Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (10)
Když se začne povídat o venkovské zabíjačce vepřového pašíka, nemohu za to, ale vždy se mi vybaví ten krásný Ladův obrázek takové zabíjačky. K němu po nějakém čase přibyl vynikající film „Postřižiny“, vzbuzující podobné nálady. Přesně takhle barvitě dokázal o zabíjačkách vyprávět můj přítel Karel Helmich.
Miroslav Sígl: Eduard Štorch se dočkal v Lobči muzea
Kdepak, tuto událost nelze odbýt stručnou zprávou, že v sobotu 21. srpna 2010 bude v budově obecního úřadu slavnostně otevřeno Muzeum Eduarda Štorcha. Návštěvníci se tady seznámí s osobností pedagoga, archeologa a spisovatele, s ukázkami života pravěkých zvířat a lidí. Naopak je tolik potřebné nepropást tuto příležitost a přiblížit více skvělého učitele, z jehož počínání by měl J. A. Komenský velkou radost.
Miroslav Sígl: Zemřel Ludvík Kundera, přítel mělnického Oldřicha Wenzla
Z Kunštátu na Moravě mi došla hned po ránu smutná zpráva: letošní jubilující devadesátník Ludvík Kundera (*22. března 1920) skonal v úterý 17. srpna 2010. Jak je to dávno, kdy jsme se poprvé viděli v redakci Mladé fronty v roce 1945, kdy Ludvík končil po válce nedokončené studium Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kdy se na studiích seznámil s budoucím právníkem Oldřichem Wenzlem z Mělníka, a kdy začal psát do Mladé fronty a přispívat do dalších časopisů, až si opatřil zaměstnání v brněnském deníku Rovnost.
Jitka Dolejšová: Konec přechodníků v Čechách?
Už několikrát měl namále, ale stále žije. Na internetu se lze dočíst o „Klubu za renesanci přechodníků v jazyce českém“ nebo o „Českém hnutí za legalizaci přechodníku“. Naše čeština obstojí i ve srovnání s anglickým předminulým časem – k vyjádření použije přechodník minulý: Sebravši odvahu, odeslala svůj článek šéfredaktorovi. (Autorka nejdřív sebrala odvahu a až potom odeslala článek - ale odeslání už také proběhlo).
Dobromila Lebrová: Jules Laforgue, francouzský básník
Bývá nazýván náměsíčníkem, člověkem, který se zrodil s měsíčními paprsky ve svém mozku. Svého ducha považoval za „stín“. Svým dílem bývá zařazován mezi symbolisty i impresionisty, ale také ho někteří, vzhledem k jeho osudům a přátelství s nimi, přiřazují k tzv. „prokletým básníkům“. Dalo by se ale spíše říci, že byl kdesi na okraji všech těchto směrů, ale i v životě byl také vždy kdesi na okraji, zcela sám. - Svůj pesimismus skrýval pod výrazy ironie a sebeironie i skepticismu.
ARMÁDA ČR | VETERÁNI
1940: Bitva o Británii - Hitler si poprvé vylámal zuby | Až do roku 1940 pochodovala Hitlerova vojska od vítězství k vítězství. V roce 1939 pohltila Polsko, na jaře následujícího roku pak padl hlavní kontinentální rival, Francie. Nacistickému Německu zbyl na evropském západě jediný silný protivník, a to Velká Británie. I tu Hitler plánoval obsadit, nejdříve však měly Spojené království na kolena srazit mohutné bombardovací útoky.
STOLNÍ KABARET (4) s Davidem Gruberem
David Gruber založil nový vědní obor "techniky duševní práce", přednáší, školí, publikuje ve stovkách článků, rozhlasových a televizních vystoupeních, bádá, provádí a ověřuje vlastní výzkum, vymýšlí světově nové poznatky. Dalo by se však o něm tvrdit, že je to druhý Karel May. Nedávno totiž napsal a vydal epigonský román ve stylu mayovek. Román se jmenuje „Old Shatterhand opět na Západě“. A právě o jeho nové "mayovce" bude v dnešním KABARETU řeč....
Ondřej Suchý: Když psal mladý Werich cenzorům
Rád si listuji ve starých časopisech. Největší potěšení mi dělají staré ročníky Kinorevue z třicátých a čtyřicátých let. Z jejich stránek na mě dýchá sladká vůně doby, kdy film, jeho tvůrci a především pak herecké hvězdy byly pro tehdejší mládež středem vesmíru. Často v nich nacházím články inspirující, často zvažuji, zda by nebylo dobré z nich něco připomenout dnešním čtenářům.
Milan Markovič: Zasa čosi mimoriadne!
Tak vraj to bol zas jeden magický dátum. Vzácny, nekaždodenný a mnohovýznamový. Nepoznám síce z tých významov ani jediný, nuž ale keď o tom toľkí hovoria... Ťažko už povedať, či na mňa magicky pôsobil dátum 5. 5. 55, keď som ho ako týždenník písal na tabuľu. Boli sme totiž vo veku školopovinnom a na to, aby sa človek dal zblbnúť podobnou vtákovinou, musí zrejme dospieť do veku neskorej dospelosti.
Dobromila Lebrová: Robert van Gulik, holandský spisovatel, překladatel, hudebník, kaligraf, vědec a diploma
Osobnost Roberta van Gulika byla tak mnohostranná, že lze jen velmi těžko určit pořadí důležitosti jeho činností. Byl jazykový génius, ale nejen to - pronikl do orientálního umění tak, že byl vynikajícím kaligrafem čínského písma a také hráčem na čínskou sedmistrunnou citeru, nazývanou čchin. Byl uznávaným odborníkem na starověké čínské právo a současným ctěným diplomatem, obzvláště v politicky citlivých zemích - Japonsku, Číně, Indii, Libanonu, Sýrii, Malajsii, Libanonu a v Koreji, také ve Spojených státech.
Dobromila Lebrová: Hans Christian Andersen, dánský pohádkář
Když jsem jako malá slýchala a později četla Andersenovy pohádky v překladu Jaroslava Vrchlického, vydané v r. 1902, nemohla jsem pochopit, jak Uspavač, v pozdějších překladech Ole Zavřiočka nebo také Hajaja, mohl přijet přímo pod okna malého Hjalmara. Když se mi pak povedlo dostat se do Kodaně, najednou jsem všude viděla pohádky Hanse Christiana Andersena.
Pavel Loužecký: Workshop herecké výuky pro mládež na zámku v Hrubšicích
Na zámku v Hrubšicích nedaleko moravských Ivančic pořádá už desátým rokem Jessica Horváthová se svojí firmou CASTING STUDIO CINE-JESSY s.r.o. o prázdninách zajímavý a velmi prospěšný Workshop herecké výuky pro mládež, kterého se pravidelně účastní vždy dvacet dětí ve věku od 13 do 18 let z celé republiky.
Jitka Dolejšová: Pyžamo
Muži obvykle nemají rádi zelenou barvu. Snad je to vrozenou alergií na vše připomínající vojnu (jak víme, odstín khaki příliš od zelené neodlišují). Evžen však zelenou přímo nesnášel. Snášel však svou ženu, a proto, když mu k narozeninám koupila BRČÁLOVĚ ZELENÉ pyžamo, dokázal se i usmát a poděkovat.
Jan Řehounek: Polabský knižní veletrh 2010
Codex Gigas – Ďáblova bible bude na letošním sedmém ročníku Polabského knižního veletrhu zaslouženě přitahovat na výstaviště v Lysé nad Labem spoustu návštěvníků. Vždyť od září do prosince 2007, kdy byl její originál zapůjčený ze Švédska poprvé vystaven v pražském Klementinu, se na ni přišlo podívat 62 000 lidí. Replika, která bude vystavena v Lysé nad Labem, je od originálu k nerozeznání.