Pavel Victorin: Maggi
Při listování v Encyklopedii architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách jsem náhodně narazil na několik stránek se známým jménem „Maggi“. Do té doby jsem ho znal pouze jako název tekutého polévkového koření, ale i v různých jiných formách, nebo ze sáčků hotových pokrmů, zejména polévek, avšak nyní již vím, že se také jedná o jméno poměrně značného počtu stavebníků italského, tedy tehdy vlašského a jihošvýcarského původu, kteří působili v Čechách. O svůj objev se chci podělit se čtenáři Pozitivních novin. Z uvedeného pramene vybírám čtyři nejvýznamnější představitele jména Maggi, kteří v naší zemi vytvořili stavby dodnes známé a využívané.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (25) Oldřich Dědek
Přiznám se, že trvalo hodně dlouho než jsem si dal dohromady, že komik, který mě v mých sotva patnácti letech rozesmál až k slzám svým vystoupením v pražské Lucerně je totožný s jedním z trojice „rádců“ starého krále v Pyšné princezně, anebo s excentrickým bubeníkem a hráčem na pilu Karlíčkem Kalouskem v Hudbě z Marsu.
Pavel Vrána: Ještě trochu o Vánocích
Doma je krásně, voňavo, vánočně. Do Štědrého dne zbývají už jenom dva dny. Žena peče ještě nějaké cukroví, míchá polevy, zdobí, co napekla dřív, a já, jako kdysi v dětství, každý kastrůlek od těch dobrot vyškrábu lžičkou a když se můj malý vnouček Kuba se svojí babičkou nedívají, ještě ho pečlivě vytřu periodicky olizovaným prstem. Dával jsem Kubovi taky líznout a do toho předsvátečního požitku jsem ho chtěl zasvětit, ale jemu to, z nějakého důvodu, nechutnalo.
Ilustrátoři Pozitivních novin se představují (2) Hana Křivánková
Do Pozitivních novin jsem zavítala nikoli náhodou, ale čistě za účelem – kamarád mě informoval o možné prezentaci v rubrice Hledám nakladatele (kterého se už léta marně usilovně snažím najít) a pak už to šlo samo – na příjemné stránce plné stejně tak příjemných autorů, tam je radost zůstat a vracet se. Proto mi bylo ctí, když můj kreslířský duch dostal příležitost právě tady, hrozně ho to baví a jen tak se jinam nevrtne.
Dobromila Lebrová: Moliére – 390. výročí narození
Moliére je považován za největšího autora francouzských komedií, v nichž mistrným způsobem představoval lidské neřesti, slabosti a slabůstky, jako pokrytectví, pýchu, přetvářku i snobství. Jeho hry se natolik vžily, že jména jeho charakteristických postav někdy slouží k jednoslovnému označení celého lidského charakteru. Žil v době bohaté na dramatické talenty. Na svět přišel šest let po Shakespearově smrti; španělský dramatik Pedro Calderón della Barca (1600–1681) ho přežil, stejně jako význačný Francouz Pierre Corneille (1606–1684); další – Španěl Lope de Vega (1562–1635) zemřel, když mu bylo třináct, a se svým krajanem Jeanem Racinem (1639–1699) měl spíš problémy.
Pavel Novotný: O anatomii přátelství
A já jsem tehdy v tom okamžiku u toho Kocoura jako „náctilletý“ vyslovil nahlas pro mě tehdy zcela nové zjištění: Že člověk sám o sobě je vnitřně bohatší tím, že společně sdílí přátelství s lidským gigantem. Je bohatší o obsah jeho života, se kterým tak či onak sdílí jeho priority hodnot v jejich poznávání a je tak spoluúčasten na jeho lidském a profesním údělu. V tom se mně zjevil onen pojem „dar“ a pozitivní vliv nejenom na další profesní, ale i obecně lidský růst. Byl nesporný a nezpochybnitelný současně.
Jindra Svitáková: Výstava Někomu život, někomu smrt putuje po České republice
Putovní výstavu Někomu život, někomu smrt připravila Asociace nositelů legionářských tradic k 70. výročí operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V letošním roce si připomínáme 70. výročí tohoto významného odbojového činu, který nemá v celé Evropě v době 2. světové války obdoby. Byl to jedinečný čin, v kterém se spojilo hrdinství profesionálů – vojáků čs. zahraniční armády, s odbojem v okupované vlasti, který vojákům poskytl nezištnou pomoc a podporu.
Rudolf Křesťan: Ze zákulisí K+M+B
Lednový svátek tří králů nemá nic společného s králi, neboť to byli jenom (jenom?) mudrci. Nerouhám se, pouze se odvolávám na sdělení z Matoušova evangelia. Dotyčná trojka se přišla poklonit Ježíškovi, který se podle novodobého letopočtu narodil sedm let před Ježíškem. Tedy před Kristem. Dočetl jsem se to u oblíbeného astrofyzika Jiřího Grygara. Aby překvapení nebylo málo: tradovaní mudrci se nejmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar, jak jsem se dověděl v jednom ze zamyšlení kardinála Miloslava Vlka.
Dobromila Lebrová: Gustave Doré – 180. výročí narození
Málokdo z nás o něm asi slyšel, a přece ho mnozí známe. Protože – máme-li nějakou představu o postavách z Bible, například o Mojžíšovi, o Izákovi a Abrahámovi, o králi Davidovi, či silákovi Samsonovi – většinou vychází z Doréových ilustrací Bible. Dal podobu mnohým našim představám, aniž bychom si to uvědomili. Nikdy v tom nebyl překonán. Lze říci, že jeho rytiny se vtiskly do povědomí celé lidské společnosti.
Lubomír Sršeň – Josef Krám: Nevšední příběhy portrétů
Nedávno vyšlá 140stránková edičně vzorně vypravená publikace Nevšední příběhy portrétů s podtitulem Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová, vydaná nakladatelstvím Vyšehrad ve spolupráci s Národním muzeem, představuje výsledky bádání Lubomíra Sršně (*1949), po 38 let respektovaného vědeckého pracovníka Národního muzea (1986–1997), který tam vedl oddělení starších českých dějin.
Pavel Novotný: Vernisáž II.
Už v květnu jsem na předchozí výstavě autora předpokládal, že explosivní energie MUDr. Oldřicha Pražana dá zakrátko vzniknout novým dílům. Pokračování dílu prvého je pro mě a tuhle reportáž z úvahou setsakramentsky obtížnější. Věděl jsem, že se všechny aspekty závažných témat budou dál přirozeně rozvíjet sama, žít svým vlastním životem. Kromě jiného i proto, že každý jeho obraz má svůj vlastní příběh. Nebylo ovšem zřejmé kterak, a jakým směrem.
Fragment vyhlašuje druhý ročník soutěže o nejlepší povídku
Konec psaní do šuplíku. Nyní má téměř kdokoli jedinečnou příležitost zveřejnit svou tvorbu a získat reakci odborníků. Od 2. ledna do 29. února 2012 přijímá Nakladatelství Fragment soutěžní povídky na téma „O vztazích s humorem“ od všech dosud nepublikovaných autorů. Pět nejlepších prvotin vyjde na jaře ve společné knize. Část výtěžku věnuje Nakladatelství Fragment na konto Centra Paraple.
Ilustrátoři Pozitivních novin se představují (1) Miroslav Šesták – Čáryfuk
Narodil jsem se 16. dubna 1955 v Šumperku. Původní profese sklářský výtvarník. Po ZVS jsem pracoval v šumperském Vlastivědném muzeu jako konzervátor a restaurátor, posléze jako kastelán zámku Úsov. Následovaly práce ve výstavnictví apod.. Od roku 1988 jsem na volné noze, což však ne vždy přináší dostatek finančních prostředků, a tak jsem mimo to pracoval např. jako tvůrce a pěstitel bonsají (což je mé dlouholeté hobby), nebo naposledy v projekci v Praze jsem kreslil plánky v AutoCadu a 3D návrhy zařízení velínů.
Ivan Kraus: Znemožněné světy
Kvantová teorie fyziky, jež se zabývá mikroskopickými vlastnostmi hmoty – dává nahlédnout do tajů přírody a popisuje řadu jevů, vzpírajících se našemu chápání. Podle této teorie elementární částice nejsou na jednom místě, ale pohybují se po několika dráhách. Ačkoli Einstein tvrdil, že svět nemůže být tak šílený, jak se v kvantové mechanice jeví, zdá se, že podle výzkumů dnešních vědců takový je.