Proč jsme založili Mezinárodní společnost potomků Přemyslovců

16.srpna 2006 byl v Pozitivních novinách otištěn článek, informující o založení Mezinárodní společnosti potomků Přemyslovců. Nezasvěcený pozorovatel by z něho mohl snadno nabýt dojmu, že vzniklo cosi obřího, velevýznamného, co dlouho připravovala celá řada odborníků a za čím stojí velká organizace nadnárodního charakteru.

Přední sólisté Baletu Národního divadla úspěšně hostovali na Taiwanu

Na sklonku srpna se z letního hostování na Taiwanu vrátili přední sólisté Baletu Národního divadla Nikola Márová, Alexandre Katsapov a Michal Štípa. Vystupovali v hlavních rolích baletu Dáma s Kaméliemi na pozvání choreografa Allena Yu v hlavním městě Taipei i na dalších místech. Návštěvě umělců z ND věnovala velkou pozornost média i místní společenské kruhy.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (33)

Ihned po tom odsouzení kultu osobnosti to začalo na jaře mezi pražským studentstvem trochu vřít a začal se připravovat majáles. Po té, co jsme v roce 1955 poněkud nesměle bojkotovali spartakiádu, abychom si naklonili vrchnost, šli jsme poprvé v Praze do májového průvodu. Když pak na Václavském náměstí profesionální vyvolavači hesel zdravili Universitu Karlovu, odpovídali jsme připraveným „Dobře, že se nedožil, kdo tu školu založil!“

Luděk Kocourek: Francouzské nebe je nejen krásné, voní

Po třech dnech ve vápencích jižní Francie se nám zachtělo změny, Stříbrňák se rozhodl, že poletí na přelet do Sisteronu a s mapou v ruce se jde nesměle zeptat pilotů tandemůna cestu. “Co se nás bojíte, my vás nekousnem,” a mávli rukou za sebe: “Támhle poletíš na kopec toho hřebene, tam musíš vytočit minimálně 800 m nad konec, abys přeskočil údolí na další hřeben” a dál se radí nad mapou, kudy se dá letět.

Emanuel Šíp: Podzimní vláček

Přijměte mé pozvání na výlet vlakem. Není to banalita. Stále více ubývá lidí, kteří alespoň čas od času nastoupí do vlaku. Je to zdánlivě nepohodlné – místo startování auta v garáži u domu dojít či dojet na nádraží, přizpůsobit se jízdnímu řádu, omezit svou možnost volby... Na druhé straně toho, kdo to po dlouhé době, či možná poprvé zkusí, potká úplně jiný svět.

Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (3)

Byli jsme se podívat i na Krimmlerské vodopády. Na můj vkus tam bylo moc lidí, ale ta padající voda, co hučí a vypadá, jako když se vaří, je úchvatná. Vyfotil jsem i nádhernou duhu. Jenže fotit obrovské vodopády, to taky není jen tak. Hned jsem měl na objektivu drobounké kapky. Ale moje paní mne osušila svým tričkem – a zase bylo dobře.

Ondřej Suchý: Kdo byla a kam zmizela Karen Ostrá

Moje žena o mně říká, že jsem mravenec. Nebráním se tomu označení. Opravdu dokážu za něčím jít s urputností mravence celá léta, navzdory tomu, že se výsledek většinou opakuje: rovná se nule. Nechám na čas celou záležitost takříkajíc „u ledu“, ale pak se znovu pustím do přerušeného pátrání.

MUDr. Pavel Špatenka - Jarmila Moosová: Stačí se otevřít …

Jiné setkání ve mně vzbudilo zvědavost: Ráda bych bývala věděla, jaký asi je člověk, který dokáže s nadhledem moderovat celovečerní koncert. A že mě k tomu všemu nad jiné zajímá hudba a psychologie, není divu ...

Michal Dlouhý: Náhoda v pátrací službě

Vrchní strážmistr František Somerauer z Pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Mostě v Čechách začal vyprávět případ, který řešila jejich pátračka v docela nedávné době. Na mostecku je zcela běžné, že havíři jdoucí ze šichty domů si nosí v batozích na zádech takzvané "domáky". Jedná se o špalík odpadového dřeva z výztuh na podpal. Jeden ze strážmistrů četnické stanice v Mostě při listopadové noční obchůzce spatřil v hloučku jdoucích havířů muže s nezvykle naditým batohem, a proto se ho rozhodl zkontrolovat.

Ivan Rössler: Hm, hm, ach ty jsi úžasná...

2. září 2009 to bude bez jednoho roku dvacet let, kdy do hudebního nebe odešel skladatel, kterého jsem měl obzvlášť rád. Sedával, nenápadný a tichý, v jedné z mnoha malinkých kanceláří nakladatelství Panton. Rád jsem si s ním povída,l a tak jsem jednoho dne pár jeho vzpomínek zachytil. Byl to autor mnoha úžasných písniček a jedna z nich měla prazvláštní osud, ale nepředbíhejme.

Mojmír Soukup: Lze zachránit Mrtvé moře?

Mrtvé moře umírá. Zní to jako paradox, neboť je od pradávna mrtvé a života je v něm celkem nepatrně. Víc než života je v něm solí a to přibližně devětkrát víc než v ostatních mořích. Co se tedy děje? Proč je Mrtvé moře tak slané a proč se nám po desítky let ztrácí před očima? Geograficky vzato toto moře není mořem, ale jezerem. Zůstane však jezerem či mořem nadále, když se jeho plocha tak rapidně zmenšuje?

Josef Krám: Za šlápotami do Varnsdorfu

Všecko začalo tím, že 1. srpna 1974, tedy v období tuhé normalizace a roce i měsíci 6. výročí Srpna, vyšla v okresních novinách Jiskra Rychnovska kresba zahradníka, jemuž někdo pošlapal zahrádku a on to komentuje slovy „Kterýpak zvíře?“ Podepsáno šifrou JP. Byl to tehdy malér non plus ultra – stačilo tuto kresbu pootočit vlevo o 90 stupňů a hned bylo jasno: Tou zahrádkou byla Československá republika a ony šlápoty udělaly okupační armády Varšavské smlouvy.

Zdenek Reimann - Galina Pontusová: Pověsti a příběhy staré Prahy

Příběhy a pověsti o strašidlech patří neodmyslitelně ke koloritu a poezii Prahy, hlavního města České republiky. Vycházejí z významných událostí minulosti a dotkly se myslí a srdcí mnoha Pražanů. Nový turistický průvodce Pověsti a příběhy staré Prahy ruské autorky Galiny Puntusové nabízí soubor pověstí, historek, lidových skazek a mnohdy skandálního vyprávění o oblíbených pražských strašidlech. Kniha může sloužit jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, jako zdroj námětů k výletům, jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích zajímavějších a zábavnějších poloh.

Jan Řehounek: Okupace letiště Boží dar v Milovicích

Postupně přijížděly na obsazené letiště další jednotky včetně pozemních sledů k zabezpečení přijetí letounů. Pak začaly přistávat letouny MIG-21, vyzbrojené raketami na podvěsech. Zhruba padesát až šedesát letadel – celý letecký pluk. Vojáci obsadili stojánky a na druhé straně ranveje vybudovali rozsáhlý stanový tábor.