Egon Wiener: Profese budoucnosti – číšník

Ještě než začneme, řekněme si to otevřeně: je to úžasná profese. Jestli se každý druhý kluk touží stát popelářem, pak každý třetí touží být číšníkem. Kdeže zůstal horník, automechanik a fotbalista! Povolání číšníka je více než potápěč, golfista či kriminalista. Pohybuje se v nóbl podniku, chodí ve fraku, flirtuje s děvčaty, zná se s politiky, podnikateli, bankéři a filmaři. Jednou jsme s tátou čekali v hotelu Zlatý lev a kolem nás prošel číšník. Paty, špičky, kolena, nažehlené puky, černé lakýrky, fráček, vzadu dvě křídla, bílá, černá, stříbrný řetízek od hodinek. Hladce oholen hovořil švédsky, polsky, rusky, a taky říkal: „Ruky bozkávam, milostpaní....“.

Ženská nedá pokoj, dokud neví, že neví, co chce!

Říká se, že když si ženská umane, tak nedá pokoj, dokud to nedostane. Podotýkám, že když ví, co opravdu chce, tak to taky dostane, i kdyby měl čert jezdit na koze. Eliška se po celý dosavadní život vyhýbala obletovaným mužským, takovým těm šarmem nabitým krasavcům. Vycházela z čistě časově úsporného hlediska a měla za to, že je lepší, aby partner hlídal raději ji, než-li aby ona musela odhánět dotěrné samičky zblblé feromony jejich dočasných idolů, a za další, dělalo jí dobře, že nemusela zakoušet tolik potupnou žárlivost, která se jí jeví jako nesmyslná přítěž.

Miloslav Vlk - Petr Pučelík: Být štastný neznamená dělat si, co chci

Od loňska je důchodcem, nebo chcete-li emeritním biskupem. Nebydlí již na arcibiskupství, ale v jednom z těch kanovnických domů za ním, ve kterém se nyní snaží vměstnat svou velkou knihovnu do menší. Devětasedmdesátiletý kardinál Miloslav Vlk působil v letech 1991 až 2010 jako 35. arcibiskup pražský a primas český. Volného času neměl nikdy nazbyt a nemá ho ani dnes, ale cítí se šťastným.

Jarmila Moosová: Stěhujete se?

Už samotný fakt, že jste se rozhodli stěhovat, přináší nejednu bezesnou noc. Kam s tím letitým harampádím a co vůbec s sebou vzít či nevzít do další etapy svého života. Zvláště pak, když vašemu rozhodnutí nepředchází získání nemovitosti dědictvím či sňatkem a vy nemáte jinou možnost než začít znovu v novém prostředí, s omezenými prostředky v kapse a vidinou lukrativního zaměstnání v nedohlednu.

Jana Stuchlíková: Nenahraditelný

Jsem neviditelný, osvěžující, všudypřítomný. Bezstarostně se vznáším a pode mnou se prostírá zaoblený horizont modré planety. Pluji si lehounce jako peříčko, míjím nadýchaná oblaka a jak pomalu klesám, moje okolí neznatelně, ale přece jen houstne. Už jsem hodně nízko nad zemí a najednou se dostávám do víru. Cosi způsobuje, že letím rychleji a rychleji a kolem mne je náhle teplo a tma.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (57)

Kdekdo tvrdí, že počasí je pěkný prevít, neboť nám dělá naschvály a jen málokdy nám kápne do noty a je takové, jaké potřebujeme. A naopak – jen málokdo si možná všiml, že počasí je fenomén, který doslova nezná hranic! Všichni nositelé počasí, tedy všechny ty tlakové výše, tlakové níže, studené a teplé fronty se zcela bezostyšně prohánějí nejen nad mezinárodními vodami oceánů, ale i nad všemi světadíly a tedy i nad Evropou, jako by už dávno byla sjednocená a na její vlajce bylo doslova přehvězdičkováno. Počasí je prostě suverénní fenomén, aniž to musí nějak zdůrazňovat a zviditelňovat!

Jiří Zelenka - Aleš Hrubý: Deník cyklistického maratónu Liberec - Paříž (3/3)

Chtělo by to někde zastavit a najíst se. Je tu klid a doprovod si s hledáním místa nedělá starosti. Zastaví na kraji pole a rozdělá vařič. Zatím co se dělá jídlo, krátce si na karimatce schrupnu. Ta půlhodinka spánku bude dobrá. Vzbudili mě až v jedenáct a jídlo mám již studené. To je mi celkem jedno, ale podivuji se, proč mě nikdo nevzbudil.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jan Amos Komenský - Každý svým knězem, filosofem a králem

Komenskému však neunikly ani další aspekty moci – například jev, že nám nevládnou lidé nejlepších mravních a intelektuálních kvalit, a tak jeho úvahy mají často vysoce nadčasovou platnost. „Lidé neumějí vládnout, ani dát si vládnout“, píše Komenský. „Neumějí vládnout jiným ani sami sobě... Nedovedou si dát vládnout jinými a neumějí to ani sami.

Karel Zatloukal: Moudrá slova pana Dostála

Při hledání informací o výchově psů jsme našli velmi zajímavé stránky pana Ing. Viktora Dostála z Liberce, který na svých webových stránkách vede, kromě jiných aktivit, také PORADNU pro majitele psů. Současně je také autorem vyhledávané knihy "Přirozená komunikace a život se psy", kde je část věnovaná výcviku, výchově psa a velká část také PORADNĚ.

Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (10) O správné hudbě

Sám nechápu, co mne to dnes vlastně udolalo. Chvíli jsem se motal po kopcích na dohled od chalupy, žádná velká námaha. Jinak nic. A přesto mi nijak zvlášť do skoku nebylo. Doma jsem se pokusil o znovunačerpání záhadně ztracené energie uložením svého těla do horizontální polohy a poslechem hudby. Je to jeden z možných a většinou i fungujících způsobů regenerace. Inspirován mailem své kamarádky, která mi v sobotu poslala sbor židů z Nabucca, pustil jsem si ze starého cédéčka ten krásný kousek se sólistkou Nanou Mouskouri.

Josef Fousek: Mediální sen / Šaty dělají člověka?

Všichni zaměstnanci veřejnoprávních i komerčních televizí dali výpověď. Zhasly všechny obrazovky a po chvíli naskočil stálý obraz – Televizní vysílání skončeno. V prvních chvílích zůstali diváci bez dechu. Nevěřili, že by mohla skončit neoddělitelná část duchovního života. Seděl jsem u té kouzelné bedýnky, ovladač v ruce, v papučích, s kávou... Co teď?

Ivan Kraus: Hovory s květinami

Když jsem si přečetl příručku se stejným názvem, uvědomil jsem si, že jsme naše květiny velice zanedbávali. Rozhodl jsem se, že to napravím. Hned druhého dne jsem zašel za květinami na kus řeči. Postavil jsem se doprostřed zimní zahrady a pronesl jsem krátký, ale přátelský projev. O soužití a kamarádství. O vzájemnosti a přátelství. Sdělil jsem květinám, jak je máme rádi. Jak si vážíme toho, že rostou.

Pavel Pávek: Až vyhraji

Až jednou vyhraji pár milionů, stačí přece tak málo, docela určitě si otevřu cestovní kancelář. Ale ne takovou obyčejnou kterých je šest na každém rohu. Ta kterou založím nebude pro lidi kteří vyjedou za hranice všedních dnů, tam sebou praští k moři, dopoledne se grilujíce z hora odpoledne z druhé strany, a večer courají mezi blikavě osvětlenými výkladními skříněmi s pocity sounáležitosti s velikým světem.

Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (3)

Vítr v noci ještě zesílil a jeho poryvy mají sílu vichřice. Chvílemi prší. Naše plánovaná túra na nejvyšší vrchol NP Dovrefjell, Snøhettu (2286 m.n.m.), končí před závorou vojenského prostoru. Dál se smí jen na zvláštní povolení a vzhledem k aktuální předpovědi počasí se prý vůbec nedoporučuje do hor chodit. Sjíždíme do Dombåsu, v místním infocentru pročítáme prospekty a radíme se o náhradním programu.