Ivan Rössler: Škrtl jsem dnes zápalkou...
Ještě než jsem se stal překladatelem, byl jsem knihkupcem a dodnes jsem přesvědčen, že je to jedno z nejhezčích povolání vůbec, neboť vám umožňuje fantastické zážitky, například, že klempíř se může živě zajímat o archeologii a shánět příslušnou literaturu ve francouzštině, nebo že může existovat mostecký kombajnér s profesionálními znalostmi v oblasti astronomie – zkrátka, že lidé jsou schopni ve svém volném čase a ze záliby dosáhnout neuvěřitelného rozhledu v libovolném odvětví.
Jaromír Matoušek: Fotografové války 1914–1918
Žádná země na světě se nemůže pochlubit tím, že by vlastnila fotografický archiv z 1. světové války. Je pravda, že se najdou v rodinách jednotlivé fotografie dědečků ve vojenských uniformách pózujících ve fotografických ateliérech, aby získali na památku obrázek, který by pak rozesílali svým drahým rodičům, děvčatům a kamarádům. Ti je pak ukazovali dál, dalším lidem, kteří dotyčného znají, nebo bohužel též znali. Ve válce se především střílí a kde se střílí, tam umírají lidé…
Antonín Suk: Srnec (2/3)
A zase pršelo. Tentokrát nenapršelo jen na Zelené aleji, ale i na vnitřní výstelku mého žaludku. A nebyla to voda, bylo to něco hutnějšího – nejspíše Becherovka. Skončila totiž nějaká velká sláva na lesním závodě. Maminka vrčela, tak jsem vzal kulovnici a hajdy ven. Šlo o čerstvý vzduch a hlavně o klid! Takový urputný ženský proslov dokáže zacloumat s daleko silnějšími jedinci, než jsem já.
Milan Dubský: Jen tak na okraj - Oslovování a oslovení občanů
Nejen východní Němci, ale i my jsme chtěli po velkém „středoevropském třesku“ v 80.letech hned mít vše, co jsme vídávali ve výlohách obchodů na západ od našich hranic. Ale nešlo pouze o materiální věci. Mysleli jsme, že nabytím svobody získáme a nabudeme snadno, ne-li automaticky, toto materiální bohatství.To byla velká iluze, jejíž důsledky pociťujeme dodnes na každém kroku.
Setkání potomků Přemyslovců
Praha a Mělník přivítaly potomky první české knížecí a královské dynastie. Velká exkluzivní fotoreportáž Pozitivních novin ze setkání potomků Přemyslovců při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči Václavem III.
Milan Markovič: Je to stále lepšie
Musím sa pochváliť, že mi nerobí problém všeličo si doma opraviť, vyrobiť či prispôsobiť. Nič extra, nijaký urýchľovač častíc ani kozmické plavidlo, iba predmety dennej potreby. Predsa len však ostali trináste komory, do ktorých z rozličných príčin nevstupujem. Existujú totiž hranice mojej „odbornosti“, a tak nerozoberám programátor práčky, nevŕtam sa v palubnom počítači auta a nesnažím sa pochopiť katódovú trubicu v televízore...
Ing.Miloslav Křížek - Zdeněk Pošíval: Ten, jenž nemá rád bezvětří
K nejkrásnějším vzpomínkám z dětství patří zšeřelá místnost, praskající oheň v kamnech a táta předčítající mi ty nejkrásnější dobrodružné knížky. V těchto chvílích jsem nebyl pouhým posluchačem, ale patnáctiletým kapitánem, korzárem, případně jsme se s Robinsonem snažili přežít na pustém ostrově. Vyvolalo to ve mně celoživotní touhu ta místa navštívit, případně zkusit zde žít.
Jaroslav Hrubý - Zdeněk Pošíval: Poněkud skryté zázraky
Přestože dnešního hosta znám teprve od neplánované červnové návštěvy, těším se z tohoto osobního a neobyčejného setkání: výrazně mi připomnělo často opomíjenou pravdu, že kulturní hodnoty nevznikají toliko z usnesení úřadů či politicky motivovaných orgánů, ale hlavně a především z veliké vůle, iniciativy, kromobyčejné snahy a talentu jediného odhodlaného člověka.
Renata Šindelářová: Příběh lidstva v dopisech
ROK V DOPISECH nám odhaluje starosti typické pro tu kterou dobu a pomáhá nám si uvědomit, nakolik jsou podobné těm, jež prožíváme dnes. Že lidé před mnoha stoletími se strachovali, stejně jako my, o zdraví své a svých bližních, o šťastný osud dětí, o lásku, ale také o mír, který my považujeme za samozřejmost a pokud by některý z nás takovou obavu spontánně vyslovil, snad by to vzbudilo i posměch.
Michal Dlouhý: Žně
Vpodvečer 4. července 1938 se na četnické pátrací stanici v Ružomberoku rozezvučel telefon. Četnická stanice Párnica v politickém okrese Dolný Kubín hlásila případ domovní krádeže v obci Komjatná. Neznámý pachatel vnikl do bytu rolníka Adama Mikloše otevřeným oknem a odcizil 200 Kč, zlatý dámský prsten, pánský oblek, košili, pánské boty, cestovní kufr a další drobnosti v celkové hodnotě přes 2.500 Kč.
Stanislav Moc: Vnučka
Vnučku miluji bezmezně, i když si to vlastně ani nijak nezaslouží. Je to prostě taková malá ženská, která si mě omotala kolem prstu jako kdysi její babička. Její babičku samozřejmě miluji také, ale už dávno ji nenosím všude v náručí, jak se o tom zpívávalo v jedné z našich národních písní. Ne, že bych ji už neunesl! Věkem mně sice síly ubylo a babička navíc trochu přibrala, ale i tak bych ji unesl, i když faktem zůstává, že už ne tak daleko, jako kdysi.
Adéla Muchová: Tři roky prázdnin na vancouverské univerzitě
Je léto 2003 a já stojím ve frontě u celní přepážky a pozoruji pestrobarevnou směs lidí, na kterou nejsem z Čech zvyklá. Jsem unavena po devítihodinovém letu z Frankfurtu do Vancouveru a přitom teď potřebuji působit opravdu dobře, svěže a sebejistě, neboť přichází zkouška ze všech nejdůležitější. Pomalu se dostávám k okénku, kde se na mě zvědavě culí šikmooká úřednice v uniformě.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (17)
Jel jsem podél pobřeží na sever a byl sám se sebou maximálně spokojen. Za rok a dva měsíce jsem se naučil v Sydney celkem slušně anglicky, vyučil zlatníkem, měl svoje auto a jel za dobrodružstvím. Co více jsem si mohl přát? Připadal jsem si ovšem více jako kovboj než zlatník. Na hlavě jsem měl slaměné sombrero, za pasem nůž na házení, který jsem celkem slušně ovládal a vzadu v autě pár věcí na campování.
Antonín Galatík: Kamenné sedadlo velkomoravského vládce (Sáma?) v Chřibech
Vážená redakce Pozitivních novin. V Chřibských kopcích jsme nalezli objekty s runovým (futharkovým) znakem, který jejich používání spolehlivě datuje na 6 - 8 století po Kristu. Jsou to tedy nepochybně objekty z období vznikajícího útvaru Velké Moravy. Je to pro nás velmi pozitivní zjištění, a tak se s ním chceme rozdělit i s čtenáři Pozitivních novin. S přátelským pozdravem