Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (2)
Dejme tomu, vychází u nás tiskovina, která by všude ve světě byla bez okolků považována za petrolejnictví. Takové věci vycházejí všude; ale je naší domácí zvláštností, že tento oplzlý tisk vychází v tiskárně, která má správní radu, v jejímž čele sedí politik, bývalý ministerský předseda a vůdce strany. Je prostě úžasné (abych užil oblíbeného rčení dotyčného politika), že tento mladý muž a jeho okolí si neuvědomují společenskou nemožnost, které se dopouštějí.
Daisy Zdislava Waldstein - Martina Pfeffer: Za každého mají hovořit hlavně činy
Každý den potkáváme na ulici, v parku, při nákupech různé typy lidí, o kterých vlastně nic nevíme. Můžeme je soudit podle vzhledu, chování či mluvy. Ale ne každý den máme možnost setkat se s osobností, která v nás zanechá krásný hřejivý pocit
Smutek nad vilou Klauna
Seděl jsem na tiskovce v Sovových mlýnech, impozantním muzeu moderního umění, a bylo mi nedobře. Tématem konference byl osud Werichovy vily, přesněji řečeno beseda nad podivnostmi celého konkurzu i závěrečného rozhodnutí. Novináři ze všech možných medií si přišli ulovit svou kauzu, padala vzrušená slova, politické přestřelky....
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (1)
Jsem digitální fotoaparát značky Canon PowerShot A610, ale moje paní mi důvěrně říká foťák. Největší radost mám, když jí můžu být užitečný. Když fotím a fotím a fotím... S mojí paní a její rodinou už jsme toho dost zažili, loni jsme například podnikli velké putování po Skandinávii a já mohl fotit i půlnoční slunce na Nordkappu a soby a ledovce a nádherné červenobílé domečky, ale o tom vám na stránkách Pozitivních novin moje paní už vyprávěla.
Od dívčího deníčku k divadelní premiéře Deníku Leošky K. (1)
Divadlo U Valšů v budově Život 90 v ulici K. Světlé jsem neznala a první návštěva platila jemu. Hrála se Benefice Ljuby Skořepové, Stará bába tančí, a měla už asi 40. reprízu. A štěstí mě neopouštělo, hru totiž režíroval Akram Staněk, který se s obrovským zanícením ujal i Deníku. Ujal – to v této fázi znamenalo, že hru několikrát pročetl a udělal si první představu. Po předchozím hledání a přešlapování to byl docela pokrok.
Václavský koncert a křest CD v Mýtě
V podání mýtského rodáka Jana Bauma a jeho žáka Františka Svejkovského, nyní prvního trubače Hudby Hradní stráže, zazněly ukázky z jejich společného nového CD MEMORY – muzikálové a filmové melodie. V pěveckém minirecitálu dále vystoupila jako host zpěvačka Jana Vlasáková, která svým přirozeným a procítěným projevem nadchla publikum v kostele.
Jarmila Moosová: Sylva Lauerová – Hračka, Otrok
Být vášnivým čtenářem a přitom nepoznat alespoň jeden z dosud vydaných knižních titulů spisovatelky Sylvy Lauerové postrádá logiku. Přijatelnou omluvou nám může být snad jen fakt, že autorka žije po většinu dní v roce převážně v exotickém prostředí Seychelských ostrovů a do svého rodiště, Brna, zajíždí poněkud sporadicky, tudíž její publicita v naší zemi teprve narůstá. Navíc obě její knihy (Hračka či Otrok), které vám chci dnes přiblížit a nabídnout jako extra tip na zajímavé čtení, vyšly v relativně krátkém čase posledních několika málo let.
Ivan Rössler: Aradekor nad pianem
Někdy v roce 1977 jsem volal výtvarnici Běle Suché, že bych s ní rád udělal rozhovor pro jeden hudební časopis. Ačkoliv v té době byla Běla Suchá jako manželka Jiřího Suchého spjata se Semaforem i jako výtvarnice, slíbil jsem jí, že o hudbě a o Semaforu hovořit nebudeme. Běla Suchá tehdy zcela propadala aradecoru, což je jeden ze dvou českých patentů (druhý je artprotis) a jedná se o netkaný textil.
Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté! (7)
„Mezi nebem a zemí“ - tak bývalo oznamováno vystoupení provazochodeckých skupin. Rytiny na starých řeckých vázách nám připomínají, že tato artistická disciplína se provozovala již před naším letopočtem. První písemné zprávy o provazochodcích máme však teprve z konce 15. století.
Ivo Fencl: Doktor Slabý a jeho detektiv Břetislav Hostivít
PhDr. Zdeněk Karel Slabý (nar. 9. 6. 1930) byl ve válce ve Foglarově oddíle Hoši od Bobří řeky (ve "Dvojce"). Již jako dospělý intelektuál za sebou pak zanechal mnoho práce jako redaktorem nakladatelství Albatros (od roku 1958) a časopisu Zlatý máj (1958-1971, 1989-1990). Se svou paní Dagmar Lhotovou napsal zatím PĚT knížek o kocouru Vavřincovi a jeho (třech) přátelích, první dvě z nichž i zdramatizoval.
Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (7)
Ukazuje se, že nejzajímavější část výletu máme za sebou. Cesta dálnicí č. 89 na východ neposkytuje mnoho pozoruhodného. Výjimkou je jen to jediné místo v USA, kde se protínají hranice čtyř států... Nového Mexika, Arizony, Utahu a Colorada. Naše automobily nejeví známky hrozící poruchy. Kocourek Punťa je již zbaven ledového obložení a má se k světu. Po přespání v Pegosa Spring vjíždíme znovu do hor. Colorado Springs, lyžařské středisko, působí v tu dobu smutně a opuštěně.
Miroslav Sígl: Co se odehrávalo před 40 lety: srpen 1968 (7)
V 07:25 hodin se naši občané ze svých rozhlasových přijímačů dozvídají tolik očekávanou zprávu, že jednání v Moskvě skončilo a čs. delegace se vrací do Prahy. Hned nato následuje výzva, aby v devět hodin se rozezvučely na 15 minut všechny zvony a sirény. Vedení Ústřední rady odborů vyzvalo závodní a stávkové výbory, aby permanentě zasedaly a sledovaly další události.
Milan Lasica: Myslím, že je to dosť napínavé
Blíži sa koniec dekády. Aspoň si to myslím. Ak bol rok 2000 jej začiatkom, tak rok 2009 je koniec. Budúci rok 2010 bude začiatok novej. Pravdaže, je to diskutabilné. Možno rok 2000 bol koniec minulého storočia a začiatok prvej dekády tohto storočia je rok 2001. Lenže, ak sa dobre pamätám, oslavy nového tisícročia boli v januári 2000. Tak zostaňme pri tom, že sa blíži koniec prvej dekády nového tisícročia. A môžeme bilancovať.
Pavel Victorin: Clark Gable (2)
1. února 1922 – v den dovršení plnoletosti, si Clark vyzvedl v bance města Meadwill v Pensylvánii tři sta dolarů plus úroky od dědečka Hershelmana. Byl už dospělý a nebyl hloupý, ale jeho intelektuální vývoj jako by se zastavil v době, kdy opustil druhý ročník střední školy. Postrádal prozíravost a samostatnost. Potřeboval být povzbuzovaný a někým vedený. Po vyzvednutí dědictví se připojil ke kočovné herecké společnosti z Akronu, která hrála každý večer v jiném městě hry a hudební komedie.