Olga Szymanská: Mistři čínské tušové malby

Čínské obrazy vždy vyjadřovaly určitou myšlenku a procítění konkrétní situace. Malby často doplňovály kaligrafické básně a podle nich autoři vybírali svou pečeť, jejíž červený otisk byl více než podpis. Čínští mistři vnímali své povolání jako poslání. Malovali na svitky, rýžový papír a hedvábí. Jejich motivy se objevovaly i na keramice, porcelánu a vějířích.

Dobromila Lebrová: Hudební skladatel Josef Richard Rozkošný

S výjimkou hudebníků a hudebních historiků bude pravděpodobně jméno Josefa Richarda Rozkošného málokomu známé. Avšak ve své době byl velmi plodným i oblíbeným skladatelem. Většina jeho kritiků i životopisců se shoduje v tom, že nepřinesl nic převratného, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory velmi přispěly k domácímu „muzicírování“, protože to byly skladby velmi oblíbené a po technické stránce snadné.

Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (23) 2.6.-8.6.

2.6. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi! ••• urfyho zákony - zákony schválnosti - platí i tady, vždycky se prosadí, ať chcem či nechceme, Jarmila rady. / 3.6. Červen mokrý a studený – bývají žně zkaženy. ••• Snad to rčení nevyjde, bylo by to hloupé, Tamara se totiž v červnu hrozně ráda koupe.

Dobromila Lebrová: Václav Vladivoj Tomek, dějepisec - 190. výročí narození

Pokud se člověk setká s životopisy význačných dějepisců a spisovatelů devatenáctého a přelomu dvacátého století, velmi často najde odvolávku, že dotyčný byl žákem Václava Vladivoje Tomka, možná lépe Wácslawa Wladiwoje Tomka, protože pan dějepisec se podepisoval i psal svá díla tímto archaickým pravopisem.

Pavel Loužecký: Zámecké interaktivní muzeum, které musíte vidět!

Ač se považuji za poměrně zběhlého návštěvníka českých hradů a zámků, nutno přiznat, že zámek v Benátkách nad Jizerou mi zůstal bohužel utajen. Bohužel proto, že "obsah" tohoto zámku mě velmi příjemně překvapil, a to nikoli vycházkovými trasami po zámeckých pokojích, ale dvěma samostatnými muzei.

Olga Szymanská: Srdce města

Staroměstské náměstí, patrně nejdůležitější historický prostor Prahy, si dodnes ponechalo i původní funkci tržiště, hlavně na Velikonoce či Vánoce. Dříve tu nabízeli své zboží kupci z dalekých zemí, později řemeslníci zpeněžovali vlastnoruční výrobky a obchodníci své zboží. Konaly se tu poutě.

Pavel Loužecký: Vám musí náležet pozornost, úcta a zájem společnosti…

Dostal jsem od pana Vladimíra Nápravníka dopis, který mi po prvním přečtení vůbec nepřipadal pozitivní. Dalo by se dokonce neslušně tvrdit, že jeho obsah je dokonale „nasrávací“. A přesto jsem se rozhodl ho v Pozitivních novinách - s patřičným dodatkem - otisknout, neboť to, co se panu Nápravníkovi stalo, se děje zcela nepochybně dnes a denně statisícům lidí po celé republice, kteří se „provinili“ jen tím, že mají na kontě svého života 60 a více „křížků“.

Ing.Emil Burák, PhD: POZITIVNÍ MYŠLENÍ V. - Denní masírování hlavy (Autosugesce)

Ne vždy dokáže každý pozitivně myslet a činit. A nebojme se přiznat, že je to lidské a normální... Všichni víme celkem dobře, že někdy je denní znechucení a demotivace z různých důvodů tak silná, že se nám nechce vůbec nic dělat, a už vůbec se nám nechce nic tvořit a začínáme pochybovat o všem, dokonce i o vlastním smyslu života v duchu hesla "marnost nad marnost"....

Ing. Emil Burák, PhD: POZITÍVNE MYSLENIE V. – Denné masírovanie hlavy (Autosugescia)

Nie vždy dokáže každý pozitívne myslieť i konať. A nebojme sa priznať, že je to ľudské a normálne...Všetci poznáme celkom dobre, že niekedy je denné znechutenie a demotivácia z rôznych dôvodov tak silné, že sa nám vôbec nič nechce robiť, a už vôbec nie niečo tvoriť a začína pochybovať o všetkom, dokonca i o vlastnom zmysle života v línii dikcie márnosť nad márnosť...

Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (22) 26.6.-1.6.

26.5. Den svatého Filipa přinese buď požehnání nebo lopocení. Na „Zmrzlíky“ sice nemá tento ledový muž malý, Jeho snaha se však cení, je to patron světa znalý. / 27.5. Když kvete len, ať kvete i víno! Waldemar těší se už nyní zkraje, Ať víno rozkvétá a pěkně zraje!

Olga Szymanská: Dědečkova radost

Františka Pituchová, narozena roku 1928 ve Starých Hamrech-Hamrovicích, dostala do vínku nádherný hlasový fond „po maměnce, kera zpivala do kolibečky“, hlubokou lásku k rodnému kraji po otci, kronikáři obce. Do třetice velkou odvahu „po tětušce Lojkaskove k vypravjaňu“ a vystupování v lašském kroji, aby se mohla podělit o své dary s ostatními.

Dobromila Lebrová: Pavel Durdík, lékař, cestovatel - 165. výročí narození

Označení Pavla Durdíka pouze těmi dvěma slovy, jak je v nadpisu, je naprosto nedostačující. Byla to velmi významná osobnost 19. století. Nyní pravděpodobně, s výjimkou nadšených pracovníků a přátel Náprstkova muzea málokdo tuší, o koho se jedná.

Olga Szymanska: Hra Ducha

Vladimír Preclík se narodil 23. května 1929. Dvě dvojky umocnily družnost a komunikaci, zdvojené devítky znásobily zájem o objevování a duchovnost. Pravidelné časové úseky života se sedmičkou poznamenaly nemoc i uzdravení: první příznaky kolem 1947, zdárné překonání 1957, zhoršení a zlepšení kolem 1997, krize 2007.

PhDr. Jozef Čuha: Mezinárodní centrum pozitivního myšlení

Neviem ako v Čechách, ale u nás na Slovensku pretrvávala už roky tzv. „blbá nálada“ vyplývajúca z rôznych dôvodov a zasahujúca veľmi široké vrstvy ľudí. Uvedomovali sme si, že s tým treba niečo robiť, že treba vrátiť ľudí k hodnotám a názorom, ktoré im pomôžu. Uvedomovali sme si, že sedenie pred televízorom, nadávanie, kritizovanie, myšlienkový odpad a mnoho ďalších atribútov, už prekonal svoju kritickú hodnotu a musíme ľuďom dávať iné informácie, nádej do budúcnosti, nachádzanie východísk, zlepšenie vzťahov a nielen tie „masirujúce mozgy“ ktoré vidíme a čítame.