Miroslav Sígl: Lovci mamutů Eduarda Štorcha stále přitažliví
V příštím roce uplyne 130 let od narození našeho učitele, archeologa a spisovatele Eduarda Štorcha (1878 – 1956), který téměř čtvrtstoletí svého života strávil v Lobči na Mělnicku ve svém domku, pořízeném zde spolu s manželkou, pocházející z nedalekých Libovic. Ale už dávno předtím sem zajížděl, neboť zde objevil neolitické sídliště a velké množství nálezů, přičemž do záchranných prací zapojoval i své žáky. Ti hořeli touhou po poznání a objevování.
Josef Krám: Mozartův hrob, na který "se nechodí"
Našinec hledá zajímavosti všude, ale nenavštíví zapomenutý hřbitov Sankt-Marxer-Friedhof v odlehlé části Vídně tam, kde v těsné blízkosti - doslova - duní dálnice ve směru na jih Evropy. Na tomto hřbitově je přece ve společném hrobě pochován i Wolfgang Amadeus Mozart, největší skladatel všech dob a autor opery oper Don Giovanni, jež měla světovou premiéru u nás v Praze.
Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (8)
Branou jsme projeli bez potíží. Byla rozestavěná a dosud neuzavřená. Obyvatelé Pelhřímě ohrazovali osadu hradbou z kamenů, jimiž mínili zpevnit val pod kůly palisády, aby před ním mohli prohloubit příkop a časem ho napustit vodou z říčky, jež tu protékala a říkalo se jí Bělava. Strážný na věži mě poznal a zamával mi. Osada byla nyní jako vymetená, každý utekl před prudkým deštěm a tak nás nikdo neokukoval, jak se obvykle stávalo, když se objevil nový příchozí.
Olga Wister: Čím jsem se provinila...?
Náhle však kolona zastavila, asi pro zácpu v křižovatce, a z jednoho džípu vyběhl oficír, který se přihnal k mé nic netušící osobě a jal se mne doslova táhnout k autu. Vše proběhlo velmi rychle. Ale v tom okamžiku však se vedle mne objevil mladý muž, který skutečně ostře zakročil, postavil se nekompromisně tomuto poručíkovi do cesty a hnal ho zpět k jeho vozu...
Josef Krám: Václav Hanka objevně
Teze o Václavu Hankovi jako tvůrci Rukopisu královédvorského je velmi nepravděpodobná, nadále neudržitelná, a po skutečném autorovi RK bude tedy třeba i nadále pátrat. To jsou poslední slova rozsáhlé studie Lubomíra Sršně „Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky“, která vyšla letos ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada A – Historie v číslech 1 až 4.
PhDr. Jaroslav Císař: GRAND BIBLIO – časopis o knihách ze všech stran
Na konci února letošního roku vyšel poprvé zbrusu nový časopis o knihovnách, knihách a knižní kultuře. Dostal název GRAND BIBLIO s podtitulem Časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. Je novým titulem vydavatelství GRAND PRINC, největšího vydavatelství bezplatných časopisů v ČR s vlastní distribuční sítí.
Luděk Ťopka: Pruhovaný uprchlík
Pomalu odložím ruksak a dalekohled na klády, opatrně se zvednu, obejdu skládku dříví a blížím se k plotu. Najednou se tráva rozhrne a na cestě stojí malý černožlutý markazínek, tak dva týdny starý. Spatřil mne a utíkal podél plotu dolů po cestě. Došlo mi, že bachyně nemůže být vně obory a že ten malý bez mámy uhyne, nebo padne za oběť nějakému predátorovi.
Josef Krám: Bourá se "rodný" domek Kocourkovských učitelů
V této teď už zchátralé chaloupce v soukromém držení, která nebyla chráněnou kulturní památkou, v místní rázovité části Láň na jaře 1914 gymnazisté, bydlící zde u Čermáků na privátě – nazývali ho katovna v pustém lese, parodovali tehdy populární učitelská pěvecká tělesa. Už za tři týdny secvičování podnikalo dvanáctičlenné studentské pěvecké sdružení tournées po okolních vesnicích.
Tomáš Zářecký: Žádnej soused, dobrej soused
Není nadto, když vás o víkendu vzbudí hádka od sousedů a hlasité práskání dveřmi. Můžete je proklínat sebevíc, ale nic nezměníte na tom, že bydlet v paneláku, kde vás jen tenká stěna dělí od spousty dalších lidí, je občas sázkou do loterie. Někdy to je křik, jindy vrtačka a ve chvíli, kdy toužíte po klidu nejvíce, přijde na řadu capart bez hudebního sluchu trénující na housle či klavír.
Lenka Nováková: Nevyhnutelnost boření aneb o kreativitě dospělých
Když jsem byla malá, jedna z mých nejoblíbenějších hraček byly obyčejné dřevěné kostky polepené papírem s částmi obrázků. Měly sloužit jako jednoduché puzzle, ale mě bez ohledu na jejich původní účel mnohem víc zajímala stavba komínů a pyramid. Později jsem jako velkou svátost opatrovala červenobílou stavebnici, která trochu připomínala dnešní lego.
Jan Řehounek: Nejkrásnější prázdniny
Tehdy, na konci padesátých let, byla na českém venkově v plném proudu kolektivizace. Když těsně po Novém roce přišli za mým dědou agitátoři z národního výboru, kteří s sebou vzali souseda Štefana – sedláka, který už podepsal, strašně se rozčílil. „Ne a ne! Do žádnýho kolchozu mě nedostanete!
Egon Wiener: Milan Novák, Pražská ulice a Hawaj
Psal mi přítel ze Spojených států, co nebyl doma v Liberci čtyřicet let, že čte mé knížky a vzpomíná na Pražskou ulici. Shodou okolností právě v ní jsem ho viděl naposled. Píše mi na internet, jak jinak v současné době, že jsme si oba dva nezávisle na sobě koupili kola v Pražské ulici u pana Nývlta. Milanův dědeček pracoval ve Vkusu. To bylo výrobní družstvo, kde se tak dobře šilo. Píše mi z Hawaje, jak „chodí“ Pražskou, a jak vzpomíná na kdysi rušnou libereckou ulici a na lidi, jako byl můj táta, kteří tam prodávali, a já vzpomínám s ním. Zavzpomínejte si s námi.
Sloupky Jiřího Menzela (36)
Ve chvílích, kdy jsem psal tyto řádky, zbývalo pár hodin do konce roku. Navzdory silvestrovskému veselí se člověk nemohl zbavit blbé nálady. Prezident je zhnusený a my občané jsme bez iluzí. Politika se proměnila v handrkování, slovní šarvátky, osobní útoky, pavlačové hašteření. Co se nám to stalo, komu se to podařilo optimismus a naděje listopadových dní proměnit v blbou náladu?
Nemoc je jen špatná písnička
Tvrzení, že „každý zvuk je hudba“ ocení a docení jen ten, kdo se promeditoval a možná i protrpěl ke zjištění, že ucho slyší vždy jen v dokonalých intervalech (tzv. hudba sfér), ale mozek současníka ty dokonalé frekvence „překládá“ ...