Ivo Fencl: Doktor Jekyll ve filmu
Dvojroli hrál poprvé v Londýně Richard Mansfield (1887), ale teprve americká dramatizace dala vzniknout prvnímu ze 120 filmů. V Anglii prvně Jekyll vstoupil na plátno roku 1913, tedy ještě za Fannina života. K raným parafrázím náleží Slečna Jekyllová a paní Hydová (1915) a v Německu téma uchopil expresionista Murnau s Lugosim a Conradem Veidtem jako Janusovu hlavu (1920), ale film… se ztratil. (Ianus, připomeňme, je římský bůh vchodu a východu s párem tváří hledících opačnými směry.)
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (47) Roman Féder
Byla doba, kdy se u nás doma celé dny hrály stále dokolečka dvě slovenské CD – Spievanie vo vani a U veselého chlapíka. Měla to na svědomí kapela „veselých chlapíků“ Funny Fellows a nápadů jejich vůdčího ducha jménem Roman Féder. Více si o tomto originálním hudebním tělese a hlavně o jeho zakladateli, herci, muzikantovi a zpěvákovi, přečtěte posléze, pod receptem jeho oblíbeného jídla.
Josef Fousek: Kladivo na čarodějnice / Dva hrnečky
Když má někdo někoho rád, je to jen a jen jeho věc. Tak jej Pán Bůh stvořil. Lidé milují bez zábran a šíleně – svůj majetek, své koně, své revolvery, své domy, své psy, své funkce, – proč by bylo hříchem a protizákonným činem, když příroda dává propuknout lásce mezi ženou a ženou nebo mezi mužem a mužem?
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (15)
"V roce 1909 zvítězil jsem ve velké sportovní slavnosti Cheyenne a získal jsem značnou peněžitou cenu, která mi byla poukázána ve formě šeku,“ začíná s popisem svého příchodu k film ve svých „pamětech“ jedna z prvních mužských hvězd westernu, Tom Mix. (V polovině dvacátých let vyšly jeho vzpomínky v laciném sešitovém vydání i u nás pod názvem Nejslavnější cowboy světa Tom Mix vypravuje svá dobrodružství.) „Druhého dne šel jsem si vyzvednout peníze do banky, jejímž ředitelem byl jakýsi pan Stone, který byl také současně předsedou oněch sportovních slavností a byl velmi nadšen mými sportovními výkony.
Jaromír Matoušek: Jak jsem fotografoval kosatec sibiřský
Je začátek června. Brzy zrána. Praha se ještě noří do hluboké tmy. Usedám se svou ženou do plně naloženého auta. Najde se tu všechno, oblečení do pohody, ale také do nepohody, počítač, mapy, průvodce, jídlo, pití, dalekohled, nůž, poznámky… Ale především fotovýbava. Do poslední chvíle mám nepříjemný pocit, že jsem něco zapomněl. Je toho hodně, co fotograf musí mít při sobě – fotoaparát, objektivy, karty, baterie, blesk, různé kabely, nabíječky, databanku, stativ…
Jan Krůta - Renata Šindelářová: Jan Krůta a jeho drobečky duše
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO POZITIVNÍ NOVINYHodně let jsme v agentuře dělali i reklamu, ale vymývat hlavu jiným i sobě už taky nechci. Svoboda a nezávislost jsou hodně drahé. Ale voňavé jak jarní vzduch po ránu. Jak vám přibývají léta, nerad se podílíte na kompromisech. A protože mi vyšlo v různých nakladatelstvích pár knížek, které byly redakčně a graficky odbyté, rozhodl jsem se, že si svoje knížky budu hlídat od začátku do konce.
Ladislav Pešek: Tvář bez masky
Jsem jako duchem nepřítomný. Pivec do mne strká. Upozorňuje na rozložitého frajera, který se s drzým úsměvem prodral ke stolu blízko nás a s gestem nestrpícím odpor zvedá ze židle zvadlou blondýnu: „Všiml sis, jak šel? Jak ji ´požádal´ o tanec? Vsaď se, že z toho bude rvačka. Pojďme radši pryč!“ Gruss chce být naopak u toho a navíc požádá kolegyni oné blondýny o tanec.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (15) Josef Šváb-Malostranský
STOVKY A STOVKY písniček, kupletů, komických výstupů a scének napsal, vydával a také ve svém knihkupectví v malostranské Mostecké ulici prodával, JOSEF ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ (1860-1932), první český filmový komik. „Jeho obor,“ vzpomínal scénárista, a režisér Václav Wassermann, „bohužel tak úzce jím i filmaři omezený, byl - fráternický.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (43) Jerry Lewis
Komik se šíleným výrazem v obličeji za volantem auta, řítícího se po silnici v americké crazy komedii To je ale bláznivý svět! – tak jsem jednou jedinkrát uviděl v pražském kině v nepodstatné epizodě Jerryho Lewise, v té době už jinde ve světě známou komediální hvězdu první velikosti! (Ostatně – nebýt přijatelně politicky laděné komedie Na černé listině, nepoznali bychom v sedmdesátých letech ani Woodyho Allena. Dnes už víme, kdo je Woody Allen, a naši filmoví fanoušci vědí, i kdo je Jerry Lewis.)
Jitka Dolejšová: ...svou lásku slavík růži pěl...
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je malý tažný pták z řádu pěvců, u nás je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Je rezavohnědý s bělavou hrudí. Žije zejména na okrajích lesů, v křovinách a parcích na území Evropy a jihozápadní Asie. Zimuje v jižní Africe. V České republice se vyskytuje od dubna do září, hnízdí od května do června. Hnízdo si staví na zemi v keřích a samice do něj klade 4 až 6 olivově hnědých vajec, na kterých sedí asi 14 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 11 až 12 dnech, ale s rodiči zůstávají ještě další dva týdny.
Pavel Veselý: Zastavení Richarda Pachmana
Setkat se s lidmi renesančního typu, to je dnes skoro vzácnost. V době úzké specializace na nějaké téma nebo činnost. U Richarda Pachmana to neplatí. Píše nejen dobrou muziku, ale také krásné texty, stejně tak zajímavě maluje. Poprvé jsem Richarda potkal jako novinář, který s ním chtěl udělat rozhovor. Později jsme přišli na to, že máme různé podobné názory na život a svět. A tak se z čistě pracovního pohledu stal pohled kamarádský. Zastihnout Richarda v klidu je skoro nemožné. Má stále plno plánů a aktivit, ale přesto se to povedlo.....
Jiří Suchý: O těžkém životě plachého člověka
Každý z nás je nějaký. Tak například já jsem plachý. My plaší nemáme snadný život. Zatímco průměrně kurážnému občanu nedělá problém zeptat se na cestu, když neví, kudy dál, mně představa, že budu muset oslovit neznámého člověka, působí velikou duševní trýzeň. Zmocňuje se mne nepopsatelná tréma a věta, kterou si delší čas v duchu připravuju, zazní pak úplně zkomolená.
Nina Divíšková - Renata Šindelářová: Pro mě je Domov s velkým D!
Já dokážu žít jen jeden život a emigrace jsou dva životy, to je jako rozvod – život s jednou ženou a s druhou ženou. Něco takového bych nedokázala. Pro mě je to naprosto nemožné a nepředstavitelné. Ať z jakýchkoliv důvodů. Já i dnes, jak ráda cestuji, tak odjíždím vždy jen na chvilku, ale pak se hrozně těším domů. Pro mě domov je Domov s velkým D. Nedokázala bych odejít.
Lukáš Nepovím: Boxlakros – Jimi Dlouhý Cup 2007
Boxlakros je sport s velmi dlouhou tradicí. Pochází z Ameriky, kde se jím bavily indiánské kmeny. Nalezneme v něm podobnost s hokejem. Ke hře se používá vypletená lapačka na tyči-tzv. "lakroska", tým může mít míček po dobu 30s a hraje se 3x 12 minut. Hra plná rychlosti,akce a kontaktu - Boxlakros.