Věra Vohlídalová: Desáté narozeniny liberecké knihovny
Psal se rok 2000. Bylo 9. listopadu. V novinách a dalších médiích, a to i za naší hranicí, se to hemžilo titulky a mnoha zpravodajstvími i komentáři k témuž: Stavba moderní knihovny a synagogy..., jedinečný počin pro 21. století v Liberci…. , záštita českého i německého prezidenta, nominace na stavbu roku, vklad do informační společnosti, centrum vědění, celoživotního vzdělávání, setkávání, komunikace…. Ta událost se komentovala, oslavovala i přetřásala ještě nějaký ten rok poté.
Josef Zeman: Niagara, Krka a Nikola Tesla
Nachází se mezi městy Knin a Skradin. Jsme v Šibenicko-Kninské župě v centrální části Dalmácie. Z dálnice odbočujeme busem do Národního parku Krka, nádherné krajiny a přírody s vápencem, který tvoří celé okolí, pak vytváří nádherné skalní útvary a meandry. Kolega průvodce a přítel Zvonimír vypráví o 72,5 km dlouhé vyvěračce - řece Krka ústící do moře nedaleko Šibeniku. Nad soutokem jsou zříceniny hradu Ključiče.
Milan Turek: Podzimní pozvání do Podještědí
Slunný podzim netrval příliš dlouho a v Ještědském pohoří se začíná hlásit zima, Ještědu nasazuje bílou čepici a dostat se k hotelu Ještěd autem není snadné. Rána jsou chladnější, ale o to jiskrnější jsou výhledy po krajině, když slunce probleskne mezi mlhou a mraky. Mrazivý vzduch odhalí paletu barev a příroda se jeví jako znovuzrozená po fádním pozdně letním zbarvení. I ovoce doladí na stromoví náladu dnů podzimu.
Olga Szymanská: Staré pověsti české ožívají v Národním muzeu
Příběhy starých pověstí českých, nezávisle na tom, zda se skutečně staly, jsou významnou součástí naší kultury. V Národním muzeu se od 5. října 2010 do 6. července 2011 koná výstava s názvem Staré pověsti české. Věnuje se souboru legend a pověstí o nejstarších dějinách Čechů, který vznikal postupně v průběhu pěti století. Na to, že v Národním muzeu probíhá unikátní výstava, návštěvníky upozorňuje již z dálky kulisa staročeského hradiště na průčelí historické budovy.
Olga Szymanská: Václav Boštík
Neuznával výrazy umělec či kumštýř. Považoval se vždy za malíře. Sály Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně pokládal za nejkrásnější výstavní prostor v Praze. Splnilo se mu, že v nich nyní probíhá jeho obsáhlá výstava. Narozen 6. listopadu 1913 v půvabném Ležákově mlýně v Horním Újezdě u Litomyšle. Po otci zdědil s celým jménem i malířské nadání, po strýci – duchovním, který vydal několik knih, lásku k literatuře a zbožnost.
Josef Zeman: Dva průvodci v Paříži
V březnu 2010 přijíždím do Paříže tentokrát z Luxemburgu. Setkáváme se již potřetí s mým kolegou průvodcem Matějem. Jako vždy máme na sebe připraveny různé zajímavosti, novinky i informace, nakonec i drby. Vzájemně se zkoušíme a doplňujeme z cestovního ruchu. Hrajeme takovou hru starší-mladší průvodce a také občas uděláme nějaký ten památeční snímek.
Dobromila Lebrová: František Xaver Svoboda, spisovatel
Jméno F. X. Svobody totiž dnešním čtenářům příliš neříká. Možná to bylo způsobeno i tím, že se zabýval i tématy, které komunistická doba neuznávala – příběhy ze střední třídy a ze života sedláků. Tak se o něm, jako i o mnohých jiných, kteří byli ctěni tak, že byli pochováni ve Slavíně, dnes obecně ani neví, že existoval.
Olga Szymanská: Udělat radost
Pověsti – o praotci Čechovi, Krokovi a dcerách Kazi, Tetě a Libuši, Přemyslu oráčovi, Horymírovi, Bivojovi, Šárce a Ctiradovi, Oldřichovi a Boženě a dalších – tvoří nedílnou součást české kultury, neboť seznamují s nejstaršími dějinami našich předků. Proto Národní muzeum připravilo krásnou výstavu STARÉ POVĚSTI ČESKÉ.
Josef Zeman: Adventní Krušnohoří - Seiffen, Chemnitz
Opět zvoní rolničky na hlavách koní táhnoucí naše saně romantickou krušnohorskou zasněženou krajinou. Moje průvodkyně Hilda mi ukazuje v dáli jeden z nejkrásnějších saských hradů Kriebstein. Je ze 14.-16.století a zapadá do krajiny nad přehradním jezerem, sloužící jinak jako rekreační oblast. Jižněji se pak jezdí na dvojměstí Annaberg-Bucholtz, které kdysi počtem obyvatel předstihlo Lipsko a Drážďany.
Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (8)
Prší. V Lomu nakupujeme chléb a v tamějším informačním centru se napojujeme na internet, abychom se dozvěděli aktuální předpověď počasí. Klasika - proměnlivo. Nebude-li pršet, nezmoknem´, a když zmokneme, tak to možná někdy zase usušíme. Autem zajíždíme do městečka Vaga, kde je nádherný kostel. V Norsku je každý kostel nejkrásnější a unikátní, takže neuděláte chybu, když si prohlédnete všechny, které vám cestou „cvrnknou do nosu“.
Olga Szymanská: Král Lear
Toto drama vstoupilo s Macbethem a Hamletem na česká jeviště již na sklonku 18. století a stalo se tak trvalou součástí české kultury. Příběh o pýše, pošetilé otcovské lásce a rozkladu rodiny se hrál ve Vlasteneckém, Prozatímním a Stavovském divadle v Praze a později i v jiných městech naší země, a to v mnohých překladech.
Dobromila Lebrová: Benedikt Roezl, český zahradník, botanik, cestovatel a sběratel rostlin
Benedikt Roezl, český zahradník, botanik, cestovatel a sběratel rostlin - 14. října - 125. výročí úmrtí Na Karlově náměstí v Praze, poblíž Faustova domu stojí pomník, kde ústřední postava drží v ruce orchidej a za ní sedí Indián s mačetou. Je to pomník českého cestovatele a sběratele rostlin, především orchidejí - Benedikta Roezla, který byl ve své době považován za největšího sběratele.
Josef Zeman: Brázdův Líčkov
Jihovýchodně od ŽATCE, kde se pohoří Džbánu svažuje k řece Ohři a potoku Blšance, se na úbočích Výrova a Vlčího dolu rozkládá ves LÍČKOV. Z permokarbonského podloží vystupuje na povrch také několik pískovcových nebo opukových skal, známých výskytem pravěkých zkamenělin. Zvlněné území Líčkova je pokryto nejenom polnostmi, ale i chmelnicemi, sady a smíšenými lesy.
Pavel Loužecký: Živí mě internetová publicistika a marketing
Dost často se mi stává, že se mě lidé ptají, čím se vlastně živím, jaké je moje povolání. Nedávno jsem dokonce zjistil, že s uspokojivým zodpovězením této záludné otázky zápasí i někteří příslušníci mé vlastní rodiny a tak jsem si řekl, že je čas zjednat v této věci veřejné jasno. Většina lidí se totiž domnívá, že mě živí vydávání Pozitivních novin, s nimiž jsem už více než šest let bytostně spjatý, a jsou v šoku, když zjistí pravý opak: že totiž já živím je!