Zdeněk Wachfaitl: Kunice – krajinná záležitost
Vykácet les a zanořit potok pod zem je totiž tak snadné – ale samotný les i potok v krajině jsou mnohem cennější i v případě nepůvodních rostlinných druhů. Proto dále doufám, že vše, co se zde významně v posledních letech zlepšilo a udělalo pro rozvoj obce, bude díky zastupitelstvu obce pokračovat ve všem kladném vůči přírodním záležitostem zde zmíněným.
Ondřej Tichota: Trpěl jsem lupénkou, teď mám klid
Pocházím z Mělníka, jehož ulicemi se od svých 11 let procházím s nevyléčitelnou nemocí kůže. Na projevy lupénky zabíraly účinně jen pobyty u moře a léčba v denním sanatoriu v Praze-Čimicích. Z mastí užívaných doma dokázaly proti neustále se rozrůstajícím suchým červeným flekům zabírat jen hormonální masti, ovšem s krátkodobým účinkem.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (25) Pyramida mayského krále
Na jaře roku 2006 musel archeolog Escobedo požádat guatemalskou vládu o vojenské hlídky. Escobedo vedl vědecký tým, který prováděl vykopávky ve zříceninách starého mayského města El Peru Waka a jejich výzkum stále častěji narušovali guecheros, vykradači předkolumbovských staveb. V noci 4. května si Escobedo pozdě večer nalil ještě trochu vlažného čaje a prohlížel si maličký reliéf z perleti a nefritu, který zřejmě představoval opičí obličej. Musel detailně propracovanou miniaturu dávného indiánského umělce obdivovat. Pocházela z asi dvacetimetrové pyramidy, kterou se Escobedův tým snažil vyrvat z obětí pralesních stromů a lián.
František Mendlík: Svérázný výklad teorie relativity
Je měsíc únor. Pro vinaře Vaška Bouchala doba vegetačního klidu. Výpravčí a majitel dvou vinohradů jezdí na kondiční rehabilitace do Luhačovic zásadně ve druhém měsíci v roce. Vždy po dvou letech se spojí s kamarádem, výpravčím Frantou Randákem. Tihle spolužáci pak pravidelně tráví čtrnáct dnů pospolu. Jejich pokoj má zvláštní účel. Skrývá se v něm propagační oddělení vinařského zasilatelství.
Iveta Kollertová: Západ slunce / Knihomolka / Nedělní zamyšlení
Obracím v rukou listy knížky z dětství. Hanzelka se Zikmundem mne zavedou do Afriky a vypráví mi o zemi, kde je slunce nad obzorem jako přilepené. Představivost se rozvíjí jak poupě růže za úsvitu. Mlčky šustí list za listem a vzpomínky na dobu, kdy byla maminčina knihovna tajuplnou skříní plnou neznámého, se vrací.
Anežkin odkaz spája
Anežka Česká Přemyslovna, ktorú si 2. marca pripomína celý katolícky svet ako veľkú sväticu, mala vplyv aj na Slovensko. Za svätú bola vyhlásená totiž 12. novembra 1989, teda len päť dní pred koncom komunistickej bezbožnej vlády v Česko-Slovensku. V chráme svätého Petra v Ríme bolo vtedy množstvo veriacich Slovákov, ktorí povstali proti komunistom už 25. marca 1988 na sviečkovej demonštrácii na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave.
Libuše Čiháková: Jak jsem ucpala tobogan ...
Když si připomenu dovolenou na ostrově Tenerife, první, co mi naskočí, je akvapark s obrovským toboganem a já v něm. V tu dobu jsem díky poblázněným hormonům přibrala patnáct kilo, které jsem si, na rozdíl od mého okolí, nijak zvlášť neuvědomovala. Když jsem se tehdy spolu s vnukem řadila do fronty mezi omladinu, nemohla jsem si nevšimnout rozruchu, který jsem vzbudila.
Ondřej Suchý - Václav Židek: Neraď, nebyl jsi v Rusku a není ti šedesát!
Byla sobota, pozdní slunné odpoledne, psal se 10. květen 2003, a já seděl po dobré večeři a ještě lepším vychlazeném pivečku v muzeu zábavy Jaképak bylo pro mne milé překvapení, když mi byl pan Ondřej Suchý totiž velmi obdivuje ruské cirkusové klauny a z nich především Olega Popova; kdysi před lety si přečetl v novinách článek, že jeden Čech, žijící trvale v Německu, tvoří sochy tohoto slavného ruského klauna a že kopie těchto sošek jsou velmi prodávané.
Čím škodí HOAX
Jestliže se HOAX přeposílá výše uvedeným způsobem, dává se k dispozici obrovský seznam e-mailových adres náhodným příjemcům. Kvůli lavinovitému šíření zprávy nemůžete vědět, komu v dalších úrovních bude e-mail doručen. Seznam adres je rájem pro spamery, kteří pak mohou na získané adresy posílat nevyžádané e-maily.
Pavel Pávek: Jak syrečky rum přežily
Kuchtíkovi dochází, že to vše souvisí se vzdalujícím se mládím a vzpomínky že nenahradí bagety, hamburgery, pizzy a podobné zhůvěřilosti. Dochází mu zároveň, jak mizí z potravinářských podejen pochutiny kdysi tak typické a pokud náhodou nemizí, probíhají div ne války o zachování názvů.
Jitka Dolejšová: Vánoční zvyky (1)
Vánoce patřily odedávna k nejkrásnějším svátkům v roce. Nejen v každé zemi, kde se slavily a slaví, ale i v jejích jednotlivých oblastech nabyly jedinečné a neopakovatelné podoby, kterou jim vtiskl rozdílný způsob života místních obyvatel. Předznamenává je pozdní podzim. Úroda z polí je sklizena, dny se krátí a jsou nevlídné, noci nekonečné. Příroda tichne a usíná. Končí svatby, posvícení.
Pavel Landa: Neštěstí, totiž Apríl
Na 1. dubna nepředepisuje Římský misál nějakou mimořádnou mši. Svátek má Hugo, ve 12. století biskup v Grenoblu, později prohlášený za svatého, který se žádnými humornými kousky neproslavil. Pravoslavní jsou v období Velkého Půstu, takže rovněž nic veselého. Jediná stopa vede do Francie; tam do roku 1582 slavívali příchod Nového roku od 25. března až do 1. dubna, kdy rozpustilé taškařice vrcholily. Teprve za Karla IX., který zavedl Gregoriánský kalendář, se začátek roku přesunul na 1. leden, jenomže zvyk se z moci úřední tak snadno nepřestěhuje, a příjemný zvyk už vůbec ne, a tak milý svátek bláznivých legrací na 1. dubnu zůstal. Rozšířil se takřka po celé Evropě, působením kolonizátorů i do zámoří (April Fool´s Day).
Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (7)
Z Jiráska se nedá vycucat žádný apel k davovým vášním, nýbrž chvála národní tuhosti a spolehlivé víry. Jiráskovi lidé se vyznamenávají - budiž mi dovoleno to všední slovo - pozoruhodnou slušností; není na nich pranic dobrodružného, dravého, bezohledně se hrnoucího cestou necestou, Jiráskovo srdce není při fanaticích, křiklounech a ctižádostivých kořistnících, nýbrž na straně vzdělaných, osvícených, právomilných, osobně skromných a laskavých vlastenců.
Milan Dubský: Člověčí krásu kupovati
Ohlédnu se často za krásnou ženou se zářivým úsměvem, bílým chrupem, souměrnou postavou, svádivými a krásně vytvarovanými nohami, které sebevědomě nesou vztyčenou hlavu, a poprsím, jehož nositelka by na ně měla mít zbrojní pas. Ale líbí se mi i ostatní ženy. Protože každá žena je svým způsobem krásná.