Stařecké rozjímání
Malej Bob zase chytře sedí na místě, pivo mu nosí kamarád, takže se nemotá vůbec, ale když zavírají, tak z té stoličky nemůže slézt. To aby se personál zbláznil! Tuhle se Bob vracel z klubu a na ulici ho chytili policajti, páč se jim nezdál. Já teda nechápu, proč čtyřletej parchant může lézt po čtyřech celej den a nikdo si ho ani nevšimne, zatímco Bob, kterej to má z klubu jen přes ulici, byl hned zastavenej a kontrolovanej jako nějakej nesvéprávnej dorostenec.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (13)
Objevil se na továrenském dvoře za necelou minutu. Viděla jsem ho už z dálky. Můj příchod ho asi dost vyděsil, běžel, jako by mu šlo o život. Věděl, že dnes, stejně jako v minulých dnech, budu na kliniku volat. – Co je s Patrikem?!!! vyrazil ještě před závorou. Schválně jsem s tou radostnou zprávou čekala, až doběhne docela k nám. - Ne, to není pravda… ty to říkáš schválně!!! vyrážel ze sebe zajíkavě. Potom ale asi na mých očích poznal, že to, co mu říkám, není krutý žert, uvěřil a vyčerpaně mě objal.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (40)
Do okna pracovny narazil pták. Možná jiřička nebo obyčejný vrabec, nevím. Ale v každém případě jsem leknutím úplně procitla ze vzpomínek. Cigareta, kterou jsem držela mezi prsty, mi už dávno vyhasla. Novou už si nezapaluji. Stejně jsem kuřačka na baterky! Začala jsem kouřit před pár týdny, kdy jsem se octila v úplném srabu. Nechutná mi to. Ale někdy i docela slušně uklidní.
Jana Pilátová: Milý deníčku... (5)
Přijít do zaměstnání, uvařit si instantní kávu, nasnídat se instantní polévky, obědvat instantní kaši, koupit instantní večeři, vypít instantní vitamíny, sledovat instantní směs televizních novin, ulehnout na latexovou matraci, přikrýt se dutými vlákny a případně ještě zvládnout sterilní sex za použití kvalitních izolantů.
Jitka Dolejšová: Petr a slečna k nakousnutí
Když dosáhl Petr věku Abraháma, oslavil to jaksepatří. Pořád vypadal dobře, oblékal se mladistvě, začínající břicho zatahoval a řídnoucí vlasy se stále daly upravit do moderní podoby elegantně nedbalého účesu. Odjakživa se mu líbily ženy a nebránil se ani občasnému flirtu na pracovišti. Jednoho dne do vedlejšího oddělení nastoupila Ona.
Jarmila Moosová: V sedmém nebi
Když už jsem se v polovině (aspoň doufám) svého života rozhodla, že pro jeho zbytek natrvalo zakotvím v milovaném srdci Evropy, nic mi nemohlo v tom hazardním kroku zabránit. Jistěže hazardním! Matka samoživitelka (promiň, exmanželi, vím, že jakés-takés výživné) posíláš s desetiletým budoucím mladým mužem ve finančně náročné péči, bez koruny úspor, ba co víc, s balíkem dluhů nejrůznějšího původu na každém prstě ruky - no, řekněte sami!
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (10) Mahdího vězeň
Slatin Paša byl původem Rakušan. Prodělal jako důstojník vojenské tažení do Bosny v roce 1879 a pak odešel do Súdánu. Vstoupil do služeb guvernéra Gorgona v Chartúmu a stal se mudírem provincie Dary v jihozápadním Dárfúru. Podobnou hodnost mohl přijmout pouze dobrodruh tělem i duší, protože v oblasti zuřily dvě války, jedna se sultánem Harúnem a druhá s vlivným otrokářem Zobeirem. Slatin Paša prožil pětileté období plné bitev a šarvátek, když došlo v Súdánu k obrovskému povstání.
Permakultura
Možno by si na vašich stránkach našla miesto i informácia o nami pripravovanom kurze permakultúry v apríli 2005. Na ozrejmenie - Permakultúra je systém pre navrhovanie trvalo udržateľných, prírode priateľských ľudských sídel.
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (11)
Tři roky po pádu komunistického režimu jsem začal hospodařit na rodném statku, ale takových nás v Úhonicích nebylo mnoho. Zpočátku jen tři: můj soused Josef Kučera, potom Petr Kučera ze statku, kde se říká u Nových, a já. A po třech letech se přidal Josef Zima. Ostatní sedláci nechtěli. Důvody byly jasné: jsou hodně staří, jejich potomci to dělat nechtějí a konečně – statky jsou buď přestavěné nebo hodně zchátralé.
Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (8)
Vprostřed ruštiny vpajdala do třídy bez zaklepání zástupkyně. "Promiňte, soudružko kolegyně, ale musíme přijmout organizační opatření k zajištění prvomájových oslav," pravila a zahleděla se do lavic. "Vstaňte!" začala ukazovat prstem. Vybrala si mě, Peťana, Pepka Králíka, Vencu Šaška, Jardu a Bogana.
Ivana Štětinová: Zrada ponožek
Tyto ponožky jsou jednou z mála životních jistot, které máte – pokud nejsou zrovna v procesu praní, oddaně na vás čekají v šuplíku, a co je hlavní – vy je poznáte spolehlivě od všech ponožek všech ostatních členů rodiny, protože za ta léta se už staly čímsi jako součástí vašeho ega. Jejich oblečením se stáváte sám(a) sebou a vaši rovnováhu nic nerozhodí. Až... jednoho dne, zcela nečekaně, ucítíte, že s ponožkami to není úplně v pořádku a něco se tam dole děje.
Jitka Dolejšová: Mezi nebem a oblohou
Tu neděli jsem byla hodně unavená. A tak není divu, že jsem usnula ještě dřív, než jsem stačila přečíst svou obvyklou jednu kapitolu právě rozečtené knihy.... Ale ten sen .....Stále se mi před očima míhala čísla, pořád dokola, zvětšovala se a hrála všemi barvami...... Probudila jsem se a zprudka se posadila na posteli.
Eva Vlachová: Tak si to přeberte
Každé zaměstnání, kterým člověk projde, ho něco naučí bez ohledu na to, zda jde o práci zajímavou a pestrou, nebo zda je ona práce jen způsobem, jak si vydělat na živobytí. Kdysi jsem pracovala v jisté sportovní redakci. Odtud jsem si odnesla do dalšího profesního i osobního života, krom jiného, i jedno zásadní poučení.
Sloupky Jiřího Menzela (27)
Konečně jsem se dostal k četbě na kterou jsem se dlouho těšil. Je to tetralogie paní Marie Šulcové o bratrech Čapcích a taky o době, ve které před první a mezi oběma válkami žili. Trochu mne ty knihy zbavují iluzí, které jsem o první republice měl. Nebyla to doba tak ideální, jak se mi za „totáče“ zdálo.