Ivo Fencl: Holky a knížky aneb Desetkrát namátkou z mé knihovny
A tak vzpomínáme, a tak vzpomínám. A na holky jistě přednostně, jenže toho v mém případě bylo dost málo, to za prvé, a do Pozitivních novin se ani to málo moc nehodí. To za druhé. A tak tedy níže najdete spíš knížky (anebo JEN ty), které mi ostatně bývaly právě náhradou za lásku holek. I když jsem si to třeba neuvědomoval. Ale bylo to tak.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (50) Bohuš Záhorský
Jaký byl Bohuš Záhorský v soukromí? Nad touto otázkou se mi kdysi rozpovídala jeho paní, Vlasta Fabianová: „Bohoušek byl strašně málomluvný, což u herce bylo s podivem. Bujaře veselý on nikdy nebyl. Měl smysl pro tichý, nehalasný anglický humor. Svoji málomluvnost vysvětloval asi takhle: ‚Mně na stará léta stačí, kolik jsem toho namluvil na jevišti, ve filmu a na estrádách. Dnes už mi stačí jen zapálit si dýmku a mlčet.‘ Nejraději vzpomínal na dobu strávenou v Osvobozeném divadle, nikdy ovšem nemluvil o sobě.“
Jarmila Pospíšilová - Jarmila Moosová: Anděl na zemi (2)
K životu už to patří, že se mnohý z nás v něm zčistajasna ocitá v bodě, z něhož nemá páru, kterým směrem se vydat dál, aby svoji beztak už mizernou situaci ještě nezhoršil. Jak je dobře, že se v takových případech je na koho obrátit s prosbou o radu. Smysluplnou a fundovanou. A že takové rady skutečně pro nás připraveny jsou, dokládá moje setkání s psychoterapeutkou, z níž cítím, že příslušnost k této profesi je jí dána přímo darem od Boha: Jarmila Pospíšilová.
Ivana Šimánková: Náhodné setkání?
A pak začne mluvit. Tichým, klidným hlasem. O tom, co ho baví víc než film. O tom, že už chce hlavně pomáhat, o tom, jak současné výzkumy ukazují, že voda vytváří malilinkaté krystaly, které se liší podle místa jejího nálezu, že dokáže při jejich tvorbě reagovat na slovo, dokonce i jen na myšlenku, nejkrásnější obrazce vytváří při slovech vděčnost a láska a že naše tělo je tvořeno mnoha procenty z vody, která i v nás takto reaguje a že tedy stav organizmu je hodně ovlivněn naším myšlením.
Jiří Tichota – Jan Krůta: Pan Spirituál
Jak Jiřík k muzice přišel? Docela nepohádkově a kostrbatou cestou. Tatínek pocházel z rodiny s muzikantskou tradicí a jeho pradědeček se jmenoval Antonín Liehmann a údajně prosadil, že táta Dvořák nechal syna Toníka dělat muziku, a ne jak původně předpokládal - řezníka. Můj prapradědeček byl ve Zlonicích kantorem a poznal, že Antonín Dvořák je velmi talentovaný houslista a skladatel.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (26)
Je docela zajímavé, že ačkoliv sociální prostředí obou mých rodičů bylo velmi různé, kultura na mne útočila už od útlého dětství z obou stran. Samozřejmě více ze strany maminčiny, zejména zásluhou dědy - kantora, který mě vedl i k aktivnímu provozování hudby, ale jak poznáte za chvíli, i na malé vísce se kultuře dařilo, že byste žasli. Takže si nyní dovolím zařadit něco z kulturního soudku.
Lenka Nováková: O dobrém pocitu a kde si ho koupit?
Asi každý z Vás má doma kus značkového oblečení, ve kterém se cítí dobře. I já ho mám. Ani bych nedokázala vysvětlit, jestli má nějaké specifické vlastnosti, kvůli kterým ho mám raději a nikdy jsem o tom tak nepřemýšlela. Až z knihy Setha Godina „Všichni marketéři jsou lháři“ jsem pochopila, že jsem si nevybrala jen kus šatstva, ale zaplatila jsem si především dobrý pocit, který ve mně to oblečení vyvolává.
Ondřej Suchý: Láďa Gerendáš bojuje - Zachraňte karlovarské letní kino!
O kdysi krásném letním kině v Karlových Varech jsem psal v Pozitivních novinách v roce 2007 v článku Lesk i stesk na Karlovarském festivalu. Tenkrát jsem na filmovém festivalu požádal svého kamaráda, Karlovaráka, hudebníka a herce Ladislava Gerendáše, jestli by se nešel se mnou podívat na kino, k němuž jsem měl a mám zvláštní vztah…
Helena Dohnalová: Zelení ježci
Možná někoho překvapí, že pěstování kaktusů má již tak dlouhou tradici, ale o rozvoj kaktusářství u nás se zasloužil ve dvacátých letech minulého století cestovatel, botanik a spisovatel Alberto Vojtěch Frič. Ten je pro své nepopiratelné zásluhy v oblasti botaniky ve světě dodnes uznáván, zatímco u nás pomalu upadá v zapomnění.
Naděžda Munzarová: Dopis Dantonovi
Dantone, nevím, zda před dvěma sty lety u vás existovalo slovo REVUE. Asi ano. My, cizinci jsme je od vás nedávno přejali. Asi se divíš proč, protože překlad toho slova je "přehlídka" a to existuje v každém jazyce. My to slovo v původním francouzském znění přejali proto, abychom odlišili jeho doslovný překlad od jiné podívané.
Marie Formáčková: Zita Kabátová - o divadle a filmu
„Herci, kteří získali Oscara, prý žijí v průměru o tři roky déle než ti, kdo byli na toto prestižní ocenění jen nominováni, ale nedostali ho. Takže já jsem ráda, že jsem nikdy na Oscara nebyla nominována a tudíž nemám stres z toho, že jsem ho nedostala. Nicméně souhlasím s tím, že když má člověk ve své práci úspěch, drží ho to při životě. Podle počtu mých let se tedy dá usuzovat, že jsem si úspěchu užila dost.“
Josef Krám: Drašar v Rychnově
Jméno Drašarovo nám bude sloužit jen jako záminka, abychom vstoupili do staré školy v Rychnově nad Kněžnou. Čtenář známého románu Terézy Novákové Drašar se nejspíš usměje, cože by měl tento pták bouřlivák společného s Rychnovem. Popravdě řekneme, že tu byl dvakrát, učil na hlavní rychnovské škole 1844-1845 a znovu 1848-1849. Pro nezasvěcené uveďme jeho pravé jméno: Josef Václav Justin Michl.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (49) Jean Gabin
Slavný francouzský herec Jean Gabin, známý mimo jiné ztělesněním postavy proslulého detektiva Maigreta, se nebránil komediálním rolím. Vzpomeňme si např. na film s Louisem de Funésem Tetovaný, anebo na kriminální komedii Svatý rok, v níž si zahrál falešného biskupa. Slavný francouzský herec Jean Gabin, známý mimo jiné ztělesněním postavy proslulého detektiva Maigreta, se nebránil komediálním rolím. Vzpomeňme si např. na film s Louisem de Funésem Tetovaný, anebo na kriminální komedii Svatý rok, v níž si zahrál falešného biskupa.
Michal Dlouhý: Četnická čest
Četníci mají se chovati vážně, slušně a zdvořile. Každým přehmatem, hrubostí a surovostí slovem i činem při služebních výkonech trpí újmu vážnost jednotlivce i celého sboru a ztěžuje se zakročení četníka. To platí zvláště tehdy, je-li četník při slavnostech, větších shromážděních apod., kdy každá nerozvážnost, osobitost anebo zbytečné obtěžování může přivoditi nepříjemné a nebezpečné výstupy.