Ivan Kraus: Co mám dělat?
CO MÁM DĚLAT? ptá se vždycky naše dítě, kdykoli se někam vydáme na cestu vozem. Chce to vědět už po několika kilometrech jízdy, sotva vyjedeme z domu. Klade tuto otázku na cestě do hor, k moři, ptá se na výletech, na cestě za přáteli, uprostřed města i na dálnici. Činí tak pokaždé se stejným důrazem a naléhavostí. Otázka mne znervózňuje, neboť byla až dosud položena vždy, když jsme někam jeli.
Pavel Ján Buvala: Senioři k počítačům v Lázních Libverda
Je to již několik let co Pozitivní noviny vyhlásily výzvu SENIOŘI K POČÍTAČŮM. Tak se stalo, že jí dnes - po České televizi, řadě rádií a partnerů, jakož i díky Výstavišti Lysá nad Labem a Krajské radě Liberec-SDČR o.s. vyslyšel další subjekt – Lázně Libverda. Právě ony připravují velký vzdělávací projet ve prospěch těch, na něž se neustále zapomíná - na důchodce.
Dobromila Lebrová: John William Strutt, lord Rayleigh, fyzik, spoluobjevitel argonu - 90. výročí úmrtí
John William Strutt, lord Rayleigh, je velmi výrazná osobnost na poli fyzikálních objevů. Jeho bádání se dotýkala různých oblastí matematiky, ale hlavně fyziky - akustiky, ultrazvuku, teorie vlnění, hydrauliky a hydrodynamiky, statistické mechaniky, elektrotechniky a elektromagnetismu, optiky, přenosu tepla planety Země a výzkumu v oblasti vzácných plynů.
Jiří Suchý: Vzpomínka na Divotvorný hrnec
Kdykoliv vzpomínám na hru Divotvorný hrnec, vždycky v dobrým. Když mně bylo sedmnáct let, chodil jsem očumovat Divadlo V+W a poslouchal jsem, jak se zdola linou na ulici skvělý tóny a jak pan Voskovec udílí svý režijní pokyny. A pak jsem se dověděl z denního tisku, že se to bude jmenovat Divotvornej hrnec a že je to vlastně americkej muzikál.
ZPOVĚDNÍCI (7) Petr: Začněte se pomalu připravovat...
Nejsem si teď sice momentálně vůbec jist, jak dlouho poté byste byla poctěna mojí vnímavou přítomností, ale s Vámi, milá Zito, bych se rozhodně snažil držet na uzdě, a v žádném případě bych nevolil opouštěcí metodu stylem „Zavřete oči, odcházím...“ Tím ovšem vůbec nechci naznačit, že bych práskl dveřmi a zmizel beze slova. To zas ne!
Dobromila Lebrová: Hanuš Schwaiger, český malíř a grafik - 155. výročí narození
Hanuš Schwaiger, původně Johann Peter Paul Schwaiger se narodil 28. června 1854 v Jindřichově Hradci v Panské ul č.p. 115, v domě, který patřil jeho otci. Pocházel z německo-židovské rodiny, kde jeho otec, Johann Schwaiger, byl poměrně zámožný obchodník a vedle domu v Jindřichově Hradci měl i dům ve Vídni a dva statky. Maminka Johanna, rozená Lukschalová, byla starší než tatínek a její předci pocházeli z Holandska.
Pavel Loužecký: ZASTAVENÍ (2) Nad řekou
Přestože jsem ve svém prvním ZASTAVENÍ - Na řece napsal, že scenérii pražských mostů pohledem od Hanavského pavilónu už nafotilo tolik umělců světoznámých jmen, že jakákoli kopie zůstává jen odleskem vzpomínky na dokonalost, nedalo mi to, abych se k nim - při jedné z procházek Prahou se svojí dcerou Kristýnou - nepřidal a neudělal totéž.
Jitka Prokšová - Ivo Fencl: Píšu o vztazích mezi lidmi
Doktorka Jitka Prokšová je asistentkou na univerzitě v Plzni, kde se zabývá hlavně optikou a termodynamikou. Přednáší rovněž v zahraničí, je to ale jenom jedna stránka její bytosti a jeden z jejích světů. Píše totiž také beletrii a je členkou Střediska západočeských spisovatelů.
ZPOVĚDNÍCI (6) Zita: BUĎME SAMI SEBOU...
Milý Petře, opravdu mě Vaše loutna nenechala usnout poté, kdy jsem si v nadýchaných voláncích doběhla nedočkavě k modré schránce pro něžně modrý dopis a všemi smysly jsem se jej snažila prozkoumat dříve než jsem jej otevřela... Zatímco prozaická Zita asi po páté restartuje zavirovaný počítač, cenné minuty plynou a virtuální zpovědi se tajemně vznášejí ve značných výškách!
ZPOVĚDNÍCI (5) Petr: Nebojte se mého Trojského koně
Milá Zito, dneska jsem přišel domů až pozdě v noci, protože jsme měli v redakci velkou oslavu. Jedna kolegyně – mimochodem mladá a velmi krásná – měla narozeniny, a určitě znáte tu lidskou posedlost „prolévat oslavy hrdlem“. Na to mě nikdy neužilo. Celý život se nějak podvědomě straním veškerých bujarostí, ať už se to týká kafe, kouření, alkoholu, drog, adrenalinu nebo jiných radovánek s cílem opustit realitu tohoto světa či užívat si ho nezdravě-příjemným způsobem.
Milan Markovič: Kde je to výhodné?
Šťastie majú tí podnikavci, čo natrafia na mladé, perspektívne, dynamicky sa rozvíjajúce odvetvie, teda to, čo je evidentne rozvojaschopné najmenej na desať rokov dopredu. Za jedno z takých rozhodne ešte stále možno považovať mobilné telefonovanie. Čiže dobre urobili tí, čo zavčasu odhadli, u ktorého operátora sa zamestnať a to isté sa týka aj všetkých, čo neváhali a vedeli si pozisťovať, u ktorého výrobcu telefónov sú ešte voľné miesta.
Milan Markovič: Kde je to výhodné?
Štěstí mají ti podnikavci, co natrefí na mladé, perspektivní, dynamicky se rozvíjející odvětví, tedy to, co je evidentně rozvojeschopné nejméně na deset let dopředu. Za jedno z takových je rozhodně stále ještě možné považovat mobilní telefonování. Takže dobře udělali ti, co zavčasu odhadli, u kterého operátora se zaměstnat, a totéž se týká i všech, co neváhali a dokázali si zjistit, u kterého výrobce telefonů jsou ještě volná místa.
Dobromila Lebrová: Jacques Offenbach, hudební skladatel a violoncellista - 190. výročí narození
Jacques Offenbach je považován za zakladatele francouzské operety, která je chápána jakožto zábavná, nezávazná, parodistická nebo satirická hra se zpěvy a tanci. Vyšel z lidové komické opery (opéra comique), využil tanečních prvků - například kankánu - a vytvořil jiskřivé melodie, plné vtipu, satiry i společenské kritiky. Je spojován především s francouzskou dobou tzv. Druhého císařství - vlády Napoleona III. (1808 - 1873), které trvalo mezi roky 1852 - 1870.
ZPOVĚDNÍCI (4) Zita: Raději sbírám koření...
Milý Petře! Rovněž jsem netrpělivě čekala na Vaši ozvěnu: jak bude asi znít, jakou bude mít hloubku v těch hlubokých propastech, které nám nastražuje život, jak se bude asi odrážet v našich duších, které občas přestávají být pevnou skalou, a proto se ve Vašich řádcích chvílemi zračil i bezmezný smutek nad věcmi kolem nás. Naštěstí jsem tam v závěru našla i naději, která nám dává touhu jít zase dál, i když se musíme prodírat často bolestně trnitými cestami života