Vladimír Vondráček: Naši mazlíčci a ti druzí (7)
Dílem bohužel, dílem bohudík jsem nikdy nepřišel do bližšího styku s někým, kdo chová koně nebo dokonce nějaká větší či menší exotická zvířata. Chovatele koní velmi obdivuji, o chovu různých exotických šelem nebo velkých plazů si pak myslím, že patří spíše do zoologických zahrad. Faktem ale je, že i v naší vsi, která je na dohled od Orlického zámku, choval jeden soused nejen smečku psů brakýřů, ale několik let i černá prasata – divočáky.
Egon Wiener: Egon Ervín Kisch a naše radnice
Nedávno jsem se při jednání komise naší radnice pozastavil nad tím, že úředník nevyužil i druhé strany předloženého materiálu, že papír zůstal na rubu listu prázdný. Jeden z náměstků paní primátorky mi řekl, že jsem „obchodník“, ae materiál byl zpracován úředníkem radnice. Pochopil jsem, že jsem mimo. Nebo je všechno jinak? Svět dnes i dříve má svá neměnná pravidla. Povím vám jeden zajímavý a poučný příběh z naší nedávné minulosti. V minulém století žil Čechách velký židovský novinář a ten mimo jiné napsal knížku „Pražská dobrodružství“, v níž popsal jeden z dosud nevyřešených kriminálních příběhů starého Rakouska.
Lubomír Mikisek - Jarmila Moosová: Modrý pohled
Hledejte na netu jméno plzeňského spisovatele Lubomíra Mikiska. Pokud narazíte také na jeho fotografii, bude na ní zcela jistě v bleděmodré košili. Hrdinové jeho povídek často bývají vystrojeni ve stejně modrou.
Pavel Landa: Z hudebního zeměpisu (3)
Boston – hlavní město státu Massachusetts s 608 352 obyvateli leží na východním pobřeží. Bývá označován za jedno z nejkulturnějších měst USA. Sídlí v něm mj. světově proslulý Boston Symphony Orchestra založený v roce 1881, u jehož dirigentského pultu se vystřídala nejznámější maestra.
Ivo Fencl: Trio adeptů na pleš aneb Bohoušek, Dlouhé Bidlo a Červenáček
Vzpomínáte, jak Rychlé šípy došly v jednom z prvních příběhů do skal a Červenáček se srdnatě rozhodl, že vyšplhá na nejvyšší? Výstup se zdařil, hoch mohl kamarádům zamávat a je to pěkně nakresleno JUDr. Janem Fischerem, nicméně původně to pěkně nakresleno nebylo. Zřejmě následkem „kvaltu“. Červenáček mával čapkou, ale druhou měl na hlavě.
Vlastimil Marek: Kdo nás s naší povahou stvořil
První vteřiny a minuty života totiž každého člověka zásadně programují na celý život také tím, s jakou základní emocí začíná fungovat mozek novorozence. Pokud je čerstvě a přirozeně, ideálně porozený človíček na bříšku maminky, v šeru a teple, v bezpečí, instinktivně se umí doplazit k prsu a zdroji potravy – a je mu fajn. Je v bezpečí a obklopen péčí.
Danuše Markovová: Výtvarná skupina In Signum
Olomoucké výstavy se zúčastnilo pouze pět členů skupiny- Antonín Gavlas, Karol Hercík,Lenka Kovalová, Danuše Markovová a Václav Návrat ( ostatní čtyři výtvarnice- Hanka Albrechtová, Eva Damborská, Mirka Filipová a Kateřina Gavlasová jsou zaneprázdněny v současné době jinými individuálními výtvarnými aktivitami).
Barbara Semenov: Amerika podle vzoru "žena"
Osobně jsem byla pro ženu prezidentku, která dávala smutně stagnující zemi jakousi naději. Hilary Clinton byla inteligentní, obklopovala ji celá řada kvallitních politiků včetně světově oceňovaného prezidenta předchozího. Přesto byla pod neustálou palbou kritiky. Voliči jaksi paradoxně nefandí nikomu, kdo se zdá být příliš chytrým.
Ing. Petr Ďásek: Kmotrovství na dálku
V Indii je v současnosti několik tisíc dětí, které přišly z Tibetu. Žijí a učí se v exilových školách, které vznikaly už od 60. let minulého století. Ve větších centrech byly zřízeny střední školy a vzniklo i několik škol univerzitního typu zaměřených na buddhismus a tibetskou kulturu. Zastřešuje je charitativní organizace Tibetan Homes Foundation (THF), která vznikla z iniciativy J.S. dalajlamy a Indiry Gándhiové. Jsou zde domovy, ubytovny, školy a lékařská střediska.
Pavel Landa: Z hudebního zeměpisu USA (2)
Tento hudební zeměpis vznikl ze snahy využít báječných možností internetu přímo v publicistice. A také zpřístupnit předávané informace – jak poznamenal pan Vladimír Vondráček – co nejpohodlněji, což se také díky obratné technické práci redakce Pozitivních novin podařilo. Bonusem pro laskavé čtenáře a posluchače všech tří pokračování jsou ještě tři zeměpisná hesla v tomto dodatku.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (39) Miloš Kopecký
Po vyslechnutí desky snad každého posluchače napadne otázka, proč dosud Miloš Kopecký nevydal žádnou knížku? Milovníci chytrého humoru, ale i životní moudrosti velké herecké osobnosti (která mimochodem rovněž podobně jako Miroslav Horníček řadu let stála na prknech, na nichž vládl legendární klaun a filozof Jan Werich) by takovou knížku přivítali s nadšením.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (9)
Další inscenace, o níž se musím zmínit, bylo Papírové blues. Ve snaze neopakovat se a hledat nové způsoby vyjádření (tuhle snahu jsem o něco později přehnal inscenací Sekta), rozhodl jsem se pro literárně-kabaretní představení. Na počátku všeho byl Christian Morgenstern, s jehož tvorbou mě kdysi seznámil Ivan Vyskočil. To bylo ještě v Redutě.
Josef Krám: Byl Ferda Mravenec v Rychnově aneb Kant po Rychnovsku
Ondřej Sekora se dostal do Rychnova 13. července 1926 jako redaktor Lidových novin, aby pro ně zpravodajsky pokrýval cestu Tomáše Garrigua Masaryka do východních Čech 10. – 13. 7. od Chlumce nad Cidlinou po naše město, kde prezidentova návštěva vyvrcholila. Ověření faktu, že O. S. v Rychnově byl, mělo trochu komplikací.
Martina Fialková: Chvála Smetany a Liszta v podání Jitky Čechové
Nedávno vyšlo další (již v pořadí páté) z řady smetanovských CD, které pro SUPRAPHON nahrává postupně klavíristka Jitka Čechová. Vynikající pianistka, která se Smetanovu dílu věnuje s velkým nadšením, úctou a zodpovědností systematicky již řadu let, znovu dokazuje, jak je tato hudba svěží i po 170 a více letech. Tak „mladé“ jsou totiž Smetanovy rané klavírní kompozice z dob studií na gymnáziu v Plzni či o pár let později, kdy se v Praze teprve začal systematicky vzdělávat ve skladatelském umění.