Martina Fialková: Kousek falunské uzenky
Další mé setkání s hrdiny Astrid Lindgren probíhalo již na televizní obrazovce, i když ještě na té černobílé. V první televizi, kterou rodiče domů pořídili zkraje 70. let, dávali seriál o Pipi Dlouhé punčoše, jednu z nepatrného počtu výjimek, kdy Československá televize zakoupila něco ze západu. Pipi mne zaujala hlavně tím, že neměla maminku ani tatínka (ten sice existoval, ale plavil se kdesi po vzdálených mořích).
Miroslav Sígl: Příběh dyslexičky, jejího smutku a útěchy
Dokázala to silnou vůlí překonávat, dokonce vystudovala vysokou školu, ale ani jedno generační období nestačilo k většímu poznání: její syn Jirka měl podobné potíže ve škole, kde jeho maminka marně ukazovala od psycholožky zprávu, v níž se poprvé objevil termín dyslexie. Učitelé si vedli stále svou…
Josef Krám: Co nevíte o bezrukém Frantíkovi
Určitě jste viděli film Jak svět přichází o básníky, kde se hovoří o "bezrukém Frantíkovi". Nejedná se však o scénáristovu fikci, tato postava opravdu žila. Bezruký Frantík svýma nohama dokázal mnohé - nejen psát, ale i řídit automobil... A tak zavítejme ve východních Čechách do oblasti Králického Sněžníku, kde bychom našli malou vesničku Jamné nad Orlicí.
Květa Fialová - Naďa Konvalinková - Jarmila Moosová: Divoženky
Jsou zkrátka na světě bytosti lidské, co přitahují naši pozornost přímo magneticky. Pro mě jsou jimi právě tyto dvě ženy: Květa Fialová a Naďa Konvalinková. Ne divoké, ne divé, jednoduše div: Nestárnoucí přívětivo, krásno a milo. Ne náhodou jsou také dobré kamarádky. Proto jsme se domluvily, že se sejdeme společně.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Rozhovor se zrcadlem (1/4)
Zatím zrál čas, nastal rok šedesátý osmý, Ota Šik, který se o mně dozvěděl, mě ze dne na den učinil svým tiskovým tajemníkem. První stránka v tisku, kterou jsem napsal od první do poslední řádky, zaútočila na komunistické dogmatiky. A potom příšla na řadu moje připravená knížka.
Václav Židek: Hoří, má panenko!
Bylo to začátkem jednoho velkého vítězného října, měsíc po započetí školní docházky první třídy. Šestiletý Míša odjíždí vlakem s velkou červenou pěticípou hvězdou a se svými rodiči i o šest let starším bratrem Tomášem směrem na Západ. Při strachuplném přejezdu státních hranic v Rozvadově nic netuší a nemá ponětí, co ho čeká v blízké budoucnosti i v nejbližších letech.
Jitka Dolejšová: Malé zamyšlení nad jogurtem
Obsah jogurtu je 200 g, to znamená, že se do jednoho kelímku vměstnalo 20 miliard maličkých organismů. Pro názornost ještě rozepíšu: 20 000 000 000 mrňousků! Pokud beru v úvahu, že nás obchodníci šidí, dále že v kelímku a na lžičce pár set tisíc potvůrek taky zůstalo, tak mi vychází, že jsem se právě stala hostitelskou planetou pro nějakých 18 miliard životaschopných jedinců.
Ondřej Suchý: Jeňýk Pacák odešel
Předloni jsme si konečně poprvé sedli spolu k jednomu stolu a jednomu mikrofonu, abychom si pověděli, co jsme si během těch desetiletí, od chvíle, co jsme se poznali, nestačili říct. Znal jsem ho jako Jana Antonína Pacáka, jako Jeňýka Pacáka, s přízvisky „Sorry“, „Kytička“ anebo „Strýček“.
Josef Fousek: Diagnóza / Panelové ghetto
S přibývajícím věkem přibývá nadávek. Je to hořkost ze ztráty mládí. Jakmile se přistihnu, že začínám kárat, nabádat, radit, poučovat, odsuzovat, připomínat, – dal bych si nejraději facku. Každé setkání s někým, kdo se usmívá navzdory počasí, obtížen desítkami křížků v občance, vítám jako posla dobrých zpráv.
Musíme opět začít hledat cestu ke kořenům
Dneska již všechno dělají informační systémy automaticky, a na výsledku je to strašně moc vidět. Je tam – podle mého mínění - cítit nedostatek lidské péče a osobního zaujetí pro věc.... Přeci jenom lidská práce - i se všemi svými nedokonalostmi - je neopakovatelně autentická, upřímná, jedinečná, a když jí člověk dělá z přesvědčení a rád, musí to na ní být časem prostě vidět.
Ivo Fencl: Šest medvědů s Cibulkou
Co se stane v dětství, to utkví. A filmy, které shlédneme v raném věku, přečasto zůstanou nezapomenutelné. Pro nás. Ale taky je pravda, že obvykle nehodnotíme objektivně. Pořád zíráme jen očima toho dětství, okouzleni, uhranuti a... Nebo se naopak dostaví zklamání. Rozčarování. Jistě, docházívá i k tomu zlomu, abych si zarecitoval, ale v případě některých filmů se to většině z nás nestane a nepřihodí. Jedním z takových výtvorů jest i komedie Šest medvědů s Cibulkou (1972).
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (6) - Doba soudců / Samuelova kniha nám povídá...
Dalším mocnářem, který utlačoval Izrael, byl kanaanský král Jabín, vládnoucí v Chasóru, jehož armáda byla vyzbrojena 900 železnými vozy. Tento násilník utlačoval zemi déle než oba předchozí cizáci – totiž plných dvacet let. Jediným „mužem“ mezi Izraelci byla tehdy – jak plyne z Písma – prorokyně Debóra, která si mezi adepty válečného umění vybrala vojevůdce Báraka z kmene Neftali a vydala příkaz k pochodu na horu Tábor.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (32)
Ten muž mne zaujal od prvního okamžiku. Seděl na lavičce poblíž bývalého nádraží a ťukal prstem do popraskaného opěradla, ve kterém byl vyryt neslušný obrazec a hákový kříž. „Mohu si k vám přisednout?“ „Proč ne?“ odpověděl a udělal mi místo vedle sebe. Nejlépe lidi sbližují společné starosti. Vyprávění o nemocích a o špatné době je nastartováním rozhovoru. „Sportem ke zdraví,“ pronesl jsem unaveně a zakroutil jsem hrudníkem, abych uvolnil zaseklé plotýnky.
Milan Bowery Hofmann - Zdeněk Pošíval: Potlach s Čechoameričanem
Poznali jsme se ze vzájemné korespondence mnohem dřív, než došlo k okamžiku, kdy jsme si stiskli pravice. V době obnovy svobody v naší zemi se lidé začali nostalgicky vracet k původním a často již zapomínaným hodnotám a zvykům. Mezi ně patřila i westernová tematika, která se dokonce rozrostla do zřetelného boomu. V totalitě byla tato zájmová orientace zapovězena, jako venkoncem všechno, co v nějaké pozitivní podobě připomínalo Severní Ameriku.