Pavel Loužecký: Co mám rád
Zkusili jste se už někdy docela jednoduše zamyslet nad tím, co a proč máte rádi? Na tuhle zdánlivě prostou otázku je až překvapivě těžké odpovědět, máme-li to provést pravdivě a od srdce. Já jsem si to zkusil už před pěknou řádkou let, a když jsem nyní na tento text narazil ve svém literárním šuplíku, byl jsem mile překvapen, že toho nemusím ani po tak dlouhé době příliš měnit. Byť jsou to poznámky víceméně osobní, byl bych potěšen, kdyby vás inspirovaly k malému zastavení se …
Petra Haasová: Autosalon
Pomalu se blížil konec týdne a jaro si zběsile hrálo na léto. Vidina dvou krásných, teplých, prosluněných dní ve mně vyvolala takovou chuť po přírodě, že jsem byla rozhodnuta nazout botasky, popadnout batoh a mého přítele, a celý víkend objevovat krásy Povltaví. Trošku jsem se spletla.
PŮLVRAŽDA s Bořivojem Navrátilem
Když jsem v roce 1989 napsal povídku PŮLVRAŽDA jako výraz obdivu k dílu mých oblíbených povídkových autorů Karla Čapka a Roalda Dahla, bylo mému synovi Martinovi 6 let a chystal se právě do první třídy. Ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, že za 15 let objeví tuto povídku v mém "literárním šuplíku" a natočí podle ní svůj první hraný film. Měl bych říci spíše SVŮJ VŮBEC PRVNÍ FILM, a to hned v několika rolích najednou: producenta, scénáristy, kameramana a střihače s tím, že měl na starosti kompletně celou výrobu filmu, jakož i výrobu následných webových stránek, grafiky a záznamu filmu na nosičích CD, DVD a videokazetách.
Jitka Dolejšová - Václav Židek: Jak jel Fanda s Boženkou do NDR aneb Prosze Pana ...
To se takhle jedno léto vypravili Fanda a Boženka na dovolenou do Německé demokratické republiky. Německy téměř neuměli, ale říkali si, že Čech všude bratra má a že se nějak domluví. „Fanouši, vezmi slovník“, přikázala Boženka. Fanda poslechl po svém. Přece se nebude tahat se slovníkem. Vytrhl pouze stránku s titulem „Nejčastěji užívané výrazy“ a vložil ji do zadní kapsy svých tesilek.
Pavel Loužecký: Herecké balady a romance Blanky Kovaříkové
Díky tomu, že se dostávají Pozitivní noviny stále rychleji do povědomí veřejnosti, přistávají také v mém e-mailu stále častěji tipy na zajímavé lidi, akce a nejrůznější projekty. Tip, se kterým bych vás chtěl seznámit právě teď, je od Ondřeje Suchého, který se stal členem Redakční rady Pozitivních novin se zvláštním zaměřením na VIP osoby a jejich získávání pro Pozitivní noviny.
Zita Mudráková: Tip na dobré knížky
Vyprávění začíná náhodným setkáním dvou českých emigrantů v Coloradu, jejichž životní osudy se kdysi prolnuly. V krátkých scénách i ucelených pasážích se před námi odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah ...
H.Ch.Andersen: Svíce
Byla jednou jedna vosková svíce, jež tak mnoho sebe cenila si, jak velká byla. „Já ovšem zhotovená z vosku nejčistšího jsem a odlitá ve formě z nejjemnější hlíny.“ říkala svíce. „Proto já hořím jasněji než svíčky ostatní, proto já také všechny je přežiji; já ovšem náležím pouze do slavnostního lustru neb svícnu stříbrného.“ „Ach, jak nádherný život musíte vést!“ v obdivu řekla jí svíčka jiná.
Dárek
Vánoce se přiblížily na dohled a ke svému vrcholu spěje i předvánoční nakupování. Vybíráme, přebíráme, váháme, někteří shánějí cosi originálního, jiní, spoutáni zvykem a tak trochu i pohodlností či případnou nechutí, kupují stále totéž – variace na dané téma. Ani nevím proč mě v této chvíli napadaly bačkory, přestože jsem je k Vánocům nikdy nedostal.
Vánoční rozjímání
Venku chumelí, vůně cukroví provoňuje byt a připomíná blížící se Vánoce. Tedy příhodná otázka. Kdo by to ale byl? Dlouho přemýšlet nemusím. Zavolala bych určitě mé zlaté mámě. Francouzka, v jejichž žilách pulsovala španělská krev, která jako horká láva protékala „italským" manželstvím mých rodičů i naším dětstvím.
Helena Procházková: V cizím městě / Zbytečná slova
Podzimní večer v cizím městě voní zvláštně, opojně. Věra bydlí ve vilové čtvrti na okraji města. Je to zajímavá čtvrť, klidné zahrady jsou všechny hezky upraveny, některé mají noční osvětlení nevtíravými zahradními lampičkami, jiné jsou osvětleny jen velkými okny. Zvečera bývá vidět domácí život. Nikdo se neschovává za temné závěsy, okna září klidným teplým světlem.
Miroslav Vejlupek: Nezdvořák / Smlouva
„Ty, poslyš, mně se ten chlapec nezdá,“ promnul si ruce menší z obou starců. „Co pořád máš?“ zavrčel druhý, holohlavý a mžikající neposednýma očima nad šachovnicí. „No - jen se podívej. Poletuje sem a tam a už takovou dobu!“ „Šel na čerstvý vzduch! Co je na tom?“ vyjel zase druhý a hněv mu ožehl tvář.
Petra Nachtmanová: Televizní mejdlování
Nová reality shower (pořádná sprcha v přímém přenosu – pozn. překladatele) měla být pro diváky očištěním všech špinavých pokusů o zábavu posledních let. Po dnech konkurzního výběru postoupilo do závěrečného kola, odehrávajícího se v přímém televizním přenosu, dvanáct finalistů. Čekal je obyčejný a přesto těžký úkol.
Blanka Kubešová: Šťastné a vydařené útěky (II.)
Poté, co se Jerrymu zdařil útěk přes Dunaj do Maďarska a co se mu povedlo propašovat se přes maďarsko-jugoslávskou hranici... Dál na Terst pokračoval Jerry pěšky. Celou noc se vlekl s batohem zcela bezcenných věcí, které mu starostliví rodiče dali na cestu. Pokud mohl ve tmě vůbec něco rozeznat, všude okolo se táhly nízké pahorky a kopce, mnohdy musel prostě skočit do neznáma pod sebou, hloubku předem zkoušel kamínky.
Vltavěnka - Ranní koupel
Koupel byla rituál a měla svá pravidla. Dveře chatky nechala Vltavěnka za sebou dokořán a s vrátky v plotě se nezdržovala. Několik latěk potřebovalo opravit, otvíraly se jako závora a posloužily stejně dobře jako vrátka. Rozednívalo se. V tuhle dobu jí bylo na spaní už líto času. Pozdravila se na obloze se stádem beránků a s rozkoší a s pusou dokořán do sebe natáhla osvěžující ranní mlhu.