Jiří Vlastník: Kocourkovští
Předem podotýkám, že titulek nemá se současnou stálicí světové populární hudby nic společného. I když parta českých zpěváků z dnes již minulého století byla též dosti slavná. „Zpátky je to ohromný, zpátky jedeme jako madony,“ ...
Petr Chalupa: Vánoce počátkem padesátých let minulého století
Když se tak snažím všemožně vyhnout tomu nesmyslnému prosincovému pobíhání a shánění, když jen vejít do některého z mnoha „marketů“ pro mne znamená navodit si klaustrofobii - chorobný strach z uzavřených prostor a také demofobii - strach z davu lidí, vzpomněl jsem si na svá dětská léta počátkem padesátých let, pochopitelně minulého století. Ale né, nechci nic hodnotit, srovnávat, zatracovat či vynášet, jen mne to při té vzpomínce nutí zkusit to popsat.
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (15)
V roce 1966 byl Jiří Šlitr zase jednou v zahraničí. Já zatím táhl divadlo sám a to se mně zamlouvalo jen částečně. Připadal jsem si důležitě, ale za nějaký čas mě to začalo zmáhat. A tak mě napadlo, že by mi mohli od přebytečné práce odpomoci mí kolegové. Měl jsem v šuplíku takovou celkem směšnou povídku a vytipoval jsem si Evžena Jegorova jako potenciálního vypravěče.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (28)
Ten nebožtík mi ležel v hlavě jako balvan. Kornelie dopila narychlo černou kávu, jak říkala kafi, dala si do ní tabletku cukerínu a spolkla jeden anopyrin. Prý chce umožnit krvi, aby byla řídká a lepší proudila zúženejma cévama. Nutila mě, abych to dělal taky. Prý to doporučoval doktor Kučera, kterej byl po dvou infarktech. Dala si do tašky velkej blok, tužku a dýňový semínka. Potom odešla do toho kurzu.
Lucie Kocourková: Evald Schorm a Laterna magika
Vzpomínáme na umělce, který nalezl svůj zcela charakteristický jazyk ve světě filmu i v divadle, který dovedl spojovat principy audiovizuálních prostředků s prostředím jeviště a jeho zákonitostmi, naplňovat vize své i svých spolupracovníků. V Laterně magice byl spolutvůrcem několika legendárních programů, které stojí za to si také připomenout.
Jan Řehounek: Slunce Štědrého dne věští dobré žně
Štědrý den byl posledním dnem půstu a příprav. Liturgicky se označuje jako vigilie, tedy předvečer slavnosti. Je provázen řadou rozmanitých pověr a poetických lidových obyčejů, které měly zesvětštit náboženský ráz Vánoc. Ještě před dojením, brzy ráno, podala selka každé krávě trošek kaše a tři ječné klasy, koním, aby byli bujní, zakouřil hospodář chřípí kouřem ze síry a březové kůry.
Jitka Stošická: Salsa, Latino Mix a vánoční dobroty
Nemá cenu si zastírat, že my mlsalové vánočního cukroví, bramborového salátu a smažených kaprů máme po svátcích problémy s kily navíc. A co s tím?!! Jednoduchá pomoc. Pojďte je se mnou shodit při vábivých rytmech Salsy, Merengue, Bachaty, Raggeatonu či Orientálních tanců do nově otevřeného studia Salsa Dance Martiny Anton.
Vlastimil Marek: Gramofon
Lidské myšlení občas potřebuje nějakou metaforu, která přemostí oddělení levé (racionální, logické, běžné) a pravé (vztahové, sluchové, fantazijní a intuitivní) mozkové hemisféry a pomůže tak člověku lépe pochopit smysl toho, co je sdělováno. V poslední době čtu a slýchám o celé řadě partnerských a manželských dvojic, které se tu klidněji, tu dramaticky a za obrovského emočního výdeje rozchází a rozvádí.
Ivo Fencl: Rozhovor s činorodým Pražanem plzeňského původu
S publicistou a spisovatelem Vlastislavem Tomanem jsem se seznámil v české Obci spisovatelů, ale hlavně ve Středisku západočeských spisovatelů na Americké ulici 29 v Plzni. Leccos však jsem o něm věděl už z dřívějška, tak jako mnozí z nás, pokud jsme v dětství četli a prohlíželi ABC mladých techniků a přírodovědců, kde působil Vlasta od vzniku (1957) zprvu jako redaktor techniky, ale už od roku 1959 coby šéfredaktor.
Je libo krokodýlka? aneb Proč (ne)chovat „exotické“ zvíře
Že by tohle byl ráj? Obrovský papoušek marnotratně vybuchující barvami, had nádherně hrozivý, ještěři jako středověcí zbrojnoši… malinká opička s komicky ustaraným výrazem...a tamhle..ano, to je přece krokodýl!
Eva Rydrychová: Slunce zářilo a já zářila taky - štěstím!
Slunce zářilo, jakoby ani nebyl konec listopadu, když mé kroky mířily na vlakové nádraží v Hradci Králové. Přede mnou dlouhá cesta, na jejímž konci nepředvídatelní, neznámí lidé, netušené okamžiky. Má první cesta na Slovensko. A jak to už tak chodí, vše se vším souvisí. První účast Pozitivních novin na Knižním veletrhu v Lysé nad Labem. Rok 2007.
Příhoda vánoční aneb Jak nám internet zachránil Klipa
Protože už bylo dost pozdě, šel jsem spát. Mobil jsem si nechal pro všechny případy na nočním stolku. Asi ve dvě hodiny v noci mi pípnul a vzbudil mě. Přišla SMS zpráva. Nějaký dobrý pán, pejska, potkal našeho Klipa u nedalekého nákupního střediska.
Marta Urbanová: Turecko - Bavlněný zámek
Když letadlo klesá k přistávací dráze u Antalye a vidíte pod sebou hory a zase jen hory, tak máte dojem, že v těch kopcích nemůže vyklíčit život. A přece se posléze dole objeví milionové město na pobřeží Středozemního moře. Než si stačíte prohlédnout jeho historické památky a minaret, stojíte před vodní tříští čtyřicetimetrového vodopádu Düden padajícího přímo do moře.
Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (1)
Kdyby byla mezi mladými lidmi uskutečnina anketa na téma „Karel Hašler“, málokdo by asi věděl, kdo vlastně Karel Hašler byl, jaká je jeho tvorba a za jakých okolností jeho bohatý život tragicky skončil. Většinou bychom se zřejmě setkali s odpovědí: „Nevím“. Je velmi smutné, že dnešní mladí lidé nemají vážný zájem seznámit se s osudy lidí, kteří pro českou zemi obětovali vše, co kdy měli, dokonce i svůj vlastní život.