Literatura – Fejetony
Danuše Markovová: Pohádková dobromysl
Pohádka je lékem první pomoci, jakýmsi balzámem, jak si udržet dobrou mysl. Pohádkovou dobromyslí je pro mě Fimfárum. Lakomá Barka je nepřekonatelná v lakotě, královna Koloběžka 1. v mazanosti, Tři veteráni chtějí přechytračit sami sebe,..... pohádkoví hrdinové tedy jsou našimi zrcadly, v nichž se vidíme, ale nepoznáváme se. I když pohádky pocházejí z kouzelného světa snů, tak vypravují o našich snech, tudíž o světě skutečném.
Milan Markovič: Svět vzhůru nohama...
Golfskému proudu už není jasné, kam by měl směřovat. Na cigaretách najdeme varování, že kouření může zabíjet. Jako kdyby na chlebě bylo napsané: Nejezte to, zahynete! Potraviny obsahují výrobcem přiznané a poctivě vyznačené škodlivé přísady. Výhodně nakoupené čínské hračky pumpují do dětí olovo a ftaláty.
Vladimír Vondráček: Česká přísloví
Abychom ale naše předky jen nehaněli, musíme je také alespoň trochu pochválit. Stále jistě platí, že „Žádný strom neroste do nebe“, dále „Za dobrotu na žebrotu“, „Zloděj volá – chyťte zloděje“, což je u nás nyní velmi aktuální. Jen nepatrné potíže máme se rčením „Čas jsou peníze“, a kupodivu zejména u našich politiků platí, že – „Mluví, co mu slina na jazyk přinese“, jako by ani věta nebyla pronesená myšlenka, vznikající v mozku!
Ruth Hrušková: Vždyť nad mraky slunce svítí! / Dělaj šaty člověka?
Jenže do chrámu Božího se nechodí se svačinou v kabelce, ještě tak by se našel kancionál. Za dřevěnými, bronzem zdobenými dveřmi vdechnete kadidlovou vůni, jemně uháčkovanou v neviditelnou clonu. Zbývá několik minut do začátku mše svaté. Vedle mě usedl mladík s dlouhými vlasy v hrubě upleteném svetru, do jehož rukávů si vsouval prokřehlé ruce.
Egon Wiener: Sestav si svůj svět | Čarostřelec | Zlatý lev
Myslím si, že to podstatné už bylo vymyšleno. O to víc mě překvapil pan inženýr Ulrych z Nymburka svým nápadem. Systém puzzle využil ke hře Putování Českým rájem, něco, co jsme tu ještě neměli. Magnetické střípky, 43 kusů, jednoduchá estetická doplňovačka toho nejhezčího od Sychrova přes Frýdštejn, Malou Skálu k Sobotce, Kosti, Lomnici nad Popelkou až po Jičín.
Eva Vlachová: Obyčejný symbol / Nezapomeňte si vzpomenout
Ale najednou se něco přihodilo. Poslední pohlednice z Ostravy přišla před Vánocemi. Pan Vašátko přeje k svátkům a píše, že se necítí dvakrát dobře. Pan Jelének je znepokojen a okamžitě odepisuje. Odpověď nepřichází. Další dopis putuje do Ostravy už doporučeně. Vrací se zpět. To už je opravdu divné. A tak, pln starostí, píše pan Jelének další doporučený dopis.
Ivo Jahelka: Já chcu Ivoša
Tak se jednou stalo, že před soudce okresního soudu v Jindřichově Hradci byl předveden recidivista jménem Tonda, jelikož státní zástupce navrhnul jeho vzetí do vazby. Nelíbilo se mu totiž, že jmenovaný, ač byl před čtyřmi dny propuštěn z devatenáctého výkonu trestu, stihnul za tuto poměrně krátkou dobu udělat čtyři chalupy a ještě ukrást auto, se kterým se vydal na malý výlet do Karlových Varů.
Ivan Kolařík: Fejeton o bázni
Ač nerad, zahanben se musím přiznat, že jsem srábek a třasořitka. A marně si lámu hlavu, po kom tu zbabělost mám. Dědeček byl hrdina, který s nasazením života zakládal v Rusku legie, tatínek ani nehnul brvou, když v hospodě vrátil tvrdý biftek věda dobře, že mu v kuchyni za trest na nový plivnou, bratr se již v mládí projevil jako nebojácný zhůvěřilec, když téměř pod nosem souseda- policajta přímo v jeho pelechu zmermomocnil jeho dcerku.
Ivan Rössler: Nejskromnější člověk na světě
Jsou lidé, kteří se chlubí falešnými tituly. Jsou lidé, kteří je nabyli nepoctivě, viďte milí plzeňští právníci. Ale je jen jeden člověk, který svůj titul pečlivě skrývá. Ba, dokonce si z titulů dělá legraci. Svému příteli Oldřichu Dudkovi, se kterým dělal televizní dětské kabarety, vymyslel titul PUDr. Není to krásný titul? PUDr. Oldřich Dudek?
Danuše Markovová: Přestupný rok perel
Letos je nám shůry dáno! Byl nám uštědřen čas! O nevšední dar-nedar se velkoryse zasloužila osvícená prozíravost římského vládce Juliua Caesara. Správně tušil, že rok s rokem se sejde a něco málo mu nadbude. A tak důmyslně ustanovil, že kalendáři přidá dne navíc, a to jednou za čtyři léta. Tímto rozhodnutím nastolil časový pořádek na dlouhou dobu dopředu. Jelikož v těch časech vévodil poslednímu měsíci v roce únor, přidal jemu. Přídavek se ujal široko daleko, že i v našich končinách se můžeme těšit roku přestupnému, znějícímu v uších jako vlaková stanice.
Milan Markovič: In vino sanitas
Dopočul som sa a tiež overil z viacerých zdrojov, že víno, a predovšetkým víno červené, má blahodarné liečivé účinky. Pochopil som, že toto bude tá správna alternatíva k rôznofarebnej chémii z lekární a podnikol nevyhnutné kroky. Kúpiť zopár fliaš červeného vína nie je zložitá úloha. Veci sa začnú komplikovať vtedy, keď si treba vybrať to pravé.
Stanislav Rudolf: Můj zimní sen
Ovšem vypravit se někam na pár dní si zalyžovat, to je vždycky můj zimní sen. Proto mám rád zimní prázdniny našich vnoučat! Obvykle vyrážíme společně na hory. Moje manželka Jarka jede pochopitelně také, ale ne jako lyžařka, nýbrž jako naše ochránkyně, sponzorka, humanitární pracovnice zajišťující nám i na sjezdovkách i v ubytovně kaloricky hodnotný přísun potravy.
Milan Markovič: Nebojme sa trápnych rozhovorov!
Rozhovor, taká bežná vec! – poviete si. Čo svet svetom stojí, sa ľudia zhovárali. Dokonca aj takí, čo rozprávať nevedia. Ba čo viac, istý druh rozhovoru vedú aj zvieratá a veru aj hmyz, prinajmenšom o včelách je to dostatočne známe. A keď som raz popri dunajskom ramene uháňal na bicykli pred mračnom komárov a modlil sa, aby mi práve v tej chvíli nespadla reťaz, ťažko by ma bol dakto presvedčil o tom, že sa na mne tá háveď nedohovorila.
Helena Dohnalová: Dámské koníčky
My ženy jsme už takové. Většina z nás, když se zamiluje, chce se svým vyvoleným sdílet vše. Jako by nám nestačilo, že máme aspoň na čas jeho srdce a společnou postel, pokud ne rovnou domácnost. Rády bychom se vloudily i do jeho mozku a snad proto se tak často ptáme: „Na co myslíš, miláčku?“ Buďme rády, když nám odpoví: „Na Gambrinus, lásko.“