Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (21)
Nejsem tak domýšlivý, abych se domníval, že jsem od loňského listopadu svým vyprávěním zaujal nějakou větší skupinu posluchačů. Nebylo jich mnoho, ale jsem šťastný, že jsem se díky elektronické poště mohl několikrát přesvědčit o tom, že jsou. Dnes chci všem poděkovat. Přátelé, umožnili jste mi, abych si při psaní těchto drobných vzpomínkových střípků promítal v duchu zážitky, které mi dělaly v minulosti život šťastnějším. Ještě jednou – dík!
Jitka Vykopalová: Hon var först!
Hundens uppskjutning i rymden var en del av Sovjetunionens Sputnikprogram. Redan när Laika skickades upp visste ryssarna att det skulle bli en ”one-way-ticket”. Farkosten var inte byggd för att ta passageraren levande tillbaka till jorden – därför hade man lagt gift i maten som hunden fick med sig för att den skulle få ungefär efter en vecka en smärtfri död.
Jitka Vykopalová: Byla první!
Vystřelení psa do vesmíru bylo součástí vesmírného výzkumu tehdejšího Sovětského svazu. Již když Rusové kosmickou raketu vystřelili, věděli, že je to „one-way-ticket“ (lístek na jednu cestu). Kosmická loď nebyla postavena tak, aby se pasažér vrátil živý zpět – proto byla potrava otrávena, aby pes měl po přibližně jednom týdnu bezbolestnou smrt.
Abhisar Laža: Představitelé OSN uctili památku Sri Chinmoye
Přes 700 představitelů a velvyslanců OSN a dalších osobností se shromáždilo v úterý odpoledne v newyorském sídle OSN, aby vzdalo poslední úctu životu a dílu Sri Chinmoye, duchovního učitele a filozofa míru, který zemřel ve věku 76 let dne 11. října v New Yorku.
Olga Szymanská: Obrazy duše
Neodmyslitelný klobouk, pod ním zkoumavý mlčenlivý pohled, typický plnovous s ústy, která většinou mlčí. A promluví-li, tedy k výtvarným problémům a závažným společenským tématům. Nebo, s laskavou ironií, ke kamarádům – výtvarníkům a dalším umělcům, učencům, zkrátka „inteligenci“ na terase malé žižkovské kavárny Kaaby, která všechny přitahuje jako magnet…
Stanislav Moc - Renata Šindelářová: Člověk je atomická částice (1/2)
Jistě všichni dobře znáte zábavný pořad Zlatíčka. Mnou zpovídaný Čechoaustralan Stanislav Moc ho neznal, to však již neplatí v tuto chvíli. Pan Stanislav Moc se totiž stal obětí mého nápadu, zrealizovat Zlatíčka žurnalistická. Mezi pečlivě nachystané otázky jsem nakladla několik zlatíčkovských pastiček, souvisejících s texty pana Moce.
Olga Szymanská: Pocta Hollarovi
Své životní putování v tehdejších evropských územích a pobyt v Anglii, kde nalezl svůj druhý domov, Václav Hollar stále poměřoval s domovinou, své schopnosti a talent s nabývanými zkušenostmi a s odhalováním vnitřních hranic. Nikdy nezapomněl na místa, odkud pocházel: vytvořil veduty Prahy včetně širokých panorámat ze svahu Petřína.
Václav Židek - Jitka Vykopalova: Varför uppstod Pozitivní noviny
Pozitivní noviny hos landsmän i Sverige! Den tjeckiska nättidningen Pozitivní noviny (Positiva nyheter) håller på att bli mer och mer känd bland tjeckiska landsmän bosatta i Sverige. Detta tack vare Jitka Vykopalová som är biträdande chefredaktör för Pozitivní noviny och en flitig skribent i denna tidning. Kännedomen om tidningens existens sprids också med hjälp av medlemstidningen Bulletinen som ges ut av Svensk-Tjeckisk-Slovakiska Föreningen i Sverige och som Pozitivní noviny nyligen har påbörjat samarbete med.
Václav Židek - Jitka Vykopalová: Pozitivní noviny u krajanů ve Švédsku!
Pozitivní noviny - prostřednictvím své autorky a funkcí mé zástupkyně Jitky Vykopalové - pronikají (a nadále budou pronikat díky nově navázané spolupráci s krajanským časopisem Bulletin, vydávaným Švédsko-česko-slovenským spolkem ve Stockholmu) do hlubší povědomosti zdejších krajanů, kteří se tím budou moci ještě intenzívněji dovídat nejen o naší stále se rozšiřující činnosti, ale hlavně o zajímostech, o kterých píší jednotliví tvůrci, tedy samotní autoři.
Elena Jaroševská – Ondřej Suchý: Moje Rusko (20)
Přestože měl Leonid Jengibarov ve Stínech zapomenutých předků jen malou roličku, přál jsem si ten film mít jednou ve své filmotéce na videokazetě nebo DVD. A tak se konečně dostávám k důvodu, proč jsem se tu dnes rozpovídal o velkém filmaři a jeho jednom velkém díle. Když jsem letos v září slavil narozeniny, dostal jsem nečekaně Stíny zapomenutých předků - dokonce hned od dvou různých lidí!
Елена Ярошевская – Ондржей Сухи: Моя Россия (20)
Каждый раз, когда я попадал в семидесятые и восьмидесятые годы в Москву, в большинстве случаев, так или иначе, мой путь заканчивался в Ереване. Там жил мой дорогой друг Говик Гарутюнян, там было много друзей моего любимого друга, который уже покинул этот мир, клоуна и мима Леонида Енгибарова.
Olga Szymanská: Šperk a kroj
V září 2005 byla v Letohrádku Kinských zpřístupněna nová národopisná expozice Národního muzea pod názvem Musaion. Výstavní činnost z bohatých sbírek NM (200 tisíc muzejních předmětů) se zaměřuje kromě klasických témat na soudobé trendy etnologie, orientuje se na krajany v zahraničí a na české umělce, kteří se v tvorbě inspirují českou tradicí (výstavy Jiřího Netíka a Jana Kutálka).
Jiří Suchý: Psát pravdu není Vaším zvykem (VŠECHNO JE JINAK!)
Vážená redakce (Šípu), se zájmem jsem si přečetl Váš článek o mém manželství a rád bych poznal jeho autora. Chtěl bych se podívat do tváře toho dobytka (netvrďte mi, prosím, že to mohla napsat lidská bytost), jemuž obživu skýtá vymýšlení lží. A budu velmi rád, když Váš list otiskne mé skromné dementi.
Pavel Loužecký: Možná se zeptám na odpověď svého medvídka…
Máte doma dítě, které chodí do čtvrté třídy základní školy? Jestliže ano, pak určitě budete vědět, o čem píšu. A vy, kteří jste školním učebnicím již dávno odrostli, vězte, že se v této oblasti dějí věci, nad kterými nezbývá než kroutit nevěřícně hlavou. Dcera mi přinesla pracovní sešit k učebnici VLASTIVĚDY pro 4.ročník základních škol s tím, že potřebuje pomoci.