Nedělní chvilky s poezií .... Marie Urbanová
„Narodila jsem se v roce 1952 v Brně – Bystrci, kde doposud žiji. První pokusy o poezii byly již na základní škole, velice kostrbaté. Ruku mi, v té době, vedla (mimo jiných) má učitelka kreslení Ivana Kalábová – dnes Ivana Barazi, skvělá malířka. Psala jsem ještě chvíli na učilišti, kde jsem se zúčastnila soutěže Marušky Kudeříkové ve Strážnici.
Josef Zeman: Galerie kraslic – Libotenice
O obrovské síle tradice svědčí, že dnes, po 900 letech, se technika výzdoby kraslic na černém základě stále na Jižní Moravě používá. Děvčata obdarovávají mládence malovanými vajíčky za to, že je přišli vyšlehat pomlázkou spletenou z čerstvě nařezaného vrbového proutí. Míza z jarních proutků přechází na děvčata, aby jim dodala ohebnosti a svěží krásy po celý rok. Pomlázka je odvozena od slova pomlazení. Mládenci pak dostávají za vyšlehání malované vajíčka, to nejkrásnější od své milé.
Nedělní chvilky s poezií .... sonet
Je tomu měsíc, co pojal jsem nápad bláhový, usneslť jsem se, že bych některou z těchto chvilek s poezií pojal odlišně než doposud. Nikoli coby prezentaci jediného autora, ale coby současný pohled na některou z klasických básnických forem v podání autorů rozličných, ať již v Pozitivkách publikovali či nikoli. Po ledva krátkém zamyšlení jsem jako první téma zvolil sonet, i vyzval jsem autory s tím, že je venkoncem jedno, rozhodne-li se ten který pro sonet italský či anglický, ba poeta sám venkoncem ani nemusí vědět, zda napsal sonet petrarkovský, martovský, alžbětinský, peletiérský, verlainovský račí („sonet a rebours“) baudelairovský sonet polární... a jak se všechny nazývají.
Egon Wiener: Telegram | Pocta maršálu rusky psané literatury Issaku Babelovi | Kolo
Před 161 lety byl poslán první telegram. A přesně 9. 3. 2010 Česká pošta s doručováním telegramů skončila. Co nám po těchto „sms“ minulého století zbylo? Pár ozdobných blanketů ke svatbě, pár kondolencí na formuláři s černým rámečkem, pár zastrčených telegramů, které kdysi tak spěchaly, že šly telegraficky a ne normální poštou.
Jaromír Matoušek: Sedm milionů na podporu umělecké tvorby
„Národní divadlo v Praze je jedním z pilířů české kultury. Jsem proto potěšena, že holding SYNOT TIP může být mecenášem této prestižní instituce. Kulturní dědictví českého národa má obrovský význam a je společnou povinností nás všech uchovávat tento odkaz příštím generacím. Nesmírně si vážím úsilí všech, kteří se tomuto náročnému poslání věnují a přispívají tak ke stálému obohacování kulturního rozvoje naší země,“ doplnila Kateřina Luisa Paděra Daňhelová, generální ředitelka holdingu SYNOT.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (5)
Když jsem se v prosinci 1967 setkal s Martinem Fričem, dokončoval právě svůj — jak sám říkal — v pořadí už 86. film. Jmenoval se Nejlepší ženská mého života. Tenkrát jsem si zjistil, že počtem filmů je Martin Frič mezi režiséry ojedinělý případ. „To víte, že bych to chtěl dotáhnout na stovku,“ říkal mi s úsměvem. Bohužel, zůstalo jen u přání. Za devět měsíců nato Martin Frič zemřel... Kolik plánů zůstalo jen vyřčených? A kolik asi nevyřčených?
Olga Szymanská: Legendy magické Prahy v Laterně magice
„…Mým záměrem je vyznat se z lásky k místu, kde žiji, k městu, které má velikou magii pro každého, kdo je ochoten ji vnímat. Legendy magické Prahy stojí na principech Laterny magiky, jsou tu ale použity i prvky černého divadla, zvláštností je pět postav, které jsou dílem v černém a dílem ve zlatém, a vystupují tak, že někdy vidět jsou a někdy ne, je to zase trochu jiná forma černého divadla.“ (Jiří Srnec).
Nedělní chvilky s poezií .... Anna Bohuslavová
Anna Bohuslavová píše poezii i prózu, tiskem publikovala sbírku V polibcích zrcadel a texty ve sborníku Stavitelé chrámu poezie a Průvodce po Malostranských hřbitovech, mimo to fotografuje, kreslí a lepí koláže. Má ráda tmu brzo ráno než se rozední, nesnese televizi, zápach vaření a dlouhé vyspávání, neb "snít se má s otevřenýma očima" a je závislá na pěší chůzi. S dennodenním docházením tudíž nemá problém, neb narozdíl od Austrálie, kde nějaký čas žila, je pro ni v Praze všude blízko...
Jitka Dolejšová: Podejme ruku aneb Nikdo není daleko
Na začátku byl sólový nápad. Následovalo sborové nadšení, ochota a souhlas. Sbormistři dodali správné tempo a věci se daly do pohybu… Výsledkem je akce nanejvýš prospěšná - benefiční koncert pro Japonsko s názvem PODEJME RUKU.
Jitka Vykopalová: Richard Haan získal uměleckou cenu Thálie
Pozitivní noviny upřímně gratulují všem oceněným umělcům ve všech kategoriích umělecké ceny Thálie za rok 2010. Obzvláště nás těší, že cenu Thálie v oboru opery v mužské kategorii získal Richard Haan, který má blízké přátele v řadách autorů a čtenářů Pozitivních novin.
Olga Szymanská: Idol z ticha
Od počátku osmdesátých let zaujímal Plieštik ve své sochařské generaci zvláštní postavení: svoje úsilí rozvíjel v rámci klasického konceptu a u vědomí kontinuity s domácí a evropskou tradicí. Ze svých souputníků dovedl nejdále polohu tzv. čistého sochařství, v němž navázal na linii českého moderního umění.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (56)
Rozhlas má pro mne jako meteorologa ale také svou druhou stranu. Díky své profesi s ním spolupracuji už od roku 1959, kdy vysílal mé první předpovědi počasí ve svých pravidelných zpravodajských relacích, tehdy samozřejmě pod pseudonymem – meteorologický ústav. Své inkognito ztratili meteorologové a s nimi i já nejprve v Čs. televizi v šedesátých letech a teprve asi o 15 let později v Čs. rozhlase.
Olga Szymanská: Doteky věčnosti
S malířem Jiřím Johnem je spjata životem i umělecky. Ve výtvarném projevu je krásným ženským protipólem k Václavu Boštíkovi. Patří k umělkyním, jejichž dílo dýchá hloubkou a duchovností – ADRIENA ŠIMOTOVÁ. Při studiu na VŠUP v Praze se seznámila s budoucím manželem; s ním a s kolegy tvořila jádro skupiny UB 12. Od šedesátých let vystavovala samostatně i skupinově.
Nedělní chvilky s poezií .... Kamila Urbanová
Kamila Urbanová – po studiu Vysoké školy báňské v Ostravě, obor ochrana životního prostředí, pracovala jako samostatný odborný pracovník v chemické laboratoři, a až čas strávený se třemi dětmi na mateřské dovolené, ji inspiroval k literární tvorbě, nejdříve pouze pro děti. Píše nejen roztomilé říkanky, básničky a pohádky, ale také i básně a prózu pro dospělé. Své verše zatím psala pouze do šuplíku, první veřejnou prezentací je tedy tato na stránkách Pozitivních novin.