve výrobě, ale i ve službách pro tento druh cestujících. Exkluzivně vybavené vozy, ale také exkluzivní autokempy, jinak též stellplatzy.
Jarmila Moosová: Rozhovor s Ninou Ingrišovou
Z mé strany vím, že to byla láska na první pohled, nebo aspoň úder do hlavy! Když jsem byla tady mladičká - my jsme odjížděli s rodiči odtud v pětačtyřicátém, to mně bylo třináct let - tak jsem v Žabovřeskách, kde jsme bydleli, chodila hodně na filmy do kina Lucerna. Ještě tam je, viděla jsem nedávno. A mám z té doby takové malé album, balíček herců.
Pavel Sekyrka – Petr Pučelík: Učitel nemá nad nikým lámat hůl
Pavel Sekyrka učí šestým rokem na strakonickém gymnáziu němčinu a společenské vědy, ale polovinu jeho úvazku tvoří etika a filozofie, kterou přednáší ve čtvrtých ročnících. Třiatřicetiletý středoškolský profesor z Písku vystudoval Teologickou a Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity a svůj obor si dále rozšířil na Univerzitě Karlově v Praze. Je doktorandem Jihočeské univerzity, členem Amnesty International, celosvětového hnutí, které monitoruje porušování lidských práv a iniciuje kampaně proti jejich porušování, předsedou písecké pobočky České křesťanské akademie.
Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (4)
V posledních dnech se na elektronických stránkách Pozitivních novin a v dalších médiích rozrůstá diskuse na téma „ blbá nálada“. Tento termín je podle mne pojmenováním a konstatováním něčeho obtížně definovatelného. Když člověk řekne, že má špatnou náladu, vyplývá z toho, že mu něco chybí, že postrádá pohodu a vyrovnanost.
Peter Závacký: Ondrej Suchý ako ho nepoznáme
Jeho akurátna, čistá a istá úsporná obrysová kresba bez šrafovania, definujúca už len náznakom nádychom absolútnu podobizeň portrétovaného, zmyselná irónia pohľadu a precítenie nevšedného portrétneho majstrovstva mu umožňuje vytvárať groteskné a súčasne aj umelecký presvedčivé podoby portrétovaných. Za takmer pol storočia, čo ich kreslí, vytvoril vzácnu kroniku tvári známych i menej známych osobností českej umeleckej histórie - od Buriana, Beka, Libíčka, Hermanovú, Horníčka, Dvořáka až po po Adolfa Borna.
Petr Pučelík: Jiří Máška - český recesista, provokatér, malíř a snílek
Český výtvarník Jiří Máška odešel do emigrace v roce 1984. Rok se protloukal na velrybářské lodi, kde ho těžká fyzická práce v neustálém chladu a vlhku přiváděla na pokraj zoufalství, ale vydržel. Vyškrábal se z nejhoršího a postavil na vlastní nohy. Američany v lásce nemá, považuje je za snoby a sobce, a tak se nakonec usadil v Hondurasu. Přesněji řečeno na honduraském ostrově Roatan v Karibském moři, na kterém žije 70 000 stálých obyvatel a celoročně pobývá asi 5000 turistů. Když tam postavil pivovar a věrnou repliku slavné pirátské lodi „Černá perla“, byl už někde jinde. Stal se z něho úspěšný podnikatel a malíř, který v New Yorku prodá pětadvacet svých obrazů ročně.