Renata Šindelářová: Den poezie = Den Mága
Den poezie se stal již tradiční kulturní akcí, která oslavuje výročí narození romantického básníka Karla Hynka Máchy. Mácha se narodil 16. listopadu 1810 (zemřel 6.listopadu 1836) a přinesl naší poezii nový, moderní dech.
Čí je můj zub?
Řeknete si: „Ta ženská se zbláznila! No čí by byl? To ví přece každé malé dítě, že můj zub je můj zub, ne?!“ Malé dítě možná, nikoliv však moje zubní lékařka. Začalo to tak, že jsem se objednala na zubní s tím, že mám v puse zub, který chce ven.
Ivo Fencl: Odvrácená tvář šoubyznysu podle Pepy Nose
Po knížce Nejen zpěvník přišel známý písničkář Josef Nos (nar. 1949 v Šumperku) žijící v Kutné Hoře s další sbírkou úvah, vzpomínek, básní, povídek, písňových textů a vlastních ilustrací. Letos v létě vydalo tento mišmaš nakladatelství MAREK BELZA a uvedlo ho mottem: Budou se k tobě chovat co nejodporněji, co nejhnusněji a tím nejsprostším způsobem. Co očekávají? Že se k nim budeš chovat laskavě, uctivě a slušně. To tedy nevyznívá moc pozitivně, ale když jsem Nosovu knížku přečetl, pozitivní dojem jsem přesto získal a překvapivě nebyl iritován, anebo tedy rozhodně ne víc, než (třeba) při louskání „běžných“ textů zesnulého již Egona Bondyho...
Jan Drocár: Miroslav Ondříček - kameraman (2)
Po následném pečlivém prostudování úplné filmografie tohoto kameramana mi jistě dáte za pravdu, že je opravdovým mistrem ve svém oboru. "Patřím ke generaci filmových dělníků, kteří pro zdar filmu cokoliv oddřou a naplno si to prožijí."
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (15) Zita Kabátová
Poznali jsme se v době, kdy jsem měl každý týden ve Svobodném Slově kreslené vtipy s myší tématikou. Měla je ráda, a tak mne od počátku začala oslovovat Myšáčku. Dokonce se naučila kreslit myši podle těch mých! Paní Zita Kabátová – což se neví – byla totiž kdysi zručnou malířkou porcelánu! Chodila dokonce do kursů, kde se před válkou učilo na porcelán malovat.
Každý kraj má své slavné lidi
Prakticky každý ví, že František Kmoch se narodil v Zásmukách a že v Sázavě je narozen Jiří Voskovec, pobýval tam i jeho děd malíř Soběslav Hippolit Pinkas. O většině ostatních slavných rodáků či návštěvníků kraje okolo Uhlířských Janovic ...
Jan Řehounek: První český arcibiskup, který vyšel z lidu
Letos v dubnu uplynulo sedmdesát pět let od smrti prvního českého arcibiskupa bez šlechtického predikátu, který vyšel z lidu, Františka Kordače. Do své funkce byl jmenován před devadesáti lety – 16. září 1919. František Kordač se jako první z českých církevních představitelů otevřeně postavil za osobnost Jana Husa. Byl mimořádnou osobností, pevných morálních zásad, kvůli nimž byl donucen z arcibiskupského stolce odejít.
Jitka Dolejšová: Deset kamínků z Gargana…a něco navíc (6)
Monte Sant´ Angelo je nejchladnější a nejvýše situovanou obcí poloostrova Gargano. Leží ve výšce 796 m.n.m. Stejnojmenná hora (843 m.n.m.) je vápencová a skrývá dutiny a jeskyně. Na tomto místě se prý roku 493 zjevil biskupovi ze Siponta archanděl Michael. Ukazoval na jeskyni v hoře a tlumočil boží příkaz, aby se jeskyně proměnila v křesťanský chrám.
Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe
Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.
Miroslav Sígl: Lidské soužití (i soužení) s naší Vltavou
Tolikrát opěvovaná pro svou ozdobu v naší krajině, pro blahodárné zavlažovací účinky a životadárné působení v našem hospodářství, stejně tolikrát zatracovaná pro ničivou sílu, když se její tok vylije z břehů a zaplaví například kraj pod Řípem až k soutoku Labe pod Mělníkem a dál na Litoměřicko – taková je naše Vltava, Vltavěnka.
Josef Krám: Tajemný hrad v Karpatech na rychnovském zámku
Když jsme knížky odnášeli do auta, měli jsme špinavé ruce a kabáty. Ještě že jsem mohl být při tom a že město pomohlo k návratu skvostů na zámek. Ty knihy jsem společně s tehdejším správcem rychnovského zámku Vlastimilem Borůvkou odvážel městským autem z Národního muzea zpět do Rychnova. Když si na to nyní vzpomenu, tak si říkám, jaká to byla drzost, takovou hodnotu převážet Škodou 105.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (38)
A tady je na čase, abych zařadil několik dalších kapitolek, které bych pracovně nazval –střípky pracovní. Často nám sice bylo vtloukáno do hlavy, že práce je matka pokroku atd., přesto doufám, že tyto pracovní střípky nikoho od četby neodradí. Pro jistotu si ale hned na začátek dovolím s těmi střípky trochu zamíchat.
Zdeněk Wachfaitl: Den krásných aut na zámku Berchtold v Kunicích
V sobotu 27. 9. 2008 v dopoledních hodinách postupně přijíždělo z ondřejovského Posázavského klubu historických vozidel a z Veteran Car Clubu z Prahy do zámeckého parku v Kunicích na 80 veteránů – automobilů a 30 veteránů – motocyklů. Bylo zde možno vidět řadu unikátních automobilů zejména pak vozy Rolls&Royce, Jaguár, slavnou kunickou Bedelii a také celou plejádu vozů Aero, Tatra a Škoda.
Vladimír Kulíček: Já měla zlý té noci sen aneb Šla-li dceruška k vodě ven
Cesta do Sniny-Vihorlat trvala dlouho, rychlík byl spíše pomalík, a když jsme konečně v letním vedru dorazili k cíli, měli jsme především hlad a žízeň. V jediném místním podniku, který představovala knajpa asi páté kategorie, měli jen párek a rejžovník. Objednali jsme obojí – já párek, kolega rejžovník.