PhDr. Josef Krám: O Rychnově nad Kněžnou
Otočíme se ke gymnáziu – vpravo školní tělocvična a vlevo tzv. ředitelská vila na rohu s ulicí Zborovskou. On by si toho taky nikdo ani nevšiml, ale mezi balkonem a prvním oknem je větší plocha a na ní bývala pamětní deska legendárního legionáře pplk. Karla Vašátka, dílo Jana Moravce. Víme, že byla slavnostně odhalena rychnovskou jednotou Československé obce legionářské v červenci 1937 u příležitosti oslav 20. výročí bitvy u Zborova a že Rychnovák Karel Rathouský tuto událost zdokumentoval kratinkým filmkem; naštěstí se jako zázrakem zachoval.
Miroslav Sígl: Pražské jaro vrátilo baltským státům naději
K 50. výročí vyhlášení nezávislosti Lotyšské republiky v listopadu 1968 chtělo obyvatelstvo položit květiny na hroby tehdejších státníků (rok předtím se podobného aktu či „Vzpomínkového dne“, jak je opět uváděn v současném kalendáři, zúčastnilo 70 000 lidí). Avšak tentokrát už agenti sovětské KGB (výbor pro státní bezpečnost) tvrdě zasáhli. Několik prvních lidí, kteří chtěli zapálit svíčky, pozatýkali, studenty vyloučili ze škol, ostatní podrobili „sovětské převýchově“.
Ivan Turnovec: Historie poznávání a zpracování českých granátů
Česká granátová naleziště popisuje v 17. století tehdejší rektor školy v Litoměřicích Pavel Stránský v díle Respublica Bohemiae (1634): "Karbunkuly planoucí jako jiskry, řečené též granáty, se nacházejí v jámách na polích blízko Podsedic a Třebívlic, často též bývají nalézány ve vodních tocích, kde září jasným svitem." Ještě podrobněji popisuje česká naleziště Bohuslav Balbín v knize Miscellanea historica regni Bohemiae (1679).
Josef Král: Střemhlavý let v kleci
Kniha Střemhlavý let v kleci (hovory s Bohumilem Hrabalem a jiné texty) je osobitým svědectvím o setkáních s významným českým spisovatelem Bohumilem Hrabalem v letech 1984–1986, kdy psal trilogii Svatby v domě, Vita Nuova a Proluky. Autor Josef Král píše: „Naléhavost vnitřního proudu mě přivedla k psaní až v šestačtyřiceti letech. Muselo uběhnout ještě hodně času, než jsem texty sestříhal do knihy, jak se to dělá s příliš rozbujelým živým plotem, a věnoval ji panu Hrabalovi, protože jiný v úvahu nepřicházel, i když jsem prolistoval dva slovníky českých spisovatelů.“
Miroslav Sígl: Univerzální, avšak jedinečný umělec s vrozenou vášní
Možná, že ten titulek bude pro někoho znít příliš pateticky, nadneseně, ale začtete-li se dál do těchto mých řádek, a co by vůbec bylo nejlepší, kdybyste mohli nahlédnout do jeho dílny či alespoň do jeho monografie malíře, sochaře a grafika (vydal Oftis, Ústí nad Orlicí, s vynikající grafickou úpravou), pak teprve pochopíte, že ty perly jsou pravé.
Marie Formáčková: Lásky Zity Kabátové
Herečka Zita Kabátová netají svůj rok narození. Naopak, je na něj hrdá a říká: „Ať to někdo po mně zkusí!“ Pravdou je, že být v šestadevadesáti letech v takové kondici, v jaké je ona, to se opravdu hned tak někomu nepovede. Narodila se v roce 1912, tedy ještě za Rakouska-Uherska, prožila dvě světové války, zažila začátek rádia, televize a především filmu – ve více jak šedesáti hrála, poznala spoustu osobností, které zanechaly v historii výraznou stopu.
Jarmila Moosová - Jitka Dolejšová: 19 otázek pro....
Dělat první rozhovor v životě je těžké. Dělat rozhovor s někým, kdo sám „levou zadní“ vyrábí bravurní rozhovory s významnými osobnostmi, je ještě těžší. A dělat rozhovor s takovým úžasným Člověkem, jakým je Jarmila Moosová, bude asi úplně nejtěžší. Ale když už jsem si to vymyslela, tak se do toho pustím.
Ondřej Suchý: Dvě sedmdesátky - Tibora Lenského a Bromova orchestru
Orchestr Gustava Broma zahájil svoji profesionální kariéru působením v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Stalo se tak v červnu roku 1940. Shodou okolností se 26 dne tohoto měsíce na Slovensku, v městě Vráble v okrese Nitra, narodil manželům Lenským chlapeček Tibor. Nikdo tehdy nemohl tušit, že se životní osudy slavného brněnského hudebního tělesa a talentovaného zpěváka (s manažérskými schopnostmi navíc) o pár desítek let spojí…
Jana Kosová: Kdo to byl František Hamza?
Možná, ani to nevíte, pocházíte z rodu, kdy se některý Váš předek léčil v Hamzové dětské léčebně v Luži – Košumberku ve východních Čechách s tuberkulózou. Kdysi obávaná smrtelná nemoc, dnes spíše už jen dlouhodobá nepříjemnost. Tuberkulóza je nejčastěji plicní, objevují se ale i jiné formy, například kostní, tuberkulóza močových či trávicích cest. Nemoc je v současnosti při znalosti antibiotik dobře léčitelná, jde však o velmi vleklý proces v řádu měsíců. Nemocnému se podává vhodná kombinace antibiotik, které ale mohou mít nejrůznější vedlejší účinky. Záleží vždy na konkrétním případě, množství bakterií a jejich ložiscích v těle. I když se člověk vyléčí, lékaři ho pravidelně dál sledují.
Jana Kremanová - Zdeněk Pošíval: Déja vu
Studovala jsi Akademii výtvarných umění, ale netuším, cos preferovala: malbu nebo restaurátorství? Co pak v praxi převažovalo? | To nebylo otázkou mé vůle nebo chuti, ale důsledkem určité situace. Po roce 1968 jsem pochopitelně nevstoupila do KSČ a tím pádem neměla žádné výhody. Navíc můj manžel chtěl dělat jakýsi hochkumšt, a když pochopil, že to nejde, rezignoval a rozhodl se nedělat raději vůbec nic.
Jan Drocár: Zapomenutý šlechtic
Zajímavá osobnost s pohnutým životem, zásadový člověk a demokrat. Studoval českou řeč a literaturu, vystudoval práva, oženil se proti vůli a protesty knížecí rodiny se ženou nešlechtického původu. Byl štědrý k českým umělcům, pomáhal Boženě Němcové, Karlu Sabinovi a mnoha dalším. V jeho pražském paláci se scházeli čeští hudební skladatelé – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, spisovatelé a básníci Vítězslav Hálek a Karolina Světlá.
Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (6)
Mimochodem řečeno, poznal jsem dost významných spisovatelů z těch šťastnějších zemí, jež jsou nám dávány za příklad. Řeknu vám, že jsem nepozoroval, že by nějak hltavě žili; mají na to příliš mnoho práce. Většinou jsou to samotáři... jako ti naši; a jsou uvrtáni ponejvíce k psacímu stolu jako ten průměrný český autor.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy - Josef a jeho bratři (4)
Krom toho se v těchto textech dočítáme ještě o jednom poznání, že jsme sami svého osudu tvůrci, o čemž jsme se v dějinách mnohokrát přesvědčili. „Když bylo stvořeno železo“, čteme, „zašelestily smutně všechny stromy a volaly: „Běda nám, teď vznikl nám krutý bezohledný nepřítel, který nás všechny vyhubí.“ Ale železo je chlácholilo, pravě: „Jsem vám nebezpečné, a přece se mne nemusíte lekati.
Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti suchozemské
Ani s postupujícím časem moje sběratelská vášeň neustávala. Byla pouze soustředěna na nový zájem - a to lov kamenů suchozemských.Ty už nevyžadovaly tolik péče při usazování do půdy zahrady. Jejich momentální domov byl závislý na mém duševním rozpoložení; valouny se staly bludnými kameny. Zaměřila jsem se na rozličné velikosti a tvary a nepřipouštěla jsem si starosti s rozmisťováním po zahradní ploše.