Publicistika – Rozhovory
Barbro Bursell – Jitka Vykopalova: Krigsbyten eller krigsrov? Funderingar 360 år efter trettioåriga kriget
”Det går inte att förstå varför konstföremål rövades bort som krigsbyte om man inte är medveten om den funktion som konst och kultur hade i 1500- och 1600-talens Europa. Konsten var ett propagandamedel i furstarnas tjänst. Att omge sig med vackra målningar och släktporträtt, konstskatter, bok- och myntsamlingar och andra dyrbarheter var ett sätt för en furste att visa vem han var. Samlingarna gav honom legitimitet, stärkte hans dynasti och skänkte honom prestige."
Barbro Bursell – Jitka Vykopalová: Válečné kořisti či válečné loupeže? Úvahy 360 let po Třicetileté válce
“Nelze porozumět proč byly umělecké předměty uloupeny jako válečné kořisti, pokud si člověk není vědom funkce, kterou umění a kultura v 16. a 17. století v Evropě měla. Umění byl propagační prostředek v knížecích službách. Obklopit se krásnými obrazy a portréty příbuzných, uměleckými poklady, knihami a sbírkami mincí a jinými drahocennostmi byl způsob, jak kdejaký kníže mohl ukázat, kdo je.
Marcela Kotrčová - Pavel Loužecký: Někdy dokáže člověk z mála udělat mnoho
Když jsem začátkem září 2006 napsal článek o Czech Art Festivalu, měl jsem dojem, jako bych jeho ředitelku Marcelu Kotrčovou znal už odedávna. A když jsem ji pak poznal osobně při jejím vystoupení v rámci Hovorů bez hranic Mezinárodního českého klubu dne 29.11.2007 v Městské knihovně v Praze, tak se mi tento dojem jen potvrdil - milá, sympatická, zajímavá, křehká, bezprostřední, mladá žena, která udělala pro české umění velkou věc: Založila se svým manželem v České republice VELETRH UMĚNÍ s názvem CZECH ART FESTIVAL.
Stanislav Moc - Renata Šindelářová: Člověk je atomická částice (1/2)
Jistě všichni dobře znáte zábavný pořad Zlatíčka. Mnou zpovídaný Čechoaustralan Stanislav Moc ho neznal, to však již neplatí v tuto chvíli. Pan Stanislav Moc se totiž stal obětí mého nápadu, zrealizovat Zlatíčka žurnalistická. Mezi pečlivě nachystané otázky jsem nakladla několik zlatíčkovských pastiček, souvisejících s texty pana Moce.
Renata Šindelářová: Pohádková babička
Když se pohádková babička objeví mezi dveřmi, děti ji radostně přiběhnou přivítat. Usmívají se, protože vědí, co je čeká – příjemný hlas bude předčítat pohádky. A ne jen tak ledajaké, ale takové, které ještě nikdo nikdy neslyšel, pohádky, které se třeba odehrály teprve včera v parku nebo tamhle u Kamencového jezera. Děti napjatě poslouchají, a když pohádková babička dočte, obklopí ji jako svou vlastní babičku a povídají si s ní.
Rozhovor se zrcadlem Pavla Pávka
Pavel Pávek o sobě prohlašuje, že ho číst a psát naučili zlí kantoři násilím, ale když již to uměl, zjistil, že se psaní výborně hodí k naštvání širokého okolí. Vystudoval strojnickou průmyslovku, ale před maturitu musel profesorům slavnostně slíbit, že se technice bude vyhýbat co největším obloukem.
Pavel Loužecký - Jarmila Moosová: IQ (ne)známé
Než se pustím do vysvětlování, rád bych nejdříve lehce reagoval na dvojsmyslný název tohoto rozhovoru: IQ (ne)známé. Jsem vážně polichocen, že už se veřejně nepochybuje o existenci mého IQ. Sice mě po jeho prvním přečtení přepadlo lehké podezření, jestli tím poeticky nenaznačuješ, že jsem jakási obtížně identifikovatelná verze blba, ale pak jsem si řekl, že než se proti této diskutabilní tezi bránit, raději se k ní hrdě přihlásím, abych měl do budoucna mediálně ověřené alibi.
V.P.ŽILOU: Nejstarší čtenářka Pozitivních novin vypravuje ....
Byly tři hodiny odpoledne, když jsme stanuli před velkými, oprýskanými, vchodovými dveřmi činžovního domu na Vinohradech a zazvonili na zvonek paní Mařenky. Nebyli jsme sami. Před domem jsme se sešli se zástupkyní radnice, která nesla dárkový balíček s blahopřejným dopisem od starosty Prahy 3 pana Milana Českého.
Vydavatel-Poutník: HOVORY S POUTNÍKEM (8)
Když se mi Poutník ozval poprvé, považoval jsem jeho tajemný e-mail za mírnou provokaci. Buď se ten člověk za cosi stydí nebo musí cosi skrývat, a proto chce zůstat v anonymitě. Nepřemýšlel jsem o jiných důvodech, které by ho k tomu mohly vést. POZITIVNÍ NOVINY nejsou přeci určeny pro anonymy. A tak jsem mu odepsal.
Vydavatel-Poutník: HOVORY S POUTNÍKEM (7)
Narození dítěte s mentálním postižením je pro každou rodinu zlomovou událostí. Stává se životní křižovatkou, na které musí padnout zásadní rozhodnutí jak, kudy a proč dál. Velký problém spočívá v tom, že chybí vyznačení hlavní i vedlejší cesty a vůbec není jasné čemu a komu je nutné dát přednost. Žádné směrníky, ukazatele, žádná návěstí "pozor dej přednost", žádná varování či výstrahy.
Vydavatel-Poutník: HOVORY S POUTNÍKEM (5)
Milý Vydavateli, Vaše souhlasné stanovisko mě potěšilo, ale zároveň bych rád zareagoval na některá Vaše tvrzení. Píšete o sázení stromků na cizí zahradě, která už měla být dávno osázená. Zahrádku bohužel máme pouze jednu jedinou, žádnou cizí neznám a všichni rukou nerozdílnou na ni zahradničíme, ať se nám to líbí či nikoliv. Někdo v roli kozla, jiný třeba v roli křečka.
Vydavatel-Poutník: HOVORY S POUTNÍKEM (6)
Bylo půl desáté večer a já měl před sebou celou noční směnu. Seděl jsem u počítače a dopisoval příjmové papíry nové klientky, která byla odpoledne přijata do našeho charitního azylového domu, kde na částečný úvazek pracuji jako sociální pracovník. Neměl jsem příliš chuť ani na kávu ani na možný rozhovor nad ní.
Jitka Dolejšová - Václav R. Židek: Jak kreativní Jitka k Pozitivním novinám přišla
Jako autor POZITIVNÍCH NOVIN musím přiznat, že jsem od samého začátku vášnivým čtenářem všeho, co napíše má kolegyně Jitka Dolejšová. Když jsem byl před několika dny v Praze, nedalo mi to abych se s ní nesetkal a nepožádal ji o krátký rozhovor a tak dal možnost našim čtenářům nakouknout ještě více za „záclonku“ soukromí této v poslední době nejpilnější autorky POZITIVNÍCH NOVIN.
Vydavatel-Poutník: HOVORY S POUTNÍKEM (4)
Hledám-li řešení jakéhokoliv problému, snažím se vycházet ze dvou základní východisek – každý problém má pozitivní řešení a každá událost má poznatelnou příčinu. Náhodné jednání a náhodné události pro mě neexistují. Veškeré dění je zakotveno v řádu bytí a pojem náhody je užíván pouze pro zjednodušení a snadnější výklad světa. Náhoda je takové dokonale tuhé těleso, tedy těleso, které se vlivem vnějších sil nedeformuje.