Jitka Vykopalová: Večer setkání pro radost Pepy Fouska
Josef Fousek - osobnost a jméno, které znají milióny lidí v České republice, ale i mnozí krajané v zahraničí. Obzvláště u nás se nenajde snad téměř nikdo, kdo by nevěděl, kdo Pepa Fousek je, kdo by se alespoň něco o jeho životě a kariéře nedozvěděl. Slušní a laskaví lidé ho obdivují a milují. Protože jen se někde zjeví, budí okamžitě pozornost - vším svým celým já...
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (58)
Další médium, které výrazně ovlivnilo život nejen můj, ale jistě každého z vás, je televize. Už jsem se před drahným časem zmínil, že mé první oboustranně aktivní setkání s tímto zázrakem techniky bylo už v roce 1947 na výstavě MEVRO. O šest let později v roce 1953 se objevily naše první černo-bílé televizory s úhlopříčkou kolem 20 cm.
Milan Dubský: Nevídaná selhání
Vrcholoví sportovci na národních, kontinentálních či světových mistrovstvích nebo dokonce na olympiádách jsou využíváni jako loutky pro fanoušky, a v těchto sportovních arénách předvádějí pro peníze své schopnosti, síly a výsledky své dřiny. Nutno podotknout, že největší peníz spadne do klína pořadatelům a ne těm sportohercům.
Zuzana Trankovská: Veletrh Non–handicap
Minulý týden se konala na pražském Výstavišti specializovaná výstava Non–handicap. Byla určena zejména pro tělesně postižené, kteří měli tzv. pod jednou střechou prodejce invalidních vozíků, různých rehabilitačních pomůcek ...
Barbara Semenov: Velikonoční symboly
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.
Pavel Pávek: Co jedl Vilém Tell
Kuchtíka opět po čase přepadly chmury a výčitky. V optimistickém prostředí čekárny zubaře, aby potlačil přirozenou hrůzu z lékařského oboru, kterému se, podle jeho niterného přesvědčení, může věnovat pouze sadista, začal listovat v pohozeném časopise v křídové obálce. Hrůzu nepotlačil, ba naopak stoupla.
Jaromír Matoušek: Město nad městem
Studená válka vrcholící okupací Československa měla za následek informační blokádu. Středoevropská architektura se ocitla na okraji světové scény, což dokládá i případ budovy Federálního shromáždění – přestože byla publikována v předních světových časopisech, nestala se součástí architektonického dění a nebyla ani dále teoreticky reflektována. Přední světoví architekti objevovali budovu Karla Pragera až po roce 1989 a to spíše náhodou při procházkách Prahou než prostřednictvím soustředěného výzkumu.
Vlastimil Marek: Detail
Dospělý se od dítěte liší i v tom, že je schopen vnímat detail, a také s ním pracovat. Vzpomeňme si, jak jsme například v dětství do jisté doby nedokázali věrohodně zalhat: vlny emocí, na kterých dítě jede, jsou tak mohutné, že na nějaký ten přesný detail není čas a místo. První program veřejnoprávní televize nedávno reprízoval půvabný německý film z roku 2000 Osvícení zaručeno. Dva bratři (jeden, protože již delší dobu zkoušel meditovat a vyznával buddhistický způsob života, a plnil si tak velký sen, a druhý, protože mu právě utekla žena) se vydali do Japonska, do zenového kláštera, „dosáhnout osvícení“.
Rozhovor se zrcadlem Evy Rydrychové
Dostala jsem úkol. Pěkně jako ve škole. Samostatné práce mě bavily, ale vždycky byly přinejlepším za lidovku. To mě teda zajímá, jestli po tolika letech po základce to bude lepší. Teoreticky by mělo, a to už jen proto, že tenhle úkol je naprosto senzační. Sedám k počítači obloženým kávou a sušenkami, děti jsou v pelíškách po skvělém obědě, předpokládá se tedy klid na „Hovory se zrcadlem“.
Jiří Vlastník: Jiří Menzel vybírá herce intuicí
JIŘÍ MENZEL se stal výraznou osobností světové kinematografie, a přesto nebývá ozdobou okázalých večírků. Vlastní řadu významných filmových a divadelních cen, sláva však bývá holka nestálá. Jiří Menzel však dosáhl ocenění ve stabilnější měně – národ český jeho filmy miluje, jeho divadelní inscenace se staly legendou. Když vejde do místnosti, netřese se přesto zem.
Sýrařský král Milan Vyhnálek
Třiadvacetiletý kluk z východočeské vísky Hnátnice, který se dostal až na nejzazší výspu u protinožců – na ostrov Tasmánie patřící k Austrálii. Pilný student mlékařiny, připravující se k závěrečným zkouškám na kroměřížské mlékařské škole v krytu těsně před koncem války během náletů. Mladý muž, který hned po studiích dokázal v létě 1945 znovu rozjet výrobu v zastavené lanškrounské mlékárně.
Miroslav Sígl: Neúnavný objevovatel - znalec řeči a vůně dřeva
Zkuste nám udělat pulty na noty…Vida – to ho předtím nenapadlo. Poprvé jich asi dvacet vystavoval z nejrůznějších dřevěných materiálů, potom o ně projevili zájem v Lichtenštejnském paláci, dále při Pražském jaru v Obecním domě. A přes originální hudební pulty se poznal s nádhernými lidmi a muzikanty.
Jitka Dolejšová: Když je cesta cílem
14. ročník cestovatelského festivalu Kolem světa (Praha, 20.-21. března 2010) byl nevšedním setkáním lidí, které spojuje touha po tajemných dálkách, vášeň k fotografování a chuť poznávat naši planetu, hory i moře, přírodu i architekturu, kulturu, rostlinnou i živočišnou říši. Program byl nabitý, probíhal současně ve třech sálech a kolikrát by se člověk nejraději naklonoval, aby mohl být ve všech sálech současně. Žádné vystoupení se neopakovalo a bylo opravdu z čeho vybírat.
Jiří Heller: Sběratelé autogramů se setkali na Novotného lávce...
V sobotu 29. března 2008 se uskutečnilo v sídle Českého svazu vědeckotechnických společností, na Novotného lávce v Praze, jarní setkání KSA - Klubu sběratelů autogramů. Setkání se zúčastnilo více než dvacet osobností z oblasti kultury a sportu. O jejich autogramy se zajímalo značné množství členů Klubu.