Ondřej Suchý: Proč se Jaroslav Marvan nezastal Vlasty Buriana

Předesílám, že následující řádky v žádném případě nechtějí snižovat velikost hereckého umění Jaroslava Marvana! Byl mimořádně skvělým českým hercem. A i když prý nesnášel označení komik, pro mnohé – a pro mě zvlášť – jím byl, dokonce jedním z nejlepších! Nejsem jistě sám, kdo s ním má na videu řadu filmových komedií. Dodnes se s potěšením k mnohým vracím, i proto, že je komikem mého dětství (Dovolená s Andělem, Haškovy povídky, Anděl na horách, Hudba z Marsu).

Ivan Kraus slaví sedmdesátiny! Gratulujeme!

To, že se Ivanův skutečný kmotr jmenoval František, byla ovšem náhoda. Náhoda byla i to, že v roce třicet devět platily zákony, které náhodou už dnes neplatí, ale tehdy se za ně platilo životem. Zákony proměnily Ivana v I-Ivana a jeho matka proměňovala obsílky z úřadů v popel, aby se v popel neproměnil Ivan.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (31) Helena Růžičková

Přestože byla o téměř 11 let starší, nabídla mi hned během prvního rozhovoru, který jsem s ní v šedesátých letech psal, tykání. Helena Růžičková byla živel, nezkrotný temperament, ale také srdce na dlani, plná pochopení pro smutky a problémy druhých. Ovšem běda tomu, kdo by jí něčím ublížil či urazil! Její slovník byl na takové okamžiky vždy nachystán a útlocitný svědek její slovní obrany a následného protiútoku by nad ním nejspíš omdlel.

Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (6)

Cestování letadlem jsme rychle vzdali. Vnucovala se možnost jet autobusem do Phnomphenu, (hl. město) přestoupit a z Phnomphenu pouhých 240 km dalším autobusem dolů na jih k moři. Vnucovala proto, že ji nabízel i náš hotel a tak jsme se spolehli na vnuknutí dobrých duchů a poslechli jsme jeho pokynů. Autobus byl velký, pohodlný, s klimatizací, s videem a se záchodem.

Egon Wiener: Hromový klín

Slyšel jsem kdysi na Českodubsku vyprávět příběh o hromovém klínu – kusu černého kamene s dírou uprostřed. Prastarém ohmataném nástroji, mocné zbrani našich dávných předků. Ten, o kterém chci vyprávět, se našel před několika staletími v Soběslavicích. Už tenkrát se po právu domnívali, že jde o pracovní nástroj – kamenný mlat, ale protože ho našli po veliké bouřce, říkalo se o něm též: spadl z nebe hrom do něj díru vyrazil.

Rudla Cainer: Žulový Stalin

Tragický příběh vynikajícího umělce, akademického sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu Stalinova pomníku na Letné, který se odehrával v pohnuté době tvrdého komunistického teroru padesátých let, je obsahem této knihy. Na pozadí skutečných událostí jsou v knize popsány skutečné osobnosti některých politiků a umělců.

Pavel Pávek: Kapustou za světový mír

Kuchtík vyhlíží téměř čistým oknem do slunného dne, který nijak nepřipomíná prognózy meteorologů vyhrožujících mrazem a vánicí. „V Číně metr sněhu, v Egyptě o něco méně. Jenom u muzea na Václaváku patnáct nad nulou a hned máme na krku globální oteplení,“ hodnotí pragmaticky situaci.

Podepsáno srdcem

Žofín, 7.prosince 2006. Do nasvíceného sálu vstupují členové Českého národního symfonického orchestru, jako poslední americký dirigent Paul Freeman. Žofínem zaznívají první tóny předehry Mozartovy opery Figarova svatba. Předvánoční čas naplňuje hudba, milá slova, umělecká díla a hlavně srdce.

Marta Urbanová: San Marino

Když jsme přijížděli autem do San Marina, řekla jsem manželovi, ať vyjede až nahoru. Ale on mé přání ignoroval a zajel dolů na parkoviště. V duchu jsem si představovala, jak se vyčerpáme, než zdoláme to převýšení a že bych se tvářila obzvlášť vlídně, to v žádném případě. Manžel k mému údivu nás nevedl ven z parkoviště, ale zamířil k výtahům.

Naděžda Munzarová: Pohlednice – Největší televizní studio na světě

Na východním konci francouzské Riviéry na ploše 192 ha jsou tři městečka: Condomine, Monaco a Monte Carlo. Princovství Monako je jedním z nejmenších a nejbohatších států. Vily jsou tu jako od cukráře a mrakodrapy jako od Corbussiéra. Chodníky dlážděné kachlemi se lesknou, diamanty za výlohami se třpytí, pláště řidičů autobusů oslňují svou bělostí a každou křižovatku zdobí policista v parádní uniformě. Jako by se tu natáčela opereta – napadne člověka, jakmile zjistí, že na každém rohu, v podzemních garážích, v podchodech, v četných výtazích i na schodištích z uličky do uličky jsou instalovány kamery.

Pavel Pávek: Potřebují běžkaři vlastně sníh?

Stovky vyhozených miliónů podle čelných představitelů strany a vlády prý zviditelní Českou republiku, přilákají návštěvníky. Podle normálně uvažujících lidí ale zase není tolik co zviditelňovat a potencionální návštěvníci si již místo peněženek kupují přenosné příruční trezory a do aut, která budou parkovat na všech třech parkovištích místo zabezpečovacích zařízení shání spolehlivější hady škrtiče.

Ivo Fencl: Složím písničku a život ukáže, říká Jan Vodňanský

Kde podle vás leží hranice černého humoru? * To je asi u každého autora jiné. Hranice leží tam, kam si je kdo posune nebo dobrovolně zúží... Třeba dvaadvacetiletí Voskovec a Werich psali dadaistickou Vest Pocket Revue (1927) jen ku obalení svého skeče Nepřípadný zpěv o hrobce, pak se však ukázalo, že ten obal je u jejich generačního publika mnohem úspěšnější a nekrofilní humor původní Hrobky ne zcela kompatibilní, a tak asi po desáté repríze Hrobku ze scénáře vyrubli.

Ivo Fencl: Komik Václav Trégl podle Ondřeje Suchého

Václav Trégl (1902–1979), oblíbený to český herec malých rolí, pocházel z Bělé pod Bezdězem, kde dnes taky leží. Na rodném patrovém domě má i pamětní desku z bronzu. Byl synem zedníka a díky dvouměsíčním uhelným prázdninám roku 1917 se už jako student vedral mezi ochotníky. Navštěvoval reálku v Mladé Boleslavi a v letech 1920–24 vystudoval konzervatoř. Tenkrát či těsně po škole oživil s hercem Vojtěchem Mertenem (1895–1945), který sám představoval dost nevkusně Kašpárka, roli přihlouplého policajta Šmidry.

Pavel Pávek: Když už pašík nebyl sele

Kuchtíka přepadá nezřízená chuť na nefalšovanou domácí zabíjačku, ne tu z obchodu, ale poctivě doma připravenou tak, jak vše má být a bývalo. Starosti se získáním surovin nemá, vepře vraždit nehodlá vše potřebné sežene u řezníka. Ale ne v žádném supermarketu kde mají vše, jak praví televizní reklama, stále čerstvé.

strana 1 / 264

Další strana »