Proč Turci nejsou obézní
Říká se, že Turecko je země dvou světů, spojnicí dvou kontinentů a kultur. Jak jsem tak seděla v letadle, i já jsem si říkala, že na tom určitě něco bude. Nedomnívala jsem se, že turecké obyvatelstvo chodí po hlavě ...
J.Moosová–J.Dolejšová: O červeném srdci, modrém hrnku – a taky o světě
Půjdete-li z pražského Karlova náměstí Žitnou ulicí, objevíte po levé straně dům číslo 23. Zde je DVOJÍ SVĚT. DVOJÍ SVĚT je polyfunkční centrum. Obchod, galerie, v budoucnu přibude možná i dílna, klub. Místo pro kulturní pořady, terapii i obyčejná setkávání. V malém útulném krámku se prodávají výrobky, které byly vytvořeny v chráněných dílnách lidmi, kteří to mají v životě trochu těžší.
Vladimír Vondráček: Lanzarote
Lanzarote není název nového speciálního prostředku na praní červeného prádla, jak by se na první pohled či poslech zdálo, ale název nejsevernějšího z Kanárských ostrovů. Různé cestovní bedekry představují tento ostrov jako Země ohně a vody. Přiznám se, že i nás tento slogan nalákal a rozhodli jsme se, že to musíme vidět a jednou začátkem října jsme se tam s manželkou rozletěli.
Favorité Zdislava Wegnera
Povídky pana Buňaty se mi líbí. Vypráví o věcech kolem trochu jinak než jiní autoři. Nemohl jsem na to přijít, v čem je ta jinakost. Až jsem si přečetl závěrečný text paní Heinové. A pak jsem se vrátil k těm povídkám ještě jednou ...
Jiří Suchý: Volba povolání
Jestliže vám nadešel čas, kdy se máte pomalu rozhodnout pro své budoucí povolání, nečtěte raději další řádky. Zamotalo by vám to hlavu. Chci zde totiž vylíčit, čím vším jsem chtěl být, čím jsem byl, čím jsem a čím budu. Jestliže však si chcete moje vyprávění přečíst přes toto varování, berte ho, prosím, spíš jako odstrašující příklad.
Josef Krám: Rozhovor s Václavou Roklovou o Rudolfu Roklovi
A Rudolf hrál dál, miloval potlesk svých posluchačů, kterým rozdával radost. Nikdo, ani on sám ale netušil, jak málo života mu zbývá. Svého milovaného Rachmaninova si zahrál na výročním koncertu Jitky Zelenkové a těšil se, že bude doprovázel Karla Gotta na jeho delším turné. Poslední vánoční CD disk dokončoval 2. září v Bratislavě. Muzikanti chtěli natáčení přerušit, aby si odpočinul, ale on je „dotlačil“ k jeho dokončení - tři týdny před smrtí.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (19)
♦ Politické strany se nemohou zrušit, neboť by stoupl počet nezaměstnaných. Rekvalifikace u politiků je neuskutečnitelná. ♦ Nespílej žádné škole, i kdyby byla nespravedlivá. Odnášíš si z ní poučení, abys nevěřil každému, kdo o spravedlnosti mluví. ♦ Zůstat uprostřed této společnosti nad věcí, je jednoduchá věc. Buď musíš být mrtvý, nebo v bezvědomí.
Ivo Fencl: Rychlé šípy v přestrojení
Rády se přestrojují děti. Milují karnevaly, maškarní plesy, hry s převleky. Taky Foglarovy Rychlé šípy vytěžili něco z téhle nevinné zábavy, nicméně to mělo hranici. Z pochopitelných důvodů. Tvůrci kresleného vyprávění přece své hrdiny chtěli mít přehledně rozlišené. Pokud možno v celém spektru barev, jak by řekl už Isaac Newton, objevitel barevného spektra, i když pravda, vlastně tady kráčí akorát o čtyři barvy (bílou, žlutou, modrou a červenou).
Josef Fousek: Zemský ráj to na pohled / Sádropapírová hlava
Přišel včas, oblečen poněkud archaicky, ale nikdo na něm nepoznal, že je stár přes dva tisíce let. V baru Escaddo si ho nikdo nepovšiml. Jen jedna studentka říkala své kamarádce: „Hele, ten děda vypadá jako hippie.“ Objednal jsem láhev frankovky a praotec Čech se rozpovídal: „Původně jsem s tlupou svých Slovanů mířil na Východ, ale udělal jsem si výron v levém kotníku.
Blanka Kubešová: Historka rybářská, zaručeně pravá
Jednou navečer při procházce podle jezera Conroe, asi 50 mil severně od Houstonu, uviděl můj kamarád na hladině něco opravdu zvláštního. Veliký červený balon se houpal na vodě divoce a jako splašený, jako by ho něco vyhazovalo vzhůru a zase stahovalo pod vodu. Tohle nemohl nechat jen tak. Běžel to prozkoumat.
Jiří Suchý: Chvála jizev / Generační problém
Tyto řádky vznikly o Dušičkách, a proto jsou napsány tak, jak jsou napsány. Já za to nemůžu. Když mě maminka viděla na mém prvním ochotnickém vystoupení, okomentovala je jedinou větou: No, chlapče, herec z tebe nebude.
Michal Dlouhý: Navždy odešel druhý muž četnických humoresek
Ve středu 10. prosince 2008 zemřel ve věku 55 let Miloš Fedaš, muž, který se spolu s již zesnulým režisérem Antonínem Moskalykem nejvíce zasadil o vznik a realizaci úspěšného televizního seriálu Četnické humoresky. S Milošem Fedašem jsem se osobně poznal v roce 1996, kdy se v brněnském televizním studiu začala připravovat první řada Četnických humoresek.
MUDr. Tomáš Merhaut - Zdeněk Pošíval: Nuda čekárny se nekoná
Když mi objevili »stařeckou cukrovku«, pozvali si mě k nějaké evidenci a k celému procesu různého zkoumání přesné diagnózy a určení terapie. S výsledky z laboratoře jsem docela dlouho dřepěl v čekárně, až na mne přijde řada, pak mě v ordinaci hezká a mladá lékařka poskytla poučení o dietě, napsala mi nějakou zprávu, pod níž se podepsala, orazítkovala ji svou jmenovkou a pozvala mě na kontrolu. Když jsem přišel na tu kontrolu a odseděl si v čekárně opět otravnou dobu, přijala mě úplně jiná lékařka, ale mnohem starší než ta předchozí.
Milan Dubský: Kulatý svět s mnoha ostrými hranami
Většina z nich byla v bývalé KSČ, odznaky vrátili, převlékli kabáty a uniformy a dnes se snaží dál se držet v popředí. Pokud se jedná o mladší kádry, tak pocházejí z komunistických rodin. To ovšem není jejich chyba. Problém spočívá v nastavení celé struktury a systému tohoto státu. Počínaje legislativní oblastí, v práci nadměrného státního aparátu o mnoho početnějšího než dříve a stále narůstajícího, v zaměření školství, v soudnictví, policii a téměř ve všech oblastech.