Jitka Dolejšová: Barevné vábení a mámení
Klára čekala návštěvu. Návštěvu velice vzácnou – poprvé k ní měl přijít její kamarád Michal. Znali se od vidění (chodil do vedlejší třídy základní školy), pak si sešli z očí i z mysli... Náhodné setkání po letech způsobilo Kláře přímý zásah Amorova přesně mířeného šípu.
Jitka Dolejšová: Na houbách
Matěje hledání hub omrzelo. Však už má košík pěkně těžký, všichni budou mít radost. Otočil se a vydal se na zpáteční cestu. Strach neměl, cestu si pamatoval. Tady je krmítko pro srnky, táta tomu říká nějak divně – že by kotrmelec? a tam za zatáčkou se schovává chaloupka, která vypadá jako ta perníková z pohádky. Ještě projde mezi těmi ploty s vysokými tyčkami, a – jé, hele, táta!
Stanislav Moc: Divnej chlap
Jako každý rok i letos jsem zavítal do vlasti, abych navštívil svou stařičkou maminku a dohlédl na bratra, který má necelý rok do penze. To dohlédnutí berte symbolicky, protože je to jen mámino přání. Prostě chce bratra vidět v důchodovém závětří a pak prý klidně umře. Jinak je máma stále čiperka, která se stará sama o sebe a aspoň jednou týdně o bratra, kdy ho vždy pozve na oběd.
Ivan Kraus: ВСЕ О КРАСНОЙ ШАПОЧКЕ
Вчера во второй половине дня десятилетняя девочка пошла в гости к бабушке, у которой был день рождения. Девочка обнаружила в лесном домике волка, который, по всей видимости, съел пенсионерку. Затем волк съел и девочку. К счастью, на месте появился сотрудник водно-лесного хозяйства, который обезвредил зверя и, успешно вскрыв волчье брюхо, спас обеих потерпевших.
Ivan Kraus: Vše o Karkulce
Zpráva z tisku: černá kronika. Desetiletá dívka odešla včera v odpoledních hodinách navštívit babičku, která měla narozeniny. Dívka nalezla v lesním domku vlka, který zřejmě důchodkyni sežral. Potom vlk sežral i dívku. Naštěstí se na místě objevil pracovník lesů a vodního hospodářství, který zvíře zneškodnil a duchapřítomným otevřením vlčího břicha obě osoby zachránil.
Luděk Ťopka: Had v ptačím hnízdě
Konečně vytáhnu taky druhýho křemouše, vokrájím, zahrabu voškrabky pod mech a vstanu. Vohlídnu se eště za sebe přes strouhu, a neuvěříte, co jsem uviděl - ty tři hadice držej palice vystrčený z trávy a čuměj na mě jako vejři. Musely mít asi nahnáno, že bych se moh´ vrátit! Ale ne, buďte klidný, vochechule, povídám, já už jdu domů a vy buďte rády, že jste to přežily, já se žádnýho hada neleknu.
Jana Pilátová: Den blbec
Znáte to. Od rána co vstanete, padají věci z rukou. Jindy osvědčený způsob oblékání selže, poněvadž večer připravené oblečení je najednou duševně nepřijatelné. Jdete tedy a z šatníku vytaháte tři trička, než s povzdechem skončíte u toho, které už vám tolik nevadí. Na devadesát procent před odchodem do práce doma něco zapomenete.
Jitka Dolejšová: Zazvonil zvonec… a to byl teprve začátek (2/2)
Tři krávy, které je s mírným odstupem doprovázely už dobrou půlhodinu, se rozhodly, že půjdou stejnou cestou, jako oni dva. Stezka byla úzká, mokrá a bahnitá, děsně to klouzalo. Nejdřív šel Jirka, kousek za ním Lucka, pak krávy. Taky jim to klouzalo. Byly mnohem těžší, klouzaly tudíž z kopce rychleji, a tak se vzdálenost mezi nimi a Luckou pořád zmenšovala.
Hana Karolina Kobulejová: Co všechno může znamenat čas (1)
Určitě souhlasím s tím, že malé okamžiky tvoří ty veliké. A každá minuta je tak důležitá, že může tvořit dějiny. Ač na sklonku života zažijeme těch minut skoro čtyřicet miliónů a budeme si možná pamatovat jenom stovky okamžiků, vždy stojí za to prožít každou minutu naplno. Nemusíme si pamatovat minutu od minuty. Stačí, když budeme vědět, že nám bylo dobře.
Tomáš Zářecký: Příběh opravdového člověka
Šel jsem se tedy zeptat na radu svého kmotra, ale ani tam jsem nepochodil. Zastihl jsem pouze jeho známého, nějakého Kalibu. Přišel se zajímavým nápadem jak si zpestřit volné chvíle. Napětí, adrenalin, zábava, radost, peníze – to vše se prý skrývá v sázkách. Poslechl jsem ho a zkusil své štěstí. Dnes už vím, že to byla chyba a od něj přímo zločin, zavést mě do takového prostředí.
Eva Vlachová: Setkání po letech
Září máme v povědomí coby měsíc školáků. Dojímáme se při pohledu na vyjukané prvňáčky i na vystresované novopečené studenty středních škol a vzpomínáme na vlastní první kroky za vzděláním. My, abiturienti, jim vlastně můžeme i tak trochu závidět. Čas totiž překryl neoddiskutovatelný fakt, že dětství je pro jedince obdobím zvýšeného rizika....
Iveta Kollertová: Podkovička pro štěstí
Na světě jsou různé osudy lidí, některé zajímavé, jiné fádní, další dramatické. Ne každý o svém životě někdy něco píše, ne každý příběh je hodný otištění. Dramatický životní příběh naší autorky Ivety Kollertové, který otiskujeme na pokračování pravidelně každou neděli s názvem „Svlečená do naha“, se skutečně stal.
Jitka Dolejšová: Být neviditelná - aspoň někdy
Dříve si ze soucitu kupovala časopis, který prodávají bezdomovci. Z výtěžku mají část pro sebe, a koneckonců, je to pořád lepší než žebrání. Jedna příhoda ji však vyléčila. Tenkrát odpoledne vystoupila z metra, vyjela po jezdících schodech nahoru – a zpoza rohu přímo před ni vyskočila zakuklená černá postava! Katka se tak strašně lekla, že hrůzou vykřikla.
Iveta Kollertová: Za zavřenými dveřmi
Na světě jsou různé osudy lidí, některé zajímavé, jiné fádní, další dramatické. Ne každý o svém životě někdy něco píše, ne každý příběh je hodný otištění. Dramatický životní příběh naší autorky Ivety Kollertové, který otiskujeme na pokračování pravidelně každou neděli s názvem „Svlečená do naha“, se skutečně stal.