Dobromila Lebrová: Camille Flammarion, astronom, spisovatel a výzkumník tajemna – 170. výročí narození
Astronom Camille Flammarion patří k řadě pozoruhodných osobností devatenáctého, a částečně i dvacátého století. Ovšem vymyká se z obecného vzorce, z obecného rozškatulkování podle tématu působnosti – on jako všeobecné uznávaný vědec, se dal na zkoumání lidské duše! Prošel spiritismem, zabýval se jasnovidectvím, návštěvami ze záhrobí, životem na jiných planetách. Věřil na minulé životy…
Jitka Dolejšová: Znáte státy USA?
Když se moderátor v jedné soutěži zeptal na státy USA, napadlo mne: Nevada, Utah, Arizona, Ohio, Colorado – a ještě pár dalších. Ale všechny názvy bych dohromady nedala. Věřím, že drtivá většina z vás je na tom mnohem lépe. Pro nás ostatní jsem dala do kupy příručník – tahák. Protože:Když to nemáš na háku, připrav si pár taháků !
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (14) Amazonka
Peruánská dívka Isabela se vdala ve třinácti letech za francouzského vědce Jeana Godina. Novomanželé měli v úmyslu následovat rodinného přítele La Condamina na dlouhé cestě napříč Jižní Amerikou. Vedla z Quita k Amazonce a potom po celé délce jejího toku až k ústí. Chtěli se usadit ve městě Cayenne. Pro častá Isabelina těhotenství se však nemohli na tak dobrodružnou cestu vydat. V roce 1749 se Godin nakonec rozhodl pro velmi krkolomné řešení. Pustil se sám po proudu Amazonky na dva a půl tisíce kilometrů dlouhou pouť až do Pará a do Cayenne.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (30) Rena Vlachopulu (Vlahopoulou)
Každý den jsem viděl dva staré řecké filmy, jejichž obsah jsem se mohl pouze domýšlet, což mi ale nevadilo. Tehdy jsem poznal herečku Renu Vlachopulu, která mě okouzlila svým komediálním talentem. Naštěstí s ní tou dobou vysílali více filmů a tak jsem si ji mohl „vychutnat“ víckrát. Pojmenoval jsem ji „řecká Jiřina Bohdalová“ a také jsem se rozhodl, že i když je tahle herečka u nás zcela neznámá, budu-li mít příležitost, určitě se o ní někde zmíním.
Martin Kašpar: Pozvánka na 1. celostátní konferenci pozitivní psychologie
Kromě běžného konferenčního programu (přednášky, postery) pro Vás připravujeme zajímavé přednášky zahraničních hostů, nabídku předkonferenčních workshopů, samostatnou studentskou sekci, diskuzi u kulatého stolu s předními odborníky směru a jako bonus exkluzivní promítání dokumentárního filmu HAPPY, ověnčeného mnoha oceněními (s českými titulky).
Ilustrátoři Pozitivních novin se představují (4) Katarína Sojková
V súčastnosti pracujem ako ilustrátorka detských časopisov Maxík a Zvonček z vydavateľstva Daxe, spol. s.r.o, pre knižné vydavateľstvo Tribun EU, s.r.o a pripravuje sa spolupráca na knihách a pracovných zošitoch s vydavateľstvami v ČR a SR. Aktívne pracujem aj pri tvorbe vymaľovánok, vystrihovačiek a zábavných úloh pre rôzne firmy v ČR a SR.
Dobromila Lebrová: Čeněk Zíbrt, etnograf a kulturní historik – 80. výročí úmrtí
Čeněk Zíbrt byl povoláním vysokoškolský pedagog a knihovník, zaměřením národopisec a kulturní historik. Podobně jako o generaci starší Zikmund Winter (1846–1912) zaměřil se na otázky každodenního života. Jako první profesor kulturní historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě byl v podstatě zakladatelem této vědní disciplíny. Narodil se jako Vincenc Jan Siebert 12. října 1864 v Kostelci u Vorlíka, jak se v době jeho narození nazýval dnešní Kostelec nad Vltavou.
Dobromila Lebrová: Joseph Lister, anglický chirurg, průkopník antisepse – 100. výročí úmrtí
Joseph Lister byl jedním z průkopníků antisepse při lékařských zákrocích. Jeho význam na tomto poli je takový, že je nazýván „otcem antisepse“. Sice jsou z dnešního pohledu jisté připomínky k jeho vlastní chirurgické praxi, i poněkud k původnosti jeho objevů, protože tyto objevy byly vždy výsledkem nejen jeho osobního bádání, ale využitím výsledků jiných bádání, které Lister vhodně použil. Stal se ale určitou ikonou antiseptické chirurgie.
Luboš Rafaj: Novinky ve světě rekordů a kuriozit
Navštivte Pelhřimov. V expozicích Muzea rekordů a kuriozit na Vás čekají horké novinky… Uvidíte největší funkční krasohled o průměru 60 cm a délce 212 cm. Exponát má mechanický pohon. Prostě jen zatočíte klikou a můžete sledovat měnící se, pestrobarevný svět uvnitř kaleidoskopu. Novinka se líbí i sousedovi v expozici, 4 metry vysokému Kukymu.
Ilustrátoři Pozitivních novin se představují (3) Miroslava Vávrová
Narodila jsem se v Praze a první, k čemu jsem se jako lezoucí batole dostala na tomhle světě, byla zapomenutá pastelka pod stolem. A tak se začalo odvíjet mé osudové přátelství s pastelkami, které trvá dosud. Postupně jsem objevovala vodové barvy, tempery, křídy apod. a ve své nenaplněné touze poznávat a nalézat nové techniky pro své nápady a obrazová vidění bych ráda vystudovala příslušný obor na umělecké škole.
Michal Dlouhý: Pro dobrotu
Dne 29. ledna 1870 si byl četník Jan Čížek z četnické stanice Strašice nucen do služby poněkud přivstat. Na devátou hodinu ranní byl totiž, coby svědek, předvolán k okresnímu soudu do Zbiroha. Na trasu dlouhou 18 kilometrů stačily pro člověka, jdoucího rychlou chůzí, běžně tři hodiny. Četník, ten však byl povinen pohybovat se volnou chůzí, aby mohl pozorovat vše co se v jeho okolí děje. A k tomu sněhové závěje a krutý mráz při blížícím se úplňku. Na cestu musel trasu plánující desátník počítat nejméně čtyři hodiny a k tomu samozřejmě nějakou tu rezervu, aby se svědek nedostavil k soudnímu pře líčení pozdě.
Dobromila Lebrová: Hans H. B. Selye, kanadský lékař – 105. výročí narození
Slovo „stres“ je dnes skloňováno ve všech pádech v mnohých článcích, pojednáních, programech rozhlasu a televize. Každý tomu slovu rozumí více méně podle svého. A sám autor použití tohoto slova – Hans Hugo Bruno Selye – ve svých pamětech podotkl, že se poněkud zmýlil při pojmenování mechanismu zvýšené zátěže na organismus. Že v neznalosti přesného synonyma použil tohoto slova, že později by pravděpodobně použil spojení „syndrom napětí“, asi tak, jako se používá v nauce o pružnosti ve fyzice.
Pavel Novotný: O té naší vzdělanosti...
Nedávno se v krátké návaznosti seběhlo hnedle několik věcí, které daly vzniknout tomuto zamyšlení. Mám za svými zády deset krabic od banánů plných archivu, nebo,li „siláže“. A žena Anna se mě zeptala jak se mě spalo a vnuk se zakrátko otázal: „A hele – dědo to jako když mají to „Studio“, tak to pořád studují? Po pořádku: Ty škatule plné papíru ležící na hlubotiskovém lisu mě donutily k povinnosti vše roztřídit, potřebné naskenovat a nepotřebné musí pryč.
Olga Szymanská: „Ke třicátému výročí“
Název je parafrází jména písně Charlie Soukupa, kterou zveřejnil za normalizace v době narození Lucie Rohanové, která nyní stejnojmennou výstavou rekapituluje třicet let svého života a filozoficky zvažuje důvody k osobnímu optimismu. Autorka (narozena 28. 1. 1982), absolventka Filozofické fakulty UK v Praze (2003–2009) dokončuje studium na Fakultě výtvarných umění v Brně – v ateliérech Papír a kniha a Grafický design. V letech 2004–2008 pracovala v Národní knihově, nyní působí v Archivu Výtvarného umění o. s. Věnuje se především konceptuální tvorbě na bázi autorských knih, v níž dává přednost obsahu před formou.