Olga Szymanská: Adolf Chwala
Adolf Chwala (1836–1900) patřil ke generaci umělců studujících na pražské Akademii výtvarných umění v padesátých letech devatenáctého století u prof. Maxmiliána Haushofera. Pravděpodobně mezi léty 1863–1864 přesídlil mladík do Vídně, kde pokračoval v malířské kariéře. Jako mnozí jiní umělci před ním i po něm, zvolil si i A. Chwala v rámci tehdejší monarchie Vídeň za své město.
Dobromila Lebrová: Gottfried Wilhelm Leibniz, německý matematik a filozof – 295. výročí úmrtí
Těžko omezit všechny činnosti, které tento německý génius konal, pouze na oblast filozofie a matematiky. Dalo by se říci, že Leibniz patřil ke zbytku posledních polyhistorů, tj. těch, kteří obsáhli všechno ve své době dostupné vědění. Přispěl k vývoji fyziky, zkonstruoval předchůdce počítacího stroje. Byl logikem a závěry jeho bádání ovlivnily i další přírodní vědy – biologii a lékařství, psychologii. Zabýval se historií, ale nikoliv pouze evropskou, ale i čínskou, ale i paleontologií. Položil základy ke knihovnictví. Přispěl k rozvoji jazykovědy. Pracoval jako diplomat, právník, věnoval se politice i etice.
Jana Očenášová: O Daně Rezkové a její tapisérii Sv. Anežka Česká
Dana Rezková je autorka působivých tapisérií. Textilní gobelíny vytváří technikou útkového rypsu, vyvazováním uzlů a různou kombinovanou technikou. Pracuje s vlnou, konopím, sisalem a dalším materiálem. Žije v Liberci. Jako námět si v roce 1989, ještě před sametovou revolucí, vybrala sv. Anežku Českou. „Říkala jsem si, že má říct něco naší zemi. Sv. Anežka je jednou z nejušlechtilejších postav našeho národa, celý svůj život zasvětila trpícím bližním.
Miroslav Sígl: O jednom Sokolu tělem i duší
Abych připomněl ještě slova prezidenta Edvarda Beneše, která pronesl na jedné z poválečných přehlídek čs. legií v osvobozené vlasti: „Buďte nositeli Masarykových humanitních tradic a živým svědomím národa!“ Jsou povzbuzením i pro současné nositele legionářských a sokolských tradic v naší zemi, kteří jsou zapojeni do příprav významných sokolských událostí v příštím roce.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (16) Frunze (Frunzik) Mkrtčjan Mher
Jeho popularita přesáhla nejen hranice Arménie, ale celého někdejšího Sovětského svazu – byl oblíbený například také v Indii. Jmenoval se Frunze Mkrtčjan, kterému se familiérně říkalo Frunzik. I já mu tak mohl říkat. Osobně jsem se s ním poznal v Jerevanu, v roce 1979. Byl uznávaným hercem i dramatických rolí, mě ovšem zajímal jako komik. Když jsem o něm později psal, charakterizoval jsem ho jako „komika se smutnýma očima“ anebo jako „Friga z Jerevanu“ – výraz jeho tváře mi totiž připomínal hvězdu amerických filmových grotesek Frigo Bustera Keatona.
Jiří Stanislav: Opustil nás plk. Ing. Jan Horal
Plk. Ing. Jan Horal byl mezi válečnými veterány znám svou obrovskou podporou těm, kteří obětovali pro svou vlast to nejcennější, zdraví, svobodu i životy. Pocházel z rodiny legionáře a lékaře a jak říkal, doma měl velice tvrdý režim, proto byl zvyklý na disciplínu. Jako dítě chodil do Sokola a ve třinácti letech přešel do Masarykovy letecké ligy. Po okupaci Československa utekl jižní cestou do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie a poté nastoupil do tvořící se čs. zahraniční jednotky ve Francii. Prošel se západními spojenci zpět až do osvobozené vlasti, ač byl v průběhu války těžce zraněn.
Olga Szymanská: Praha a její dcery
Přiblížit pražské dějiny prostřednictvím jejích obyvatelek je cílem výstavního projektu Muzea hlavního města Prahy. Bonusem k němu jsou na veřejném webu Městské knihovny v Praze zajímavé tituly ženské literatury minulého a předminulého století.
Dobromila Lebrová: Karel Jaromír Erben – 200. výročí narození
Když se dnes vysloví jméno Karla Jaromíra Erbena, znamená to pro hodně lidí pouze jeho nejslavnější sbírku básní „Kytice“, popřípadě některou z jejích parafrází nebo novodobou úpravu. Ale málokdo si dokáže představit, kolik práce Erben udělal v době národního obrození, kolik za ním zůstalo vědeckých pokladů…
Fanklub Pašáků
Dát (si) PAŠÁKA znamená: 1/ být pochválen někým jiným - forma: říci našemu obdivovanému do očí: "JSI PAŠÁK!" a poplácat ho osobně po rameni, nebo PAŠÁKOVAT telefonicky na dálku slovy: "DEJ SI PAŠÁKA!" 2/ pochválit sám sebe - forma: poplácat se po rameni a říct si obdivným tónem: "TO JSEM ALE PAŠÁK!"
Jan Jurek: Babička
Občas si na to rád vzpomene, jaké to bylo tenkrát, kdy ještě nebyl dospělý, kdy ještě spoustu věcí nemusel, a těch, co musel, bylo méně než těch, které ve skutečnosti mohl. Například jezdit na kole, nebo hrát fotbal, nebo jen být a smát se a dělat si psinu ze všeho a ze všech, protože zkrátka jako kluk na to měl nárok. Byl to jeho svět, vcelku jednoduchý, srozumitelný, radostný a jen tu a tam smutný, třeba když mu umřela babička. Rok co rok k ní jezdil na prázdniny a pak se najednou stalo, že babička nebyla a on se musel nějak vyrovnat s tím, že už ji nikdy neuvidí.
Ivan Kraus: Podpis
"Právě jsem podepsal petici Zrušme komunisty", hlásil mi hrdě v telefonu Nývlt. Zeptal jsem se, co ho k tomu vedlo. "Je to petice, kterou podepíše každý slušný člověk, kterému leží na srdci osud naší země, osud našich dětí a dětí našich dětí…" pravil hlubokým hlasem. Když jsem na jeho sdělení nereagoval, vyzval mne, abych také dokument podepsal.
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., v nominaci na Cenu Český patriot 2011
Cena Český patriot je udělována od roku 2008 za významný přínos v oblasti podpory národní hrdosti a zachování historie České republiky. Cílem je ocenit občany, kteří se podílejí na zachování hodnot společnosti, péči o historii národa a výchově k vlastenectví.
Pozitivní rekordy nejen z Pelhřimova
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů ČR představil na slavnostní konferenci v Praze v Břevnovském klášteře, což je místo nejstarší zmínky o výrobě chleba na území Prahy, největší bochník chleba, jaký kdy byl u nás upečen. Má průměr 69 cm, váží přesně 18 000 gramů (v okamžiku vyjmutí z pece měl o 10 deka víc) a šikovní pekaři z pelhřimovské Adélky (mimochodem ti, kteří den co den pečou Chléb roku 2011) ho pekli celé 4 hodiny.