Publicistika – Víte, že...?

Jitka Vykopalová: Pohyb pomůže „odstranit kyselinu mléčnou z duše“

Trénink je pravá odstresovávací vakcína. Mnoho z nás je dnes vystaveno velkému stresu. Naše životní situace a životní ambice nejsou vždy v souladu s tím, co naše tělo dokáže zvládnout. Ale i když si člověk ještě „nesáhl na samé dno“, zažila většina z nás někdy stresující symptom. I když samozřejmě usilujeme o životní situace, kdy se cítíme dobře, musíme si i přesto uvědomit určitá fakta.

Miroslav Sígl: Kroniky a kronikáři v českých zemích

Co může být užitečnějšího pro paměť národa než dobře vedené kroniky s textovými dokumenty, snímky a výstřižky, doplněnými mnohdy orálně historickými vzpomínkami pamětníků? Podle zákona číslo 80 z roku 1920 měla za povinnost každá obec vést pamětní knihu obecní. Tento zákon i s dodatečnými nařízeními či směrnicemi platil u nás neuvěřitelných 85 let...

PhDr. Marie Otavová: Příběh pláten dokladujících kulturní aktivity zástupců rodu Parishů

V roce 2008 učinil pan J.M. Parish významné rozhodnutí – vyslyšel přání žamberského muzea a daroval tento vzácný soubor do jeho sbírek. Touto akvizicí bylo vyplněno mnohaleté úsilí obohatit sbírkové fondy právě o předměty dokladující hudební život Žamberka v 19. a v první polovině 20. století. Vzácná kolekce byla po šedesáti letech znovu převezena do Žamberka.

Miroslav Sígl: Nadšený zachránce lidové architektury

V encyklopedii Kdo byl a je kdo (Libri 2007) najdeme o Ladislavu Štěpánkovi (1906-1992) v jeho hesle údaje o tom, že to byl konzervátor lidové architektury, pracoval ve středočeské Památkové péči, spolupracoval s Polabským národopisným muzeem v Přerově nad Labem, stál u zrodu Polabského muzea v Poděbradech, Národopisného muzea Slánska v Třebízi a Muzea vesnice v Kouřimi.

Věra Ludíková: Pošli to dál

Zdeněk Hajný, jenž se o knížku hodně zasloužil. I jen relativně malý časový odstup člověku dovoluje vybavit si to nejzajímavější, to nejzávažnější, jež uložené do paměti se z ní postupně vynořuje, osvobozené od horečnatého spěchu a přísného dodržování časových limitů. Nadšenci, se kterými spolupracuji na mnohojazyčných vydáních své poezie a textů, základní text nejen přeložili, ale připsali i jinojazyčné vzkazy.

Josef Balek: Volné sdružení umělců jižních Čech se vám představuje

Při návštěvě festivalu jsem zde znal většinu umělců ze všech koutů vlasti a z místních skoro nikoho. Takže jsem se dal do nápravy situace. Měl jsem kolem sebe spoustu kontaktů na umělce ze serveru Amatérská obrazárna a základem nově utvořeného sdružení byli právě tito umělci. Prvotní číslo bylo někde kolem 20 členů a první schůzka byla i s mezinárodní účastí v prosinci 2005 v kavárně Malého pivovaru. Reklama se postupně zvyšovala a v průběhu jednoho roku jsme měli již kolem stovky členů.

Jitka Dolejšová: Nám, nám, narodil se – ale o trochu dřív…

Řeč je o dětech, které příliš pospíchaly na svět. Jsou menší, bývají často a vážněji nemocné, jsou náchylnější k různým nemocem, jejich organismus musí co nejdříve dohnat, co se dá. Nedonošená miminka bývají velkými bojovníky. O co měly tyto děti vstup do našeho světa těžší, o to větší bývá jejich vůle a síla. A dospělí jsou jim nablízku. Maminka s tátou, lékaři a další zdravotnický personál, psychologové. Příbuzní, známí i docela cizí lidé se snaží malým človíčkům v tomto boji pomoci.

Pavel Vaculík: Tradice mikulášské obchůzky s místním specifikem – Mikulášem z Krudumu

Karlovarský kraj toho dnes již etnologům mnoho bohužel nenabízí, snad jen vedle dudáků, citeristů, paličkované krajky a chebského hrázděného statku. Zvláště pak po odsunu zde většinového německého obyvatelstva mnoho atributů lidové kultury upadlo v zapomnění, přesto zdejším specifikem lidové mytologie v regionu od Plzně do Chomutova a v oblasti dnešního Karlovarského kraje (dříve Egerlandu), byla od 15. století do poloviny 20. století zde hojně tradovaná pověst o svatém Mikuláši z Krudumu.

Lenka Nováková: O touhách, lanovkách a rozhodnutích

Také občas řešíte (nad)váhu svou anebo svých blízkých? Moje kamarádka Hanka se už 23 let snaží zhubnout. Je přeborníkem v dietách a jejich trendech. Jíst jen maso bez příloh, jíst přílohy bez masa, jíst jen to, co běhá, jíst semínka, jíst polévku, která zaručeně požírá tuky, jíst celý den a nejíst vůbec. To, že se stále snaží, dokazuje, že se jí to moc nedaří a přitom by to čím dál víc potřebovala.

Jan Waldauf: SOKOL – malé dějiny velké myšlenky (3)

Konec války, na jejíž frontách tisíce sokolů položilo život, a vznik samostatného československého státu - zhmotnělá myšlenka národní samostatnosti - daly sokolstvu novou sílu k rozmachu. Zároveň to však pro ně znamenalo mnoho povinností, protože ono jediné – cituji - „...mohlo v první popřevratové době zajistit spořádané ustavení nové státní správy a dočasně nahradit funkci policie a armády...“

Jaroslav Rod: Má řemeslo budoucnost?

Jednou z nejstarších rukodělných výrob, která se po letech vrací na výsluní zájmu lidí, je drátování. Práce s obyčejným drátem, ze kterého lze šikovnou rukou za pomocí jednoduchého nářadí vykouzlit nejrůznější předměty, roztodivné tvary i ornamenty ...

Jste potenciálním workoholikem? (3)

Je velké štěstí, pokud můžeme dělat práci, kterou máme rádi. V práci trávíme přibližně třetinu svého života, a je proto opravdovým utrpením, jestliže v ní nenacházíme naplnění a inspiraci. Na druhou stranu – kde je únosná mez ...

Ivo Fencl: Malý psinec Rychlých šípů neboli BUBLINA kontra KULIFERDA

Poprvé byl v kresleném seriálu Rychlé šípy, objektu našeho dnešního bádání, zmiňován PES v pokračování Rychlé šípy mají neklidnou noc. Dnes to pokračování tvoří 24. stranu souborného vydání a ke zmínce došlo za krajně negativních, ne-li přímo brutálních okolností. „Pes je otráven – cesta je volná!“ šeptá stín muže vloupávajícího se uprostřed noci do statku, a to je zlé a dáte mi za pravdu, nicméně Foglar travičem ani rasem či nepřítelem psů nikdy dozajista nebyl ...

Jan Řehounek: Broukoviště

Uvidět na vlastní oči v lese brouka roháče se dnes již podaří málokomu. Důvodem je likvidace starých stromů v lesích i v parcích, v nichž nacházejí tito krásní dřevní brouci útočiště k rozmnožování. Jedním ze způsobů ochrany ohrožených dřevních brouků, vedle roháče obecného např. páchník hnědý, zlatohlávek skvostný, tesaříci, nosorožík kapucínek, lesák rumělkový, zdobenec zelenavý…, jsou tzv. loggery. Taková „zařízení“ jsou běžná např. ve Velké Británii.

strana 1 / 16

Další strana »