Josef Krám: Za Božou Modrým ke koláři do rychnovských Chaloupek
Úvodem krátce ke slovu Chaloupky. Karel Poláček, rodák z Rychnova nad Kněžnou, v románu Vyprodáno o nich píše: Mimoděk zabloudil Jaroslav v čtvrt chudiny, která se nazývá Chaloupka. Jednopatrové dřevěné baráky se tisknou k opukové stráni; na každém dvoře je otep klestí a vítr tu nadouvá modré a pruhované prádlo.
Helena Procházková: Vzpomínky na Jindřicha Jindráka (2)
Jindra se nebál. Když některou houbu dobře neznal, prostudoval klíč, určil si ji a pak z nich vařil. Kupodivu se nikdy nespletl a my jsme se vždycky ráno probudili. Neznám lepší houbovou omáčku, než „Mechovkovou“. Když ji vařil už třetím rokem, nedalo mu to a houbu odnesl do mykologické poradny.
Jitka Dolejšová: Kultura na dosah ruky – Terakotová armáda
Zajímavý nápad měli organizátoři výstavy Terakotová armáda – umístili ji totiž do prostor pražského obchodního centra Eden. Samozřejmě, že vystavena byla jen malá část tohoto mauzolea, které patří k největším a nejbohatším na světě – rozloha mauzolea je 46 km čtverečních, a jenom terakotová armáda by zabrala plochu přibližně 5 fotbalových hřišť.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Bezzubá kuchařka
Jakmile opustíte po totální devastaci své ústní dutiny stomatologické pracoviště, nastane Vám údobí kašovité. Zatímco Vaši příbuzní budou před Vámi konzumovat tučné bůčky, křupavé husičky i vídeňské řízečky s vlašákem, netřeba Vám strádat. Nemusí Vás však čekat nevábně vyhlížející kašičky, ale gastronomické opusy, překonávající kouzla poživačných Gargantuy a Pantagruela. Nezbytná je jen Vaše nekonečná fantazie a mixér.
Vladimír Vondráček: Životní cesta (1/3)
Kanadská víza jsme získali na tři měsíce, americká dokonce na 10 let a přivezl nám je v Praze do bytu kurýr na Harleyi! Ubytování jsme měli zajištěné v Kanadě u příbuzných a na Havaji v hotelu, který také poskytoval slevy zaměstnancům kanadských aerolinií a jen mírně nepříznivější i jejich příbuzným.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (III.)
Nadepsal jsem tuto kapitolu a skoro mi začalo být líto, že píšu o Egyptě. Měl bych totiž ohromnou chuť, rozepsat se při této příležitosti o Staré Říši na Moravě — o té nevelké obci, kde pan Florian se svou početnou rodinou vydával nádherný knížky a žil svůj zvláštní život. Můj smysl pro povinnost však mi velí zůstat v Egyptě a Starou Říši na Moravě zahrnout případně do dvacátého století, ke kterému se, doufejme, taky jednou dopracujeme!
Jaroslav Volf: (Ne)všední pohledy Bohuslava Radimce
Nedávno skončená výstava fotografií Bohuslava Radimce v Českém Krumlově nesporně potěšila srdce i oči většiny návštěvníků, kteří nelitovali času příjemně tam stráveného. Sympatický ohlas výstavky přivedl mne k malé úvaze na téma tvorby Bohuslava Radimce, autora, který si zaslouží více než pouhých těchto pár vět.
Helena Lehečková – Jan Maruška: Profesorka českého jazyka nechce jít k čertu
Paní docentko, nedávno jste byla zvolena za členku Finské učené společnosti, což je pocta na akademické úrovni. Jak se stalo, že kantor, který učí slovanský jazyk, dosáhl takové pozice? Ve jmenovacím dopise je jako zdůvodnění uvedeno „in recognition of the outstanding contribution in your research work“. Zabývám se totiž už 30 let neurolingvistikou, která zkoumá vztah jazyka a mozku. Jazyky jsou svou stavbou velmi rozdílné, zatímco lidský mozek je stejný.
Karel Trinkewitz - výtvarník, básník a publicista
Galerie Ve Smečkách si vytkla za cíl postupně představit unikátní sbírku českých koláží nejznámějších domácích tvůrců. Vedle fotografií a koláží S. Fleischmannové, J.Ladocha a E.Brabence tu jsou až do začátku ledna 2007 ...
Jitka Dolejšová: Deset kamínků z Gargana…a něco navíc (8-9)
Monumentální hrad Castel de Monte je nejkrásnější necírkevní stavbou v celé Apulii. Tato „Koruna Apulie“ byla postavena ve 13. století jako lovecké sídlo pro císaře Fridricha II. Zbudování osmiúhlé stavby proběhlo podle přesných geometrických plánů. Osmibokou stavbu obklopuje osmiúhlé nádvoří, v osmi rozích je věnčena osmibokými věžemi, na každém patře má osm stejně velkých síní, výhled z horního patra je realizován osmi portály. Symbolika „magické osmičky“ nebyla dosud objasněna.
Martina Fialková: Chvála Smetany a Liszta v podání Jitky Čechové
Nedávno vyšlo další (již v pořadí páté) z řady smetanovských CD, které pro SUPRAPHON nahrává postupně klavíristka Jitka Čechová. Vynikající pianistka, která se Smetanovu dílu věnuje s velkým nadšením, úctou a zodpovědností systematicky již řadu let, znovu dokazuje, jak je tato hudba svěží i po 170 a více letech. Tak „mladé“ jsou totiž Smetanovy rané klavírní kompozice z dob studií na gymnáziu v Plzni či o pár let později, kdy se v Praze teprve začal systematicky vzdělávat ve skladatelském umění.
Ivo Fencl: O mírném vlivu filmu na autory Rychlých šípů
Spřízněnost kresleného seriálu a filmu je očividná. Známá... A jistě, disertace o tom napsali už mnozí, i včetně právníků. Taky věk komiksu a věk filmu je podobný. Hodně. Narodili se skoro stejně. A Rychlé šípy? Jak jsou na tom vzhledem k filmu ty? Mám teď pocit, že to víme všichni, ale přesto napíši aspoň krátký, pozitivní článek... Ovšemže, Rychlé šípy zdaleka nejsou tím typem komiksu, který "přímo křičí" po přetavení do animované grotesky.
Ondřej Suchý: Vzpomínka na zpívající princeznu
„Stáří je zlá, úskočná, nespravedlivá a krutá potvora a my s ní musíme bojovat ze všech našich sil,“ napsala před léty filmová a divadelní herečka Stella Májová. Tehdy už se ale podepisovala jako Stella Mraz a žila v kalifornském městě Fallbrooku, kam se provdala za přítele z mládí, Jaroslava-Jerryho Mráze.
Jiří Suchý - Jitka Vykopalová, Václav Židek: "Lampenfieber" s Jiřím Suchým (1/2)
Význam slova LAMPENFIEBER nemusím lidem znalých němčiny vysvětlovat – v překladu to znamená TRÉMA. Je zajímavé, že něco podobného je i ve švédštině – RAMPFEBER. Doslovně přeloženo „horečka z divadelních reflektorů a světel pódia“. Ale proč tím vlastně začínám náš rozhovor s panem Jiřím Suchým? Došel jsem totiž k závěru, že obě slova, jak v němčině, tak i ve švédštině, mají hluboké kořeny vzniku někde u divadla.