Publicistika – Postřehy
Ing.Emil Burák, PhD: POZITIVNÍ MYŠLENÍ I. – Obrovské rezervy
Sebeřízení a autoenergetizace je obrovskou příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny lidi i konkrétního člověka. Jedním z jejich nástrojů je nepochybně také pozitivní teoretické myšlení a pozitivní jednání v praxi. Mnozí lidé na Slovensku nenacházejí potěšení ani tak v samotném komplexním zlepšení svého života, ale spíše ve srovnávání s jinými zeměmi – zkoušenějšími regiony ve světě, které tak houževnatě nabízejí všechna domácí média.
Ing.Emil Burák, PhD: POZITÍVNE MYSLENIE I. – Obrovské rezervy
Sebariadenie a autoenergetizácia je obrovskou príležitosťou k zlepšeniu kvality života pre anonymné ľudstvo i konkrétneho človeka. Jedným z jej nástrojov je nepochybne aj pozitívne myslenie v teórii a pozitívne konanie v praxi. Veľa ľudí na Slovensku sa teší nie z komplexného zlepšenia ich života, ale viac z porovnávania s inými krajinami – chudobnejšími vzorkami vo svete, ktoré húževnato prinášajú všetky domáce médiá.
Pavel Pávek: Domovní důvěrnice aneb Nemocnice na kraji tragédie
Třeba jednou sousedka, paní Vomáčková, přišla naštvaná od doktora a rozčilovala se, že ten novej, mladej ničemu nerozumí, protože – představte si - jí napsal zelené pilulky místo těch modrejch, které ona bere dvacet roků… Dědeček si automatickým pohybem přihladil knír, nebylo pod ním moc vidět zda se náhodou nesměje ...
Jana Reichová: Vánoční snění
Svátky vánoční se blíží, a tak minulý týden jsme jeli navštívit přítelkyni krajanku, která má velké zdravotní potíže a nemůže již k nám jezdit jako dříve. U ní jsme se také po delší době opět setkali se zdejším českým páterem Šimkem, protože k němu do Sydney to máme dosti daleko, téměř dvě hodiny cesty.
Stanislav Moc: Po roce vánoce, vánoce přicházejí!
Pak jsme ještě, celkem náhodou, hračky jsme fakt kupovat nechtěli, zašli do hračkářství a já myslel, že mě budou muset omývat. Tam měli z plastiku vytlačené dětské židličky za dva dolary devadesát pět centů /!/ a k tomu prodávali i plastikový stoleček za 11,95. Za patnáct dollarů jsem mohl mít něco, co mohlo nakrásně nahradit židli za 160...
Milan Richtermoc: Jiří Krytinář chválí olomouckou Libri
„Přiznám se vám,“ říká Jiří, „že Libri jsem navštívil vůbec poprvé. Byl jsem zde s Petrou Haasovou, abychom především podpořili účast a expozici pelhřimovského nakladatelství NTP a současně i Nové tiskárny Pelhřimov, se kterými již delší dobu k obapolné spokojenosti spolupracujeme. Také jsem se snažil využít příležitosti a upozornit na zajímavý internetový magazín Pozitivní noviny, který pravidelně sleduji.
Jan Jurek: Poslední rodinná dovolená
Už od jeho tří let tam jezdili rok co rok. Vždy na stejné místo a ve stejnou dobu. Makarská riviéra v Chorvatsku prvních čtrnáct dní v měsíci červenci. Pamatuje si horké slunce, specifickou vůni tamního přímořského vzduchu, cvrlikání cikád, chuť sladkých broskví, vyprahlou půdu, štěbetání trhovců, šumění moře … je toho moc co si vybavuje a na co, jak dobře ví, nikdy nezapomene.
Renata Šindelářová: Jsme národ na humoru závislý
Přirozeně že nám, Čechům, odkojeným Švejkovou geniální tupostí (já, pánové, nejsem žádný simulant, já jsem opravdovej blbec, můžete se zpravit v kanceláři jednadevadesátýho pluku v Českých Budějovicích nebo na doplňovacím velitelství v Karlíně), národu trénovanému ostrovtipem fiktivního génia Járy Cimrmana, to připadá trapné.
Vše nejlepší přeje Peklo
O předloňském Mikuláši jsme se jako vždy vypravili všichni na náměstí Míru. Dcerka přistrojena v masce čertice. Maskou sice trochu uklidněna, ale obezřetně vždy přecházejíc na druhou stranu chodníku, když se objevili „kolegové“. Pro jistotu. Co kdyby to byli ti praví… Pokud se jí do cesty přimotalo děcko, udělala: „Hudry, hudry“, zachrastila řetězem, ale hned hlásila: „Já jsem hodná čertice, neboj se“.
POUTNÍK: Demokracie = věc soukromá?
Svým způsobem je to zvláštní, neboť nepochybuji o tom, že v současné době si mnohý občan tohoto státu klade ne zrovna jednoduchou otázku: Žijeme opravdu v demokratické společnosti? Tak proč ona vlažnost a přezíravý nezájem? Naše současná demokracie balancuje na hraně všeobecné konzumní libovůle, do které tu a tam probleskují diktátorské sklony jednotlivců, zájmových skupin i celých politických stran.
Autogram není jen čára na papíře
Beneše, Háchu, Zápotockého i Husáka. Panu Klausovi se teprve chystám napsat. Z bývalých hlav naší republiky mi chybí jen Gottwald, Novotný a pan Havel; třeba jejich podpisy nějak seženu, aby sbírka byla kompletní,“ uvažuje sběratel.
Přišel advent s Mikulášem
Na teplém místě blízko kamen trčely z vázy čtyři uřezané větvičky třešně. Bylo svaté Barborky a maminka si je přinesla ze zahrady celé prokřehlé zimou. Dala je do teplé vody a teď bude čekat až do Štědrého dne, kdy rozkvetou. Na stole ležel připravený adventní věnec. Nebyl ještě tak docela hotov a Klárka jej dokrášlovala malými borovými šiškami.
To zas bude den …
Podzim, tmavé pondělní ráno, půl sedmé. Setkávám se s nevrlým sousedem Havrdou u výtahu. Zahuhlá pozdrav a vztekle kopne do výtahových dveří. „Krucinál, zase nejezdí. To zas bude den !“ Pomyslím si: Pane jo ....
Malá úvaha dušičková
Podzim se blíží a přebírá svou vládu nad krajinou. Období sklizně úrody končí, některý rok je štědrý více, jiný méně. Příroda se zvolna chystá k zimnímu odpočinku, dny jsou kratší, noci se dlouží, teplota klesá i mlhy se povalují po krajině ...